Nález starověkých velrybích koster na Gibraltaru ukázal, že Římská říše znala velmi dobře lov velryb. Mnohem lépe, než doposud historici tušili.
Nalezené kosti pocházejí z doby prvních století našeho letopočtu, tyto velryby tedy žily před téměř 2000 lety. Zajímavé je, že kostry patřily plejtvákovcům šedým a velrybám černým – což jsou kytovci, kteří se sice často vyskytují u pobřeží, ale ve Středozemním moři už vůbec nežijí.
Podle vědců tento nález naznačuje, že v dobách kolem přelomu letopočtu mohly být tyto velryby ve Středozemním moři běžné. Právě Římané je tady mohli vylovit.
Římané neměli v té době technologie dostatečné na to, aby byli schopní lovu kytovců, kteří se v této oblasti vyskytují dnes. Vorvani i plejtváci myšokové žijí dále od pobřeží a jejich lov je tedy náročnější. Archeologové a historici po stopách lovu velryb tedy vlastně až doposud ani moc nepátrali.
„Velryby žijící poblíž pobřeží ale znamenají, že všechno je jinak,“ uvedla pro deník Guardian Ana Rodriguesová, autorka tohoto výzkumu.
Oba druhy velryb, jejichž kosti se našly u Gibraltaru, byly v minulosti v Atlantiku značně rozšířené, nyní se vyskytují už jen dál od lidí. Doposud se netušilo, zda někdy pronikaly i do Středozemního moře – existuje sice hrstka izolovaných svědectví, ale to mohlo jít spíše o náhody.
Rodriguesová popsala v článku v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B, že kosti našli na pěti nalezištích, z nichž byly tři spojené s římským rybářským průmyslem. Našly se tam předměty, které dokazují, že lidé nasolovali ryby a vyráběli rybí omáčky.
Vědci použili k analýze nalezených kostí jak anatomii, tak moderní metody založené na rozboru DNA a kolagenu.
Z objevu vyvozují, že oba druhy velryb mohly být v dobách Říma kolem Gibraltaru běžné. Potvrzují to i některé další nepřímé důkazy, například Plinius starší popsal něco, co připomíná lov velryb ve vodách u dnešního Cadizu. Pokud tam mořští obři opravdu byli, měli Římané dostatečné technologie i znalosti mořeplavby na to, aby je v příbřežních vodách lovili.
Důkazů je málo
Pro Guardian se vyjádřil i expert na environmentální archeologii Mark Robinson z Oxfordu. Podle něj už archeologové řadu let spekulují, že některé rybářské vesnice z římské doby byly spojené s lovem velryb. „Řecký autor Oppian popsal ve druhém století našeho letopočtu, že se velryby loví harpunami, trojzubci a ubíjí sekerami – pak je lovci přivážou za čluny a přitáhnou je ke břehu.“
Naopak jiní vědci, kteří se k práci vyjádřili, se obávají, že studie popsala kosti příliš málo na to, aby se z toho daly vyvozovat tak dalekosáhlé důsledky. Kostí totiž bylo jen deset, je tedy klidně možné, že šlo o pozůstatky velryb, které byly objeveny již uhynulé na pobřeží.
Autorka práce však zůstává optimistkou: „Myslím, že tato studie může změnit naši perspektivu římské ekonomiky,“ dodává.
