V mozku máme dva druhy strachu, popsali vědci. Rovnováhu mezi nimi udržuje „houpačka"

Neurovědci využili počítačovou hru, aby popsali, že existují dva druhy strachu - každý z nich vzniká v jiné části lidského mozku.

Přestavte si, že se v noci sami vracíte domů – když si všimnete, že kousek před vámi se ukrývá neznámý člověk. Samozřejmě se vyděsíte a musíte se rozhodnout, co dělat dál – otočíte se a vrátíte se, nebo přejdete na opačnou stranu chodníku? Anebo budete pokračovat dál v chůzi?

A teď druhý scénář. Jdete přes křižovatku a najednou zaskřípou pneumatiky. Zničehonic se na vás vyřítí auto. Co teď?

V obou scénářích se jedná o nějaké ohrožení – na které člověk reaguje strachem. Ale obě hrozby se od sebe liší svou podstatou: zatímco v prvním případě je hrozba ještě vzdálená a člověk se na ni může připravit změnou strategie, v druhém případě je hrozba bezprostřední, takže se s ní vypořádáváme automaticky.

Není strach jako strach

Že tyto rozdíly existují, se ví samozřejmě už dlouho, není k tomu zapotřebí žádná velká věda. Ale mnohem složitější je popsat, co se v takových situacích děje v mozku. Nyní to poprvé vědci popsali. Neurovědec profesor Dean Mobbs dokázal v odborném časopise PNAS, že za zpracování strachu jsou zodpovědné dvě oblasti, dva okruhy strachu, jak jim vědci říkají.

Každý tento okruh podle nového výzkumu funguje trošku jinak, každý má vlastní zodpovědnost za jinou oblast reakcí na strach. Časově více vzdálené hrozby zpracovává okruh spojený s poznávacími funkcemi, který propojuje v mozku oblasti v jeho přední části.

Naopak okamžité hrozby má na starost okruh spojující oblasti v centru mozku, který musí spustit rychlé reakce, jako je útok nebo útěk.

Autoři práce také poprvé popsali vztah mezi oběma okruhy: přirovnávají ho k dětské houpačce. Proč? Když se aktivita v jedné oblasti zvyšuje, v druhé naopak klesá. O tom, kam se houpačka vychýlí, rozhoduje čas – tedy to, jestli mozek posoudí, zda je hrozba bezprostřední, anebo je čas se s ní vypořádat v delším časovém horizontu.

Tento způsob vztahu mezi oběma okruhy strachu je podle vědců nesmírně výhodný; umožňuje mozku, aby se vypořádal ideálním způsobem s různými druhy hrozeb, aniž by příliš mrhal energií, a především proto, aby nedocházelo k rozporům ve výkladech instrukcí, které mozek vydává.

„Je velmi výhodné vypnout v mozku některé oblasti, aby se zvýšila účinnost jiných. Když je hrozba příliš blízko, chcete vypnout prefrontální kortex,“ uvedli autoři práce. „Když se ocitnete v jedné místnosti s tygrem a budete se snažit přemýšlet, jestli chcete prchat doprava nebo vlevo, velmi pravděpodobnou vás tygr mezitím sežere.“

Jak na to přišli?

Profesor Mobbs a jeho tým zkoumali reakce lidí na různé druhy hrozeb pomocí přístrojů fMRI (funkční magnetická rezonance). Což ale vedlo ke vzniku zásadního problému: když je člověk zavřený v takovém přístroji, moc hrozbám při tom nečelí. A tak neurovědci přišli s nápadem: nechali testované osoby hrát speciální videohru.

V ní hráč čelí útokům virtuálních predátorů – někteří útočí rychle a nečekaně, jiní se blíží k postavě hráče pomalu, plíživě a obezřetně. V podstatě je tato hra velmi podobná slavnému Pac-Manovi. Hráči při hře sledovaly fMRI scanner, který dokázal analyzovat, jaké oblasti mozku jsou aktivní a při jakých podnětech se aktivují.

Výsledky podle vědců ukazují, že je na čase přehodnotit dosavadní hypotézu, že existuje nějaká jedna oblast, kde vzniká strach. Zdá se, že máme v mozku více center strachu – a to proto, že existuje více druhů strachu.

Tento výzkum by mohl mít závažné důsledky: jeho výsledky by mohly pomoci najít účinnější léky proti různým úzkostem a panickým záchvatům, které se stávají v moderní společnosti stále častějším problémem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 16 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...