V Jihoafrické republice se šíří nová varianta koronaviru s mnoha mutacemi. Může odolávat protilátkám

Jihoafrické úřady ve čtvrtek potvrdily, že se v zemi šíří nová varianta koronaviru. Vykazuje mutace, kvůli kterým by mohla být nebezpečnější, její dopady ale epidemiologové ještě vyhodnocují, uvedla agentura Reuters. O nové mutaci chce země jednat se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Podle vědců nese nová varianta, která dostala název B.1.1.529,  „velmi nezvyklou konstelaci“ mutací, kvůli kterým by pro ni mohlo být snazší překonat imunitu a být nakažlivější. Podle úřadů se nový kmen rychle šíří v nejlidnatější provincii Gauteng a v menší míře i na zbytku jihoafrického území. Variantu už ale laboratoře zachytily i v Botswaně, odkud zřejmě pochází, a jeden případ odhalila analýza dokonce až v Hongkongu.

Úřady uvedly, že zatím mají příliš málo údajů, aby plně vyhodnotily dopady nového kmene. Podle ministra zdravotnictví Joea Phaahly se vláda, kvůli výskytu varianty, která byla prokázána u stovky osob, zatím nechystá zavést další opatření.

Objev okomentoval například cambridgeský virolog Ravindra Gupta, který patří mezi nejlepší světové experty na mutace koronavirů: „Tohle je znepokojující a neřekl jsem to od Delty. Prosím, nechte se očkovat,  dejte si posilující dávku a noste na veřejnosti ochranu dýchacích cest, protože kvůli těm mutacím na tuto variantu asi tak dobře nebudou fungovat neutralizační protilátky,“ uvedl na Twitteru.

Virolog Tom Peacock z Imperial College v Londýně, jenž na variantu upozornil mezi prvními, zase popisuje mutace hrotového proteinu této mutace jako „děsivé“ a „horší než většina jiných“. Současně ale dodal, že se může ukázat, že jde jen o „zvláštní shluk“, který není příliš přenosný. „Doufám, že to tak je,“ poznamenal na Twitteru.

Je těžké říct, jak přenosný kmen je

Varianta B.1.1.529 obsahuje 32 mutací v hrotovém proteinu – to je část viru, kterou většina vakcín používá k vyvolání imunitní reakce a vytvoření imunitní paměti proti viru Sars-CoV 2. Mutace v tomto místě mohou ovlivnit schopnost viru infikovat buňky a šířit se, ale také ztěžují imunitním buňkám útok na patogen. Znepokojující je, že tato varianta dokázala během několika dní vytlačit v Jižní Africe variantu delta, vzhledem k růstu v oblasti už ji má asi přes deset tisíc osob:

Profesor Francois Balloux, ředitel Ústavu genetiky UCL, uvedl pro deník Guardian, že velký počet mutací v tomto kmenu se zřejmě nahromadil „jednorázově“, což naznačuje, že se mohla vyvinout během chronické infekce u osoby s oslabeným imunitním systémem, pravděpodobně u neléčeného pacienta s HIV/AIDS.

„Rozhodně bych očekával, že bude špatně rozpoznávána neutralizačními protilátkami ve srovnání s variantami alfa nebo delta,“ řekl. „V této fázi je těžké předpovědět, jak moc je přenosný. Prozatím by měl být pečlivě sledován a analyzován, ale není důvod k přílišným obavám, pokud se v blízké budoucnosti nezačne zvyšovat jeho počet,“ dodal.

Africké varianty

V Jihoafrické republice vědci poprvé zachytili vícero kmenů koronaviru. Beta je na seznamu rizikových variant WHO kvůli své vyšší nakažlivosti. Země letos zachytila také variantu C.1.2, která se ale výrazněji neprosadila a připadá na ni jen malé procento nákaz v posledních měsících.

WHO vede dva seznamy. Na rizikovém seznamu jsou čtyři varianty, včetně delty nebo alfy. Na seznamu kmenů, které WHO zkoumá, protože jsou potenciálně nebezpečnější, jsou v současnosti dvě položky – mí a lambda. Jednotlivé varianty WHO pojmenovává písmeny řecké abecedy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...