Za první letošní čtvrtletí se svrabem v Česku nakazilo podobné množství lidí jako za celý rok 2020. Za šíření parazita může hlavně promiskuita a nízká hygiena.
V Česku se letos silně šíří svrab. Parazit je nejen nepříjemný, ale i nebezpečný
Počet případů svrabu (dříve nazývaného prašivina) byl v prvním čtvrtletí podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) proti loňsku téměř dvojnásobný. Nemocných bylo na konci března 2605, v dubnu zatím přibylo dalších více než 250 případů.
Nejvíce nakažených lékaři evidují v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Počet případů svrabu v posledních letech kolísal, vysoký byl i loni, v předchozích letech ale zřejmě vlivem proticovidových opatření výrazně poklesl.
„Onemocnění svrabem se vyskytují v desítkách případů ve všech krajích ČR. Nejvíce případů je aktuálně v kraji Moravskoslezském a Olomouckém, nejméně případů hlásí Karlovarský kraj,“ uvedla Kateřina Fabiánová ze SZÚ. Dodala, že absolutní počty se odvíjejí od počtu obyvatel. Při přepočtu na 100 tisíc obyvatel je situace nejhorší v Plzeňském a Libereckém kraji.
Co je svrab?
Původcem svědivého onemocnění je parazit zákožka svrabová. „K přenosu parazitů obvykle dochází přímo, například při těsném kontaktu s kůží nemocné osoby, zvláště při pohlavním styku, v teplém prostředí na lůžku, při spaní v jedné posteli,“ uvedli odborníci pod vedením Fabiánové v článku SZÚ. Nepřímo je možné se nakazit i z ložního prádla nebo oblečení nakaženého. „K šíření onemocnění napomáhá nízká hygienická úroveň, promiskuita a institucionalizace,“ dodali.
Případy se podle odborníků objevují buď izolovaně, nebo jako lokální epidemie, například ve školách, nemocnicích, noclehárnách, v lůžkových zařízeních různého typu, na ubytovnách nebo ve věznicích. Epidemie se objevují obvykle v cyklech dlouhých zhruba 15 až 20 let. Na českém území se velké objevily během první a druhé světové války, další v roce 1970, kdy bylo případů hlášeno přes 15 tisíc, a v roce 1993, kdy jich bylo přes 14 tisíc. Loni bylo nemocných téměř 5300.
- Ferdinand rytíř von Hebra byl rakouský lékař brněnského původu, který je považován za otce dermatologie.
- Při své práci často svrab léčil – a protože se tehdy ještě nevědělo, jak nemoc vzniká, obrátil svou vědeckou pozornost tímto směrem.
- Podařilo se mu odhalit původce problémů – parazita zákožku svrabovou.
„Mezi možné příčiny patří vliv kolektivní přecitlivělosti a pokles imunity populace, přelidňování a masivní migrace obyvatelstva a s tím spojená zhoršená sociální a hygienická úroveň, zvýšený turismus a snížení lékařské bdělosti v rámci epidemiologické prevence,“ uvedli odborníci v článku.
Kůže plná parazitů
Zákožka svrabová si vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice klade denně jedno až tři 0,3 až 0,4 milimetru dlouhá vajíčka v slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním.
Projevy svrabu se často pletou s kopřivkou
Na místech s tenčí kůží, jako jsou zápěstí, kotníky, prostor mezi prsty, genitálie, pas, pupek nebo vnitřní strany stehen, se mohou objevit vyrážky. Léčí se opakovaně speciálními mastmi a krémy na celém těle, nutné je také vyměnit oblečení a vyprat prádlo.
U těžkých nemocí (například AIDS, hematologické choroby) může dojít k těžkému stavu, pro který je typická silná krusta na kůži, označovaný jako svrab norský.