Senior podlehl nemoci, která se v České republice desítky let téměř nevyskytovala. Záškrt se vrátil až roku 2022. O jeho úmrtí informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).
V Česku poprvé po 55 letech zemřel pacient trpící záškrtem
3 minuty
Události: V Česku zemřel po 55 letech pacient se záškrtem
V Jihlavské nemocnici zemřel pacient se záškrtem. Informaci potvrdila České televizi mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová. Dvaaosmdesátiletý muž je prvním případem od roku 1969, kdy v České republice byla spojená příčina smrti s touto nemocí.
„U pacienta z Prahy, který ale bojoval s infekcí v jihlavské nemocnici, se s největší pravděpodobností jednalo o krční formu infekce způsobenou bakterií Corynebacterium diphtheriae. Pacient netrpěl žádným jiným závažným onemocněním, jednalo se o sportovce a aktivně žijícího seniora. Záškrt byl tedy pravděpodobně přímou příčinou úmrtí,“ uvedla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
Definitivní stanovení diagnózy záškrtu bude ale potvrzeno Národní referenční laboratoří Státního zdravotního ústavu na základě výsledků vyšetření vzorků od pacienta. „S ohledem na klinické příznaky nemoci, které byly u pacienta pro záškrt zcela typické a fatální, však předpokládáme, že skutečně šlo o případ difterie,“ uvedl SZÚ.
11 minut
Epidemioložka Fabiánová o úmrtí pacienta se záškrtem
Epidemiologové současně provádí šetření kontaktů zesnulého, které by mělo zjistit, jestli nedošlo k dalšímu přenosu onemocnění na jeho blízké. Také budou hledat, jakým způsobem se mohl nakazit. Podle Fabiánové to ale nebude snadné.
Žádný ze zdravotníků jihlavské nemocnice se ale od pacienta zřejmě nenakazil – nikdo nemá pozitivní test na záškrt. Všichni, kteří byli v kontaktu s mužem, který na záškrt zemřel, ale dostanou preventivně antibiotika.
Záškrt se v Česku začal šířit v posledních letech
V Česku v posledních dvou letech přibylo případů záškrtu. Od roku 1995 do roku 2021 se u nás neobjevil ani jediný případ této smrtící nemoci. Pak ale lékaři popsali roku 2022 hned pět nemocných a o rok později přibylo podle Státního zdravotního ústavu sedm dalších. Od začátku roku 2024 do 6. března už záškrtem onemocnělo sedm pacientů. Jedním z důvodů, proč se nemoc znovu objevila, je podle vakcinologů snižující se proočkovanost, vyvanutí protilátek, ale také vyšší migrace obyvatel.
U nemocných z poslední doby to ale neplatilo – respektive se nepodařilo prokázat, že by existovala nějaká souvislost s vyšší migrací z Ruska a Ukrajiny, kterou ČR v minulých dvou letech zažila. „Infekce neměly souvislost s importem ani s migrací,“ uvedla vloni pro Českou televizi Jitka Částková ze SZÚ. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí během léta 2022 konstatovalo, že většina případů byla v roce 2022 diagnostikována v zařízeních souvisejících s migranty (Německo, Švýcarsko). Nemá ale informace, že by od těchto případů docházelo k zavlečení infekce do běžné populace zemí Evropské unie.
Proč očkování nechrání dokonale
Záškrt se nejčastěji projevuje jako těžká angina vedoucí k zúžení hrtanu i hltanu a k dušení. Mezi další příznaky patří slabost, bolest v krku, horečka, zvětšené krční mandle a dýchací obtíže. Bakteriální toxiny se mohou dostat do krevního oběhu a poškodit i srdce, ledviny a centrální nervový systém. Kvůli tomu je tato choroba značně smrtící.
V Česku se smrtnost pohybovala v době poslední epidemie, tedy za druhé světové války, mezi pěti až osmi procenty. V současné době se záškrt nejčastěji vyskytuje v chudých afrických zemích, tam má podle Světové zdravotnické organizace smrtnost mezi 5–10 procenty, přičemž u dětí mladších 5 let věku a u osob nad 40 let dosahuje až 20 procent.
