V Gabonu žije dvakrát víc slonů, než se předpokládalo. Ukrývají se v lesích

V gabonských lesích žije kolem 95 tisíc slonů, což je mnohem více, než se odhadovalo. Prokázalo to pečlivé sčítání, o němž vydaly zprávu Společnost pro ochranu divoké přírody (WCS) a správa gabonských národních parků. Původně měli odborníci za to, že v Gabonu s pouhými 2,3 milionu obyvatel žije kolem 50 tisíc slonů.

Sčítat slony žijící v hlubokých lesích je mnohem náročnější než registrovat z letadel ty na otevřených pláních, proto byla dosavadní čísla nepřesná. V Gabonu se tři roky ochránci plahočili lesy, odebírali sloní trus a prováděli analýzu DNA z každého vytyčeného úseku.

Sloní stáda jsou řidší u oblasti kolem hranic, které Gabon sdílí s Kamerunem a Kongem a poblíž hranic nedaleké Středoafrické republiky, oznámili vědci.

Studie z Gabonu je podle jejích autorů první celonárodní průzkum o stavu volně žijícího mohutného savce pořízený na základě zkoumání DNA. Pro život pralesních slonů je vhodné celé území tohoto státu a studie podle Emmy Stokesové z WCS ukázala, že sloni žijí na téměř devadesáti procentech gabonského území. I když lze občas slony spatřit i na atlantickém pobřeží země, naprostá většina jich žije skrytě v hustých lesích.

Mravenčí práce

Ti, kdo se na sčítání podíleli, procházeli denně lesem trasu dlouhou dvanáct kilometrů a sbírali na ní trus. Sledovali sloní stezky rozpoznatelné ulámanými větvemi, nahromaděným starým trusem a stopami nohou. Zajímaly je ale jenom čerstvé vzorky a ty staré jeden den už pro odběr nebyly vhodné. Zkumavky se dopravily do vládní laboratoře v Libervillu k analýze.

„Používáme složitý statistický model a podle něj odhadneme počet zvířat v úseku, který jsme zmapovali,“ sdělila Stéphanie Bourgeoisová, jež se na studii podílela.

Gabonský ministr pro vodní hospodářství a lesy Lee White řekl, že v Gabonu žije šedesát až sedmdesát procent všech afrických pralesních slonů. „Svědčí to o tom, že se Gabon ubránil před masakry a tragédiemi, jež se odehrávají v zemích okolo,“ uvedl. Místní ochranáři se věnují osvětě mezi obyvatelstvem, země také vynakládá úsilí, aby zabránila průchodu pytláků přes hranici.

White řekl, že velkým problémem v Gabonu jsou konflikty lidí se slony, při nichž každoročně zahyne deset lidí. „Když se dostanu na venkov, lidé na mě rozzlobeně křičí. Sloni sežerou jejich úrodu a někdy bohužel zabijí i jejich příbuzné,“ přiblížil White.

Jedním z důvodů, proč se sloni vydávají k vesnicím, je podle něj to, že vlivem oteplování nenacházejí v lesích dostatek ovoce. „Zdá se, že klimatická změna začíná mít dopad i na lesy, sloni hladoví,“ podotkl White.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 17 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...