V Británii a Německu začínají na lidech testovat vakcíny proti koronaviru

Vědci z Oxfordské univerzity začali na lidech testovat vakcínu proti koronaviru. Doufají, že by látka mohla být dostupná veřejnosti již letos na podzim, informovala agentura AFP. Podle řady odborníků je však naděje na takto rychlý vývoj účinného očkování a výrobu dostatečného množství dávek velice nízká. Testy očkování na lidech jsou už povolené i v Německu.

Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je vyvinutí vakcíny jedinou cestou pro návrat do „normality“. Před pandemií se dá jinak bránit jen společenskými omezeními, která však silně narušují ekonomický život.

Na vývoji vhodných protilátek nyní pracuje po celém světě asi stovka týmů, z nichž se již sedm posunulo do stadia testů na lidech. Účinnost svých preparátů zkouší vědci v Číně, ve Spojených státech a na konci měsíce by měli začít také jejich němečtí kolegové.

Oxford mluví o osmdesátiprocentní šanci na úspěch

V první fázi testu na Oxfordské univerzitě se má vyzkoušet, zda je nově vyvinutá vakcína bezpečná a účinná. Vědci ji podají 1112 dobrovolníkům, z nichž polovina dostane placebo, tedy látku bez účinku. Deset účastníků dostane dvě dávky vakcíny v rozestupu čtyř týdnů.

Podle týmu profesorky Sarah Filbertové je osmdesátiprocentní šance, že bude vakcína fungovat. Pokud se ukáže, že skutečně proti koronaviru zabírá, chtěli by vědci vyrobit do září milion dávek a od podzimu zajistit její všeobecnou dostupnost.

Hlavní zdravotnický poradce britské vlády Chris Whitty nicméně ve středu prohlásil, že šance na dostupnost účinné vakcíny ještě letos je „neuvěřitelně slabá“. „Myslím, že musíme být v tomto směru realisté –⁠ budeme muset spoléhat na jiná opatření, společenská, která jsou samozřejmě velice rušivá,“ prohlásil Whitty.

Britská vláda ve světle kritiky svého postupu proti pandemii zřídila speciální štáb, který má koordinovat výzkum a následnou masovou výrobu vakcíny proti koronaviru. Kromě látky vyvíjené vědci z Oxfordské univerzity podporuje také snahy vědců z univerzity Imperial College, jejichž vakcína, založená na jiném principu než u kolegů z Oxfordu, by měla do testovací fáze na lidech vstoupit v červnu.

Německá snaha o vakcínu

Tento týden oznámila německá společnost BioNTech, že začne také ona testovat její vakcínu na lidech. V první fázi bude podána dvěma stovkám lidí, všichni musí být zcela zdraví a ve věku 18 až 55 let. 

Společnost sídlící v Míšni oznámila, že pokud se prostředek v této první fázi trvající tři až pět měsíců osvědčí, ráda by přešla na rozsáhlejší testy na několika tisících osobách –⁠ cílem je mít hotovou a použitelnou vakcínu nejpozději do jednoho roku.

Testy této látky budou probíhat i ve Spojených státech, kde se o to postará farmaceutická společnost Pfizer, která se stala partnerem projektu. BioNTech si už také zajistil financování pro asijský trh; díky 135 milionům dolarů od šanghajského investora, společnosti Fosun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 9 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 12 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...