Očkování dětí se provádí očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, onemocnění vyvolanému Haemophilus influenzae typu b u dětí (schéma 2+1):
- od 9. týdne věku (2. měsíc),
- další dávka se podá za dva měsíce po první dávce (4. měsíc),
- přeočkování se provede v 11.–13. měsíci života dítěte,
- očkovací látkou proti záškrtu, tetanu a černému kašli v 5.–6. roce dítěte,
- očkovací látky proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně v 10.–11. roce dítěte.
Očkování dospělých proti záškrtu je vzhledem k vyvanutí imunity doporučeno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) každých 10 let. Při cestách do zemí mimo Evropu a Severní Ameriku se doporučuje přeočkování, zvláště u starších cestovatelů, cest delších než jeden měsíc a při plánovaném užším kontaktu s místním obyvatelstvem (např. humanitární aktivity).
Další informace jsou na informačním letáku Státního zdravotního ústavu.
Základní ochranou proti záškrtu je vakcína. „Očkování je jedinou účinnou metodou prevence onemocnění zprostředkovaného toxinem,“ uvádí SZÚ. S tím se u nás začalo roku 1946. Že skvěle zafungovalo, dokazují čísla o nemocných: po vakcinaci začal počet nemocných rychle klesat a v sedmdesátých letech dvacátého století prakticky vymizel – pak se objevovaly už jen jednotlivé izolované případy, často od lidí, kteří se nakazili v zahraničí.
Proč se tedy nyní vrací? „V případě záškrtu hraje roli také klesající proočkovanost,“ komentoval situaci Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol. Očkovat je možné děti od dvou měsíců věku, a to v rámci povinné hexavakciny. Ta kromě záškrtu obsahuje ještě protilátky proti dalším pěti nemocem, jako jsou například tetanus nebo černý kašel. Odmítnutí očkování je podle pediatričky Marcely Čejkové stále ojedinělé. „Jedná se spíše o žádost posunout očkování do druhého půlroku života, až bude dítě větší,“ doplňuje. Podle Čejkové ale většinu rodičů nakonec přesvědčí závažnost onemocnění.
U nejstarších seniorů situaci komplikuje ještě další problém: vůbec nemusejí být očkovaní, protože v dobách jejich mládí ještě povinná vakcinace neprobíhala a během života se nenechali naočkovat.
U řady dospělých zároveň můžou být protilátky vyvanulé. Imunita, která je navozená očkováním, nevydrží celoživotně, právě snižující se počet protilátek nebo absence očkování můžou způsobit, že bude případů přibývat. Podle Fabiánové dochází k poklesu protilátek přibližně po padesátém roce života. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí tedy právě padesátníkům a starším doporučuje přeočkování.
„Každý by si měl uvědomit, že očkování už dávno není věc dětského věku, že je to celoživotní proces a v každém životním období jsou nějaká očkování nebo přeočkování doporučena,“ nabádá předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Nemoc
Tuto nemoc přezdívanou i difterie způsobuje bakterie Corynebacterium diphteriae. Přenáší se nejčastěji vzdušnou cestou z osoby na osobu prostřednictvím kapének, které vznikají při mluvení, kašlání a kýchání, nebo kontaktem s kontaminovanými předměty, včetně prádla a podobně. Bakterie se mohou do organismu dostat i kožními lézemi. Infekce záškrtem je léčitelná v ČR běžně dostupnými antibiotiky, podmínkou je ale včasná diagnostika.
Jedna z forem záškrtu byla v minulosti obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí, končila i zadušením nakaženého – podle toho dostal záškrt jméno. Existuje ale třeba i kožní forma, která se projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí.
Jeho šíření usnadňuje to, že nakažený je nakažlivý celou dobu nemoci, která trvá obvykle asi čtrnáct dní. A často ve vylučování patogenu pokračuje i v rekonvalescenci, která může trvat až šest měsíců.
