V Norsku našli neznámou vikinskou loď. Zřejmě je skvěle zachovalá

Stopy vikinské lodi ukrývající se pod zemí objevili archeologové v jihovýchodním Norsku. Pokud se předpoklady odborníků potvrdí, bude se jednat o unikátní nález. Norsko má totiž zatím pouze tři dobře zachované pohřební lodi z vikinského období, připomíná norský deník Aftenposten.

Archeologové uvedli, že typický tvar vikinské lodi byl odhalen s pomocí georadaru na pohřebišti z vikinské doby v Haldenu jihovýchodně od metropole Osla. Nález byl zjištěn asi půl metru pod zemským povrchem.

Georadarový snímek neznámé vikinské lodi
Zdroj: Norwegian Institute for Cultural Heritage Research

„Mezi pohřebními mohylami jsme objevili anomálii, místo odlišující se od okolí. Má zřetelně tvar a rozměry vikinské lodi,“ prohlásil archeolog Knut Paasche z norského ústavu pro výzkum kulturního dědictví. „Zatím ovšem nemůžeme říct, v jakém stavu se dřevo plavidla zachovalo,“ dodal.

Vikinské lodě vládly světovým oceánům

Ve vikinské době v 8. až 11. století brázdili válečníci a obchodníci ze severu Evropy světová moře na svých rychlých lodích, na nichž se dostali až do Ameriky. V lodích byli také při staroseverském pohřebním obřadu pochováváni vikinští králové a náčelníci se svým vlastnictvím určeným pro posmrtnou cestu.

Místo nálezu nové vikinské lodě
Zdroj: Norwegian Institute for Cultural Heritage Research

V Norsku byly zatím objeveny jen tři zachované pohřební lodi, poslední nález pochází z Osebergu u Osla z roku 1903. V oseberské lodi datované do 9. století byla uložena pravděpodobně vikinská panovnice a její společnice s bohatou pohřební výbavou, k níž patřily například i skvostně vyřezávané saně a vůz se čtyřmi koly.

Všechny tři dochované norské pohřební lodi jsou v současnosti vystaveny v muzeu na ostrově Bygdöy na okraji Osla. 

Jedna z největších

Podle archeologů by mohl nový objev poskytnout cenné informace o expedicích zkušených vikinských mořeplavců. „Potřebujeme více objevů, abychom byli schopni říct, jak tyto lodi vypadaly a jak se na nich Vikingové plavili,“ uvedl Paasche.

Podle obrysů měří nově objevená vikinská loď v Haldenu, i bez chybějící přídi a zádi, na délku 20 metrů. To z ní činí jednu z nejdelších vikinských lodí odhalených v Norsku.

Norské úřady nyní zvažují, jakým způsobem budou ohledně plavidla postupovat dál. Jeho případné vyzdvižení ale v tomto ročním období nepřipadá podle nich v úvahu, napsala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 10 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 10 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 16 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 17 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 18 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 20 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...