V Gabonu žije dvakrát víc slonů, než se předpokládalo. Ukrývají se v lesích

V gabonských lesích žije kolem 95 tisíc slonů, což je mnohem více, než se odhadovalo. Prokázalo to pečlivé sčítání, o němž vydaly zprávu Společnost pro ochranu divoké přírody (WCS) a správa gabonských národních parků. Původně měli odborníci za to, že v Gabonu s pouhými 2,3 milionu obyvatel žije kolem 50 tisíc slonů.

Sčítat slony žijící v hlubokých lesích je mnohem náročnější než registrovat z letadel ty na otevřených pláních, proto byla dosavadní čísla nepřesná. V Gabonu se tři roky ochránci plahočili lesy, odebírali sloní trus a prováděli analýzu DNA z každého vytyčeného úseku.

Sloní stáda jsou řidší u oblasti kolem hranic, které Gabon sdílí s Kamerunem a Kongem a poblíž hranic nedaleké Středoafrické republiky, oznámili vědci.

Studie z Gabonu je podle jejích autorů první celonárodní průzkum o stavu volně žijícího mohutného savce pořízený na základě zkoumání DNA. Pro život pralesních slonů je vhodné celé území tohoto státu a studie podle Emmy Stokesové z WCS ukázala, že sloni žijí na téměř devadesáti procentech gabonského území. I když lze občas slony spatřit i na atlantickém pobřeží země, naprostá většina jich žije skrytě v hustých lesích.

Mravenčí práce

Ti, kdo se na sčítání podíleli, procházeli denně lesem trasu dlouhou dvanáct kilometrů a sbírali na ní trus. Sledovali sloní stezky rozpoznatelné ulámanými větvemi, nahromaděným starým trusem a stopami nohou. Zajímaly je ale jenom čerstvé vzorky a ty staré jeden den už pro odběr nebyly vhodné. Zkumavky se dopravily do vládní laboratoře v Libervillu k analýze.

„Používáme složitý statistický model a podle něj odhadneme počet zvířat v úseku, který jsme zmapovali,“ sdělila Stéphanie Bourgeoisová, jež se na studii podílela.

Gabonský ministr pro vodní hospodářství a lesy Lee White řekl, že v Gabonu žije šedesát až sedmdesát procent všech afrických pralesních slonů. „Svědčí to o tom, že se Gabon ubránil před masakry a tragédiemi, jež se odehrávají v zemích okolo,“ uvedl. Místní ochranáři se věnují osvětě mezi obyvatelstvem, země také vynakládá úsilí, aby zabránila průchodu pytláků přes hranici.

White řekl, že velkým problémem v Gabonu jsou konflikty lidí se slony, při nichž každoročně zahyne deset lidí. „Když se dostanu na venkov, lidé na mě rozzlobeně křičí. Sloni sežerou jejich úrodu a někdy bohužel zabijí i jejich příbuzné,“ přiblížil White.

Jedním z důvodů, proč se sloni vydávají k vesnicím, je podle něj to, že vlivem oteplování nenacházejí v lesích dostatek ovoce. „Zdá se, že klimatická změna začíná mít dopad i na lesy, sloni hladoví,“ podotkl White.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 43 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 3 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 5 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 7 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.