V Gabonu žije dvakrát víc slonů, než se předpokládalo. Ukrývají se v lesích

V gabonských lesích žije kolem 95 tisíc slonů, což je mnohem více, než se odhadovalo. Prokázalo to pečlivé sčítání, o němž vydaly zprávu Společnost pro ochranu divoké přírody (WCS) a správa gabonských národních parků. Původně měli odborníci za to, že v Gabonu s pouhými 2,3 milionu obyvatel žije kolem 50 tisíc slonů.

Sčítat slony žijící v hlubokých lesích je mnohem náročnější než registrovat z letadel ty na otevřených pláních, proto byla dosavadní čísla nepřesná. V Gabonu se tři roky ochránci plahočili lesy, odebírali sloní trus a prováděli analýzu DNA z každého vytyčeného úseku.

Sloní stáda jsou řidší u oblasti kolem hranic, které Gabon sdílí s Kamerunem a Kongem a poblíž hranic nedaleké Středoafrické republiky, oznámili vědci.

Studie z Gabonu je podle jejích autorů první celonárodní průzkum o stavu volně žijícího mohutného savce pořízený na základě zkoumání DNA. Pro život pralesních slonů je vhodné celé území tohoto státu a studie podle Emmy Stokesové z WCS ukázala, že sloni žijí na téměř devadesáti procentech gabonského území. I když lze občas slony spatřit i na atlantickém pobřeží země, naprostá většina jich žije skrytě v hustých lesích.

Mravenčí práce

Ti, kdo se na sčítání podíleli, procházeli denně lesem trasu dlouhou dvanáct kilometrů a sbírali na ní trus. Sledovali sloní stezky rozpoznatelné ulámanými větvemi, nahromaděným starým trusem a stopami nohou. Zajímaly je ale jenom čerstvé vzorky a ty staré jeden den už pro odběr nebyly vhodné. Zkumavky se dopravily do vládní laboratoře v Libervillu k analýze.

„Používáme složitý statistický model a podle něj odhadneme počet zvířat v úseku, který jsme zmapovali,“ sdělila Stéphanie Bourgeoisová, jež se na studii podílela.

Gabonský ministr pro vodní hospodářství a lesy Lee White řekl, že v Gabonu žije šedesát až sedmdesát procent všech afrických pralesních slonů. „Svědčí to o tom, že se Gabon ubránil před masakry a tragédiemi, jež se odehrávají v zemích okolo,“ uvedl. Místní ochranáři se věnují osvětě mezi obyvatelstvem, země také vynakládá úsilí, aby zabránila průchodu pytláků přes hranici.

White řekl, že velkým problémem v Gabonu jsou konflikty lidí se slony, při nichž každoročně zahyne deset lidí. „Když se dostanu na venkov, lidé na mě rozzlobeně křičí. Sloni sežerou jejich úrodu a někdy bohužel zabijí i jejich příbuzné,“ přiblížil White.

Jedním z důvodů, proč se sloni vydávají k vesnicím, je podle něj to, že vlivem oteplování nenacházejí v lesích dostatek ovoce. „Zdá se, že klimatická změna začíná mít dopad i na lesy, sloni hladoví,“ podotkl White.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 4 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...