Agresivní lachtani v Jižní Africe v posledních měsících napadli několik lidí, tři surfaře dokonce pokousali. Když vědci hledali příčinu této změny chování, zjistili, že celá řada těchto mořských tvorů je nakažená vzteklinou.
V Jižní Africe se šíří vzteklina. Přenášejí ji lachtani, které dělá agresivnějšími
Vzteklinu přežili bez očkování zatím prokazatelně jen dva lidé. Tato nemoc má prakticky stoprocentní smrtnost a nebýt vakcín, představovala by mnohem větší problém. Na člověka ji typicky přenesou divoká nebo „vzteklá“ zvířata, v našich krajích to bývali nejčastěji psi nebo lišky. V Jižní Africe se teď ale potýkají s jiným způsobem přenosu.
Ve vodách kolem Kapského města totiž odhalili vědci nejméně devět lachtanů jihoafrických nakažených virem vztekliny. Zvířata experti kontrolovali, protože od začátku červa dostávají častěji informace o netypickém chování těchto savců. Čtyři lachtani už museli být také utraceni, stačilo k tomu jen podezření, že by mohli tuto nemoc přenášet. Posmrtné vyšetření přitom nemoc u tří z nich potvrdilo.
Jeden lachtan už dokonce několik lidí pokousal, nicméně k nákaze nedošlo a vědci nebyli zvíře schopni zajistit, aby zjistili, jestli je samo infikované. Úřady proto varovaly občany, aby si na tyto predátory dávali větší pozor a hlásili jakékoliv neobvyklé chování.
Dlouhodobější agresivita
Vědci ale odhalili, že nebezpečná nemoc se může mezi lachtany šířit už delší dobu. Zatímco v minulosti byli tito ploutvonožci vůči lidem spíše opatrní, od roku 2021 se objevily případy jejich agresivity, jež dokonce několikrát přerostla v útoky. Veterináři proto prozkoumali i starší případy a analyzovali mozky lachtanů, kteří byli utraceni z jiných důvodů. Zatím u nich zjistili celkem devět případů vztekliny.
Tato nemoc se zřejmě může objevit u všech savců, ale u ploutvonožců je zcela raritní. Zatím jediný popsaný případ pochází z osmdesátých let minulého století, kdy se vzteklinou nakazil tuleň v Norsku. Podle autorů zprávy o situaci v Jižní Africe by se zde mohlo jednat o vůbec první velké ohnisko tohoto virového onemocnění zaznamenané mezi savci žijícími ve vodě. Prozatím se ale zdá, že nebezpečí pro člověka je nízké.
Hlavním argumentem je pro vědce fakt, že už došlo k několika situacím, kdy byl člověk infikovaným lachtanem pokousán, ale ani jednou se přitom nenakazil. Zatím je ale tato nízká míra nakažlivosti nevysvětlitelná – jednou z hypotéz je, že slaná voda v tlamách lachtanů by mohla infekčnost vztekliny snižovat.
Přestože člověk zatím není příliš ohrožený, může hrozit jiné nebezpečí. Tím je možný přenos na jiné mořské savce, anebo masivnější šíření mezi lachtany. Obě možnosti by mohly mít negativní dopad na ekosystémy v regionu.