V Jižní Africe se šíří vzteklina. Přenášejí ji lachtani, které dělá agresivnějšími

Agresivní lachtani v Jižní Africe v posledních měsících napadli několik lidí, tři surfaře dokonce pokousali. Když vědci hledali příčinu této změny chování, zjistili, že celá řada těchto mořských tvorů je nakažená vzteklinou.

Vzteklinu přežili bez očkování zatím prokazatelně jen dva lidé. Tato nemoc má prakticky stoprocentní smrtnost a nebýt vakcín, představovala by mnohem větší problém. Na člověka ji typicky přenesou divoká nebo „vzteklá“ zvířata, v našich krajích to bývali nejčastěji psi nebo lišky. V Jižní Africe se teď ale potýkají s jiným způsobem přenosu.

Ve vodách kolem Kapského města totiž odhalili vědci nejméně devět lachtanů jihoafrických nakažených virem vztekliny. Zvířata experti kontrolovali, protože od začátku červa dostávají častěji informace o netypickém chování těchto savců. Čtyři lachtani už museli být také utraceni, stačilo k tomu jen podezření, že by mohli tuto nemoc přenášet. Posmrtné vyšetření přitom nemoc u tří z nich potvrdilo.

Jeden lachtan už dokonce několik lidí pokousal, nicméně k nákaze nedošlo a vědci nebyli zvíře schopni zajistit, aby zjistili, jestli je samo infikované. Úřady proto varovaly občany, aby si na tyto predátory dávali větší pozor a hlásili jakékoliv neobvyklé chování.

Dlouhodobější agresivita

Vědci ale odhalili, že nebezpečná nemoc se může mezi lachtany šířit už delší dobu. Zatímco v minulosti byli tito ploutvonožci vůči lidem spíše opatrní, od roku 2021 se objevily případy jejich agresivity, jež dokonce několikrát přerostla v útoky. Veterináři proto prozkoumali i starší případy a analyzovali mozky lachtanů, kteří byli utraceni z jiných důvodů. Zatím u nich zjistili celkem devět případů vztekliny.

Tato nemoc se zřejmě může objevit u všech savců, ale u ploutvonožců je zcela raritní. Zatím jediný popsaný případ pochází z osmdesátých let minulého století, kdy se vzteklinou nakazil tuleň v Norsku. Podle autorů zprávy o situaci v Jižní Africe by se zde mohlo jednat o vůbec první velké ohnisko tohoto virového onemocnění zaznamenané mezi savci žijícími ve vodě. Prozatím se ale zdá, že nebezpečí pro člověka je nízké.

Hlavním argumentem je pro vědce fakt, že už došlo k několika situacím, kdy byl člověk infikovaným lachtanem pokousán, ale ani jednou se přitom nenakazil. Zatím je ale tato nízká míra nakažlivosti nevysvětlitelná – jednou z hypotéz je, že slaná voda v tlamách lachtanů by mohla infekčnost vztekliny snižovat.

Přestože člověk zatím není příliš ohrožený, může hrozit jiné nebezpečí. Tím je možný přenos na jiné mořské savce, anebo masivnější šíření mezi lachtany. Obě možnosti by mohly mít negativní dopad na ekosystémy v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...