V Gabonu žije dvakrát víc slonů, než se předpokládalo. Ukrývají se v lesích

V gabonských lesích žije kolem 95 tisíc slonů, což je mnohem více, než se odhadovalo. Prokázalo to pečlivé sčítání, o němž vydaly zprávu Společnost pro ochranu divoké přírody (WCS) a správa gabonských národních parků. Původně měli odborníci za to, že v Gabonu s pouhými 2,3 milionu obyvatel žije kolem 50 tisíc slonů.

Sčítat slony žijící v hlubokých lesích je mnohem náročnější než registrovat z letadel ty na otevřených pláních, proto byla dosavadní čísla nepřesná. V Gabonu se tři roky ochránci plahočili lesy, odebírali sloní trus a prováděli analýzu DNA z každého vytyčeného úseku.

Sloní stáda jsou řidší u oblasti kolem hranic, které Gabon sdílí s Kamerunem a Kongem a poblíž hranic nedaleké Středoafrické republiky, oznámili vědci.

Studie z Gabonu je podle jejích autorů první celonárodní průzkum o stavu volně žijícího mohutného savce pořízený na základě zkoumání DNA. Pro život pralesních slonů je vhodné celé území tohoto státu a studie podle Emmy Stokesové z WCS ukázala, že sloni žijí na téměř devadesáti procentech gabonského území. I když lze občas slony spatřit i na atlantickém pobřeží země, naprostá většina jich žije skrytě v hustých lesích.

Mravenčí práce

Ti, kdo se na sčítání podíleli, procházeli denně lesem trasu dlouhou dvanáct kilometrů a sbírali na ní trus. Sledovali sloní stezky rozpoznatelné ulámanými větvemi, nahromaděným starým trusem a stopami nohou. Zajímaly je ale jenom čerstvé vzorky a ty staré jeden den už pro odběr nebyly vhodné. Zkumavky se dopravily do vládní laboratoře v Libervillu k analýze.

„Používáme složitý statistický model a podle něj odhadneme počet zvířat v úseku, který jsme zmapovali,“ sdělila Stéphanie Bourgeoisová, jež se na studii podílela.

Gabonský ministr pro vodní hospodářství a lesy Lee White řekl, že v Gabonu žije šedesát až sedmdesát procent všech afrických pralesních slonů. „Svědčí to o tom, že se Gabon ubránil před masakry a tragédiemi, jež se odehrávají v zemích okolo,“ uvedl. Místní ochranáři se věnují osvětě mezi obyvatelstvem, země také vynakládá úsilí, aby zabránila průchodu pytláků přes hranici.

White řekl, že velkým problémem v Gabonu jsou konflikty lidí se slony, při nichž každoročně zahyne deset lidí. „Když se dostanu na venkov, lidé na mě rozzlobeně křičí. Sloni sežerou jejich úrodu a někdy bohužel zabijí i jejich příbuzné,“ přiblížil White.

Jedním z důvodů, proč se sloni vydávají k vesnicím, je podle něj to, že vlivem oteplování nenacházejí v lesích dostatek ovoce. „Zdá se, že klimatická změna začíná mít dopad i na lesy, sloni hladoví,“ podotkl White.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 20 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 21 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 21 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...