V Jihoafrické republice se šíří nová varianta koronaviru s mnoha mutacemi. Může odolávat protilátkám

Jihoafrické úřady ve čtvrtek potvrdily, že se v zemi šíří nová varianta koronaviru. Vykazuje mutace, kvůli kterým by mohla být nebezpečnější, její dopady ale epidemiologové ještě vyhodnocují, uvedla agentura Reuters. O nové mutaci chce země jednat se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Podle vědců nese nová varianta, která dostala název B.1.1.529,  „velmi nezvyklou konstelaci“ mutací, kvůli kterým by pro ni mohlo být snazší překonat imunitu a být nakažlivější. Podle úřadů se nový kmen rychle šíří v nejlidnatější provincii Gauteng a v menší míře i na zbytku jihoafrického území. Variantu už ale laboratoře zachytily i v Botswaně, odkud zřejmě pochází, a jeden případ odhalila analýza dokonce až v Hongkongu.

Úřady uvedly, že zatím mají příliš málo údajů, aby plně vyhodnotily dopady nového kmene. Podle ministra zdravotnictví Joea Phaahly se vláda, kvůli výskytu varianty, která byla prokázána u stovky osob, zatím nechystá zavést další opatření.

Objev okomentoval například cambridgeský virolog Ravindra Gupta, který patří mezi nejlepší světové experty na mutace koronavirů: „Tohle je znepokojující a neřekl jsem to od Delty. Prosím, nechte se očkovat,  dejte si posilující dávku a noste na veřejnosti ochranu dýchacích cest, protože kvůli těm mutacím na tuto variantu asi tak dobře nebudou fungovat neutralizační protilátky,“ uvedl na Twitteru.

Virolog Tom Peacock z Imperial College v Londýně, jenž na variantu upozornil mezi prvními, zase popisuje mutace hrotového proteinu této mutace jako „děsivé“ a „horší než většina jiných“. Současně ale dodal, že se může ukázat, že jde jen o „zvláštní shluk“, který není příliš přenosný. „Doufám, že to tak je,“ poznamenal na Twitteru.

Je těžké říct, jak přenosný kmen je

Varianta B.1.1.529 obsahuje 32 mutací v hrotovém proteinu – to je část viru, kterou většina vakcín používá k vyvolání imunitní reakce a vytvoření imunitní paměti proti viru Sars-CoV 2. Mutace v tomto místě mohou ovlivnit schopnost viru infikovat buňky a šířit se, ale také ztěžují imunitním buňkám útok na patogen. Znepokojující je, že tato varianta dokázala během několika dní vytlačit v Jižní Africe variantu delta, vzhledem k růstu v oblasti už ji má asi přes deset tisíc osob:

Profesor Francois Balloux, ředitel Ústavu genetiky UCL, uvedl pro deník Guardian, že velký počet mutací v tomto kmenu se zřejmě nahromadil „jednorázově“, což naznačuje, že se mohla vyvinout během chronické infekce u osoby s oslabeným imunitním systémem, pravděpodobně u neléčeného pacienta s HIV/AIDS.

„Rozhodně bych očekával, že bude špatně rozpoznávána neutralizačními protilátkami ve srovnání s variantami alfa nebo delta,“ řekl. „V této fázi je těžké předpovědět, jak moc je přenosný. Prozatím by měl být pečlivě sledován a analyzován, ale není důvod k přílišným obavám, pokud se v blízké budoucnosti nezačne zvyšovat jeho počet,“ dodal.

Africké varianty

V Jihoafrické republice vědci poprvé zachytili vícero kmenů koronaviru. Beta je na seznamu rizikových variant WHO kvůli své vyšší nakažlivosti. Země letos zachytila také variantu C.1.2, která se ale výrazněji neprosadila a připadá na ni jen malé procento nákaz v posledních měsících.

WHO vede dva seznamy. Na rizikovém seznamu jsou čtyři varianty, včetně delty nebo alfy. Na seznamu kmenů, které WHO zkoumá, protože jsou potenciálně nebezpečnější, jsou v současnosti dvě položky – mí a lambda. Jednotlivé varianty WHO pojmenovává písmeny řecké abecedy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 2 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 5 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 8 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
včera v 17:30‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
včera v 16:26‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.