V Norsku našli neznámou vikinskou loď. Zřejmě je skvěle zachovalá

Stopy vikinské lodi ukrývající se pod zemí objevili archeologové v jihovýchodním Norsku. Pokud se předpoklady odborníků potvrdí, bude se jednat o unikátní nález. Norsko má totiž zatím pouze tři dobře zachované pohřební lodi z vikinského období, připomíná norský deník Aftenposten.

Archeologové uvedli, že typický tvar vikinské lodi byl odhalen s pomocí georadaru na pohřebišti z vikinské doby v Haldenu jihovýchodně od metropole Osla. Nález byl zjištěn asi půl metru pod zemským povrchem.

Georadarový snímek neznámé vikinské lodi
Zdroj: Norwegian Institute for Cultural Heritage Research

„Mezi pohřebními mohylami jsme objevili anomálii, místo odlišující se od okolí. Má zřetelně tvar a rozměry vikinské lodi,“ prohlásil archeolog Knut Paasche z norského ústavu pro výzkum kulturního dědictví. „Zatím ovšem nemůžeme říct, v jakém stavu se dřevo plavidla zachovalo,“ dodal.

Vikinské lodě vládly světovým oceánům

Ve vikinské době v 8. až 11. století brázdili válečníci a obchodníci ze severu Evropy světová moře na svých rychlých lodích, na nichž se dostali až do Ameriky. V lodích byli také při staroseverském pohřebním obřadu pochováváni vikinští králové a náčelníci se svým vlastnictvím určeným pro posmrtnou cestu.

Místo nálezu nové vikinské lodě
Zdroj: Norwegian Institute for Cultural Heritage Research

V Norsku byly zatím objeveny jen tři zachované pohřební lodi, poslední nález pochází z Osebergu u Osla z roku 1903. V oseberské lodi datované do 9. století byla uložena pravděpodobně vikinská panovnice a její společnice s bohatou pohřební výbavou, k níž patřily například i skvostně vyřezávané saně a vůz se čtyřmi koly.

Všechny tři dochované norské pohřební lodi jsou v současnosti vystaveny v muzeu na ostrově Bygdöy na okraji Osla. 

Jedna z největších

Podle archeologů by mohl nový objev poskytnout cenné informace o expedicích zkušených vikinských mořeplavců. „Potřebujeme více objevů, abychom byli schopni říct, jak tyto lodi vypadaly a jak se na nich Vikingové plavili,“ uvedl Paasche.

Podle obrysů měří nově objevená vikinská loď v Haldenu, i bez chybějící přídi a zádi, na délku 20 metrů. To z ní činí jednu z nejdelších vikinských lodí odhalených v Norsku.

Norské úřady nyní zvažují, jakým způsobem budou ohledně plavidla postupovat dál. Jeho případné vyzdvižení ale v tomto ročním období nepřipadá podle nich v úvahu, napsala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled