V Jižní Africe se šíří vzteklina. Přenášejí ji lachtani, které dělá agresivnějšími

Agresivní lachtani v Jižní Africe v posledních měsících napadli několik lidí, tři surfaře dokonce pokousali. Když vědci hledali příčinu této změny chování, zjistili, že celá řada těchto mořských tvorů je nakažená vzteklinou.

Vzteklinu přežili bez očkování zatím prokazatelně jen dva lidé. Tato nemoc má prakticky stoprocentní smrtnost a nebýt vakcín, představovala by mnohem větší problém. Na člověka ji typicky přenesou divoká nebo „vzteklá“ zvířata, v našich krajích to bývali nejčastěji psi nebo lišky. V Jižní Africe se teď ale potýkají s jiným způsobem přenosu.

Ve vodách kolem Kapského města totiž odhalili vědci nejméně devět lachtanů jihoafrických nakažených virem vztekliny. Zvířata experti kontrolovali, protože od začátku červa dostávají častěji informace o netypickém chování těchto savců. Čtyři lachtani už museli být také utraceni, stačilo k tomu jen podezření, že by mohli tuto nemoc přenášet. Posmrtné vyšetření přitom nemoc u tří z nich potvrdilo.

Jeden lachtan už dokonce několik lidí pokousal, nicméně k nákaze nedošlo a vědci nebyli zvíře schopni zajistit, aby zjistili, jestli je samo infikované. Úřady proto varovaly občany, aby si na tyto predátory dávali větší pozor a hlásili jakékoliv neobvyklé chování.

Dlouhodobější agresivita

Vědci ale odhalili, že nebezpečná nemoc se může mezi lachtany šířit už delší dobu. Zatímco v minulosti byli tito ploutvonožci vůči lidem spíše opatrní, od roku 2021 se objevily případy jejich agresivity, jež dokonce několikrát přerostla v útoky. Veterináři proto prozkoumali i starší případy a analyzovali mozky lachtanů, kteří byli utraceni z jiných důvodů. Zatím u nich zjistili celkem devět případů vztekliny.

Tato nemoc se zřejmě může objevit u všech savců, ale u ploutvonožců je zcela raritní. Zatím jediný popsaný případ pochází z osmdesátých let minulého století, kdy se vzteklinou nakazil tuleň v Norsku. Podle autorů zprávy o situaci v Jižní Africe by se zde mohlo jednat o vůbec první velké ohnisko tohoto virového onemocnění zaznamenané mezi savci žijícími ve vodě. Prozatím se ale zdá, že nebezpečí pro člověka je nízké.

Hlavním argumentem je pro vědce fakt, že už došlo k několika situacím, kdy byl člověk infikovaným lachtanem pokousán, ale ani jednou se přitom nenakazil. Zatím je ale tato nízká míra nakažlivosti nevysvětlitelná – jednou z hypotéz je, že slaná voda v tlamách lachtanů by mohla infekčnost vztekliny snižovat.

Přestože člověk zatím není příliš ohrožený, může hrozit jiné nebezpečí. Tím je možný přenos na jiné mořské savce, anebo masivnější šíření mezi lachtany. Obě možnosti by mohly mít negativní dopad na ekosystémy v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 10 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 12 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 16 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.