V Evropě i Česku přibývá nakažených s covidem

Pandemie covidu-19 je pro mnoho lidí už jen nepříjemnou vzpomínkou na nezvyklé roky. Tato nemoc ale nikam nezmizela a virus dál mutuje. V současné době do varianty, kterou zdravotníci označují jako EG.5.1 – Světová zdravotnická organizace (WHO) ji zařadila mezi ty, které sleduje.

„V některých evropských zemích zaznamenáváme rychlý a stálý růst nových případů covidu-19, včetně hospitalizací,“ varoval tento týden veřejnost Hans Kluge z WHO. Za růst podle něj může nová varianta s přezdívkou Eris – po řecké bohyni svárů. Odborně se jí říká EG.5.1.

Světová zdravotnická organizace ji zařadila mezi ty, které bedlivě sleduje, má totiž vysokou nakažlivost. Geneticky vychází ze světově dominantní varianty XBB. „U EG.5.1 vidíme, že má zvýšenou rychlost růstu nakažených, což znamená, že je více přenosná kvůli tomu zvýšení rychlosti růstu a také dokáže obejít imunitu. Lidé se tedy snadno nakazí. Vidíme podobnou úroveň závažnosti jako u omikronu – není méně závažná nebo více závažná a může způsobit celou škálu onemocnění,“ vysvětluje poradkyně Světové zdravotnické organizace Maria Van Kerkhoveová.

Nahrávám video

Tato varianta je teď celosvětově zodpovědná za sedmnáct a půl procenta nových nákaz. Zatím byla objevena v 51 zemích, ale WHO předpokládá, že to je mnohem více, jen jsou tyto státy aktivnější v testování. Stejně tak už mnoho zemí upustilo od hlášení hospitalizací.

Situace v Česku

Také v České republice teď Eris roste – podle Státního zdravotního ústavu je u nás už druhou nejčastější (po XBB). Počet nakažených se v uplynulých dnech dostal podle testování na úroveň května – nejvýraznější teď bylo pondělí 14. srpna s osmdesáti zjištěnými případy nákazy:

A také u nás zřejmě bude případů mnohem víc, než hlásí výsledky testů. Těch se u nás totiž provádí jen málo, takže lépe než prostý počet nově nakažených o situaci vypovídá procento testů, které jsou pozitivní. A také tento ukazatel v polovině srpna roste:

„Sledování po celém světě masivně pokleslo,“ varuje Van Kerkhoveová. „A tak nemáme dobrý přehled o tom, kolik případů existuje, ať už jde o infekce, nebo reinfekce. Ve skutečnosti aktuálně případy skutečně hlásí jen polovina zemí světa. To ale neznamená, že ta druhá polovina nemá případy. Znamená to jen, že už je nehlásí.“

Eris v USA

Spojené státy americké patří mezi země, které i nadále covid, jeho chování a změny pečlivě monitorují. Nová varianta EG.5 tam způsobila dvanáctiprocentní mezitýdennní nárůst hospitalizací – zřejmě ne pro svou závažnost, ale kvůli prostým větším počtům nakažených. Lékařka Celine Gounderová pro stanici CBS News konstatuje: „To je to, co viry dělají. Mutují. Objeví se nové varianty. Eris velmi úzce souvisí s XBB, je to její nejnovější varianta. Vakcíny, které se objeví letos na podzim, jsou vyladěny pro XBB a budou poskytovat dobrou ochranu.“

Varianta EG.5 má podobné příznaky jako ty starší – tedy nejčastěji horečku, kašel, únavu a ztrátu chuti a čichu. Časté jsou i další – od bolesti v krku a hlavy přes průjem až po vyrážku. Příznaky netrvají déle než u jiných variant nebo subvariant a v mírných případech obvykle odeznívají během jednoho až dvou týdnů. 

„Určitě je dobré vědět, jaké varianty po světě cirkulují, a sledovat, jak se jejich podíl mění. Tahle varianta není žádným způsobem nebezpečnější než tím, že se rychleji šíří. Není to žádný gamechanger, který změní situaci k horšímu,“ popisuje český virolog Jiří Černý.

Podzim a zima

„Přestože dopad covidu není v současné době tak závažný jako dříve, miliony lidí, hlavně těch nejzranitelnějších, zůstávají v této oblasti nechráněny,“ upozornil ohledně očekávané podzimní vlny Kluge. Znepokojující podle něj je, že jen asi jedenáct procent lidí v Evropě a střední Asii dostalo druhou posilovací dávku vakcíny proti této nemoci.

WHO vyzvala členské státy, aby nerušily a neomezovaly infrastrukturu, která tam v minulých letech v boji proti covidu vznikla. „Systémy včasného varování. Dozor. Hlášení. Sledování variant. Očkování rizikových skupin. Jasná komunikace v oblasti veřejného zdraví. Všechny jsou stejně důležité jako kdykoli předtím,“ dodává vědec.

V tuzemsku se zatím žádná zvláštní opatření neplánují. Na dotaz České televize uvedlo ministerstvo zdravotnictví, že „pro covid-19 stejně jako pro jiná respirační onemocnění včetně chřipky platí obecná doporučení prevence onemocnění prezentovaná každým rokem, které mimo jiné zahrnuje i očkování skupin ve vyšším riziku závažného průběhu nemoci, a to jak proti covid-19, tak proti chřipce“.

Na podzim by ale měla do Česka dorazit vakcína s novým složením, konkrétně zaměřená na Omicron XBB.1.5, tedy na variantu geneticky velmi blízkou Eris. „Aktuálně je vakcína s tímto antigenním složením v procesu schvalování Evropskou lékovou agenturou. Konkrétní termín dodání se odvíjí od termínu schválení vakcíny,“ informovalo ministerstvo. Od toho se také odvíjí aktualizované doporučení k očkování proti covidu-19 pro letošní sezonu, které by podle ministerstva mělo být vydané v nejbližších dnech.

„Pokud nepřijdou žádné vážnější varianty, tak podzim a zima budou podobné jako vloni. Bude přibývat počet nakažených, mohou být i úmrtí, ale nespadneme do takové situace jako na počátku pandemie,“ zakončuje virolog Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 2 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 6 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 7 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026
Načítání...