V Jihoafrické republice se šíří nová varianta koronaviru s mnoha mutacemi. Může odolávat protilátkám

Jihoafrické úřady ve čtvrtek potvrdily, že se v zemi šíří nová varianta koronaviru. Vykazuje mutace, kvůli kterým by mohla být nebezpečnější, její dopady ale epidemiologové ještě vyhodnocují, uvedla agentura Reuters. O nové mutaci chce země jednat se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Podle vědců nese nová varianta, která dostala název B.1.1.529,  „velmi nezvyklou konstelaci“ mutací, kvůli kterým by pro ni mohlo být snazší překonat imunitu a být nakažlivější. Podle úřadů se nový kmen rychle šíří v nejlidnatější provincii Gauteng a v menší míře i na zbytku jihoafrického území. Variantu už ale laboratoře zachytily i v Botswaně, odkud zřejmě pochází, a jeden případ odhalila analýza dokonce až v Hongkongu.

Úřady uvedly, že zatím mají příliš málo údajů, aby plně vyhodnotily dopady nového kmene. Podle ministra zdravotnictví Joea Phaahly se vláda, kvůli výskytu varianty, která byla prokázána u stovky osob, zatím nechystá zavést další opatření.

Objev okomentoval například cambridgeský virolog Ravindra Gupta, který patří mezi nejlepší světové experty na mutace koronavirů: „Tohle je znepokojující a neřekl jsem to od Delty. Prosím, nechte se očkovat,  dejte si posilující dávku a noste na veřejnosti ochranu dýchacích cest, protože kvůli těm mutacím na tuto variantu asi tak dobře nebudou fungovat neutralizační protilátky,“ uvedl na Twitteru.

Virolog Tom Peacock z Imperial College v Londýně, jenž na variantu upozornil mezi prvními, zase popisuje mutace hrotového proteinu této mutace jako „děsivé“ a „horší než většina jiných“. Současně ale dodal, že se může ukázat, že jde jen o „zvláštní shluk“, který není příliš přenosný. „Doufám, že to tak je,“ poznamenal na Twitteru.

Je těžké říct, jak přenosný kmen je

Varianta B.1.1.529 obsahuje 32 mutací v hrotovém proteinu – to je část viru, kterou většina vakcín používá k vyvolání imunitní reakce a vytvoření imunitní paměti proti viru Sars-CoV 2. Mutace v tomto místě mohou ovlivnit schopnost viru infikovat buňky a šířit se, ale také ztěžují imunitním buňkám útok na patogen. Znepokojující je, že tato varianta dokázala během několika dní vytlačit v Jižní Africe variantu delta, vzhledem k růstu v oblasti už ji má asi přes deset tisíc osob:

Profesor Francois Balloux, ředitel Ústavu genetiky UCL, uvedl pro deník Guardian, že velký počet mutací v tomto kmenu se zřejmě nahromadil „jednorázově“, což naznačuje, že se mohla vyvinout během chronické infekce u osoby s oslabeným imunitním systémem, pravděpodobně u neléčeného pacienta s HIV/AIDS.

„Rozhodně bych očekával, že bude špatně rozpoznávána neutralizačními protilátkami ve srovnání s variantami alfa nebo delta,“ řekl. „V této fázi je těžké předpovědět, jak moc je přenosný. Prozatím by měl být pečlivě sledován a analyzován, ale není důvod k přílišným obavám, pokud se v blízké budoucnosti nezačne zvyšovat jeho počet,“ dodal.

Africké varianty

V Jihoafrické republice vědci poprvé zachytili vícero kmenů koronaviru. Beta je na seznamu rizikových variant WHO kvůli své vyšší nakažlivosti. Země letos zachytila také variantu C.1.2, která se ale výrazněji neprosadila a připadá na ni jen malé procento nákaz v posledních měsících.

WHO vede dva seznamy. Na rizikovém seznamu jsou čtyři varianty, včetně delty nebo alfy. Na seznamu kmenů, které WHO zkoumá, protože jsou potenciálně nebezpečnější, jsou v současnosti dvě položky – mí a lambda. Jednotlivé varianty WHO pojmenovává písmeny řecké abecedy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 12 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 13 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 15 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 15 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 17 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 17 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled