V Norsku našli neznámou vikinskou loď. Zřejmě je skvěle zachovalá

Stopy vikinské lodi ukrývající se pod zemí objevili archeologové v jihovýchodním Norsku. Pokud se předpoklady odborníků potvrdí, bude se jednat o unikátní nález. Norsko má totiž zatím pouze tři dobře zachované pohřební lodi z vikinského období, připomíná norský deník Aftenposten.

Archeologové uvedli, že typický tvar vikinské lodi byl odhalen s pomocí georadaru na pohřebišti z vikinské doby v Haldenu jihovýchodně od metropole Osla. Nález byl zjištěn asi půl metru pod zemským povrchem.

Georadarový snímek neznámé vikinské lodi
Zdroj: Norwegian Institute for Cultural Heritage Research

„Mezi pohřebními mohylami jsme objevili anomálii, místo odlišující se od okolí. Má zřetelně tvar a rozměry vikinské lodi,“ prohlásil archeolog Knut Paasche z norského ústavu pro výzkum kulturního dědictví. „Zatím ovšem nemůžeme říct, v jakém stavu se dřevo plavidla zachovalo,“ dodal.

Vikinské lodě vládly světovým oceánům

Ve vikinské době v 8. až 11. století brázdili válečníci a obchodníci ze severu Evropy světová moře na svých rychlých lodích, na nichž se dostali až do Ameriky. V lodích byli také při staroseverském pohřebním obřadu pochováváni vikinští králové a náčelníci se svým vlastnictvím určeným pro posmrtnou cestu.

Místo nálezu nové vikinské lodě
Zdroj: Norwegian Institute for Cultural Heritage Research

V Norsku byly zatím objeveny jen tři zachované pohřební lodi, poslední nález pochází z Osebergu u Osla z roku 1903. V oseberské lodi datované do 9. století byla uložena pravděpodobně vikinská panovnice a její společnice s bohatou pohřební výbavou, k níž patřily například i skvostně vyřezávané saně a vůz se čtyřmi koly.

Všechny tři dochované norské pohřební lodi jsou v současnosti vystaveny v muzeu na ostrově Bygdöy na okraji Osla. 

Jedna z největších

Podle archeologů by mohl nový objev poskytnout cenné informace o expedicích zkušených vikinských mořeplavců. „Potřebujeme více objevů, abychom byli schopni říct, jak tyto lodi vypadaly a jak se na nich Vikingové plavili,“ uvedl Paasche.

Podle obrysů měří nově objevená vikinská loď v Haldenu, i bez chybějící přídi a zádi, na délku 20 metrů. To z ní činí jednu z nejdelších vikinských lodí odhalených v Norsku.

Norské úřady nyní zvažují, jakým způsobem budou ohledně plavidla postupovat dál. Jeho případné vyzdvižení ale v tomto ročním období nepřipadá podle nich v úvahu, napsala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 10 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 12 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 13 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...