V Jižní Africe se šíří vzteklina. Přenášejí ji lachtani, které dělá agresivnějšími

Agresivní lachtani v Jižní Africe v posledních měsících napadli několik lidí, tři surfaře dokonce pokousali. Když vědci hledali příčinu této změny chování, zjistili, že celá řada těchto mořských tvorů je nakažená vzteklinou.

Vzteklinu přežili bez očkování zatím prokazatelně jen dva lidé. Tato nemoc má prakticky stoprocentní smrtnost a nebýt vakcín, představovala by mnohem větší problém. Na člověka ji typicky přenesou divoká nebo „vzteklá“ zvířata, v našich krajích to bývali nejčastěji psi nebo lišky. V Jižní Africe se teď ale potýkají s jiným způsobem přenosu.

Ve vodách kolem Kapského města totiž odhalili vědci nejméně devět lachtanů jihoafrických nakažených virem vztekliny. Zvířata experti kontrolovali, protože od začátku červa dostávají častěji informace o netypickém chování těchto savců. Čtyři lachtani už museli být také utraceni, stačilo k tomu jen podezření, že by mohli tuto nemoc přenášet. Posmrtné vyšetření přitom nemoc u tří z nich potvrdilo.

Jeden lachtan už dokonce několik lidí pokousal, nicméně k nákaze nedošlo a vědci nebyli zvíře schopni zajistit, aby zjistili, jestli je samo infikované. Úřady proto varovaly občany, aby si na tyto predátory dávali větší pozor a hlásili jakékoliv neobvyklé chování.

Dlouhodobější agresivita

Vědci ale odhalili, že nebezpečná nemoc se může mezi lachtany šířit už delší dobu. Zatímco v minulosti byli tito ploutvonožci vůči lidem spíše opatrní, od roku 2021 se objevily případy jejich agresivity, jež dokonce několikrát přerostla v útoky. Veterináři proto prozkoumali i starší případy a analyzovali mozky lachtanů, kteří byli utraceni z jiných důvodů. Zatím u nich zjistili celkem devět případů vztekliny.

Tato nemoc se zřejmě může objevit u všech savců, ale u ploutvonožců je zcela raritní. Zatím jediný popsaný případ pochází z osmdesátých let minulého století, kdy se vzteklinou nakazil tuleň v Norsku. Podle autorů zprávy o situaci v Jižní Africe by se zde mohlo jednat o vůbec první velké ohnisko tohoto virového onemocnění zaznamenané mezi savci žijícími ve vodě. Prozatím se ale zdá, že nebezpečí pro člověka je nízké.

Hlavním argumentem je pro vědce fakt, že už došlo k několika situacím, kdy byl člověk infikovaným lachtanem pokousán, ale ani jednou se přitom nenakazil. Zatím je ale tato nízká míra nakažlivosti nevysvětlitelná – jednou z hypotéz je, že slaná voda v tlamách lachtanů by mohla infekčnost vztekliny snižovat.

Přestože člověk zatím není příliš ohrožený, může hrozit jiné nebezpečí. Tím je možný přenos na jiné mořské savce, anebo masivnější šíření mezi lachtany. Obě možnosti by mohly mít negativní dopad na ekosystémy v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 7 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 8 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...