USA poprvé schválily klimatické inženýrství. Vědci začnou zkoumat cílené ochlazování Země

Americká vláda poprvé schválila financování výzkumů takzvaného geoinženýrství, tedy kontroverzní myšlenky odvrácení klimatických změn pomocí úprav planetárního klimatu. V tomto případě se jedná o projekt na odrážení tepla zpět do vesmíru.

Když americký Kongres schválil 20. prosince balíček financí pro chod americké vlády, částka čtyři miliony dolarů pro Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) v něm téměř zapadla. Celkem totiž tento balík obsahuje 1,4 bilionu dolarů (32 bilionů korun).

Přesto je z vědeckého hlediska zmíněná částka velmi důležitá. NOAA totiž bude financovat program, který bude zkoumat návrh na „vyvrhování materiálů do atmosféry za účelem ovlivňování klimatu“.

Současně Kalifornie ústy kongresmana Jerryho  McNerneyse schválila, že NOAA se smí tomuto výzkumnému programu věnovat a finance využívat. Program je tedy povolený a má i dostatek peněz na to, aby se výzkum mohl rozjet.

Co to znamená?

Hlavním účelem je lepší pochopení chemie stratosféry a odhad možných dopadů i rizik, které geoinženýrství přináší.

  • Carbon dioxide removal (CDR): Odsávání oxidu uhličitého z atmosféry a jeho následné ukládání do podzemních prostor nebo přeměnu na stavební materiály.
  • Stratospheric aerosol injection (SAI): Právě tento typ vědci v této studii zkoumají. Do vyšších vrstev atmosféry by se pomocí raket nebo dělostřelectva vystřelovaly kontejnery s aerosoly různých chemikálií, nejvíc se zvažuje kyselina sírová, sulfan nebo oxid siřičitý. Kilogram těchto látek by mohl vyvážit až několik stovek tisíc kilogramů oxidu uhličitého.
  • Marine cloud brightening (MCB): Tento plán počítá s „oséváním“ oblačnosti látkami (například solí), které by změnily mraky, aby více odrážely sluneční světlo zpět do vesmíru.
  • Cirrus cloud thinning (CCT): Mračna typu cirrus zachycují značné množství tepla ze zemského povrchu a pak ho vrací zpět k povrchu. Kdyby se je podařilo „naředit“, pak se bude moci teplo vrátit zpět do kosmu a nezůstane na Zemi.

Zákon také poskytuje NOAA autoritu dohledu nad experimenty, které budou provádět jiné vědecké skupiny, uvedl web MIT Technology Review.

O zkoumání a testování těchto metod má zájem stále větší množství vědecko-výzkumných organizací. Omezování vypouštění skleníkových plynů se zatím ukazuje jako složité a mezinárodně jen těžce prosaditelné a proveditelné.

Ochlazování planety tedy podle vědců může být jedinou cestou, jak zamezit katastrofálním dopadům klimatických změn. V současné době se nejvíce hovoří o vypouštění reflexivních částic hmoty do atmosféry. Ty by teoreticky měly být schopné odrážet sluneční světlo zpět do atmosféry a zabraňovat ohřívání planety. Další zvažovanou cestou je injektáž slané vody do atmosféry; to by mělo vytvářet oblaka, od nichž se odrazí více světla i tepla.

Obavy z neznáma

Řada vědců však před těmito projekty varuje. Dopady jsou zatím neznámé, vedlejší důsledky také. Snadno by se podle kritiků mohlo stát, že by experimenty mohly situaci ještě zhoršit.

Podle NOAA je proto důležité, aby veškerý výzkum na toto téma probíhal zcela transparentně a pod maximální kontrolou.

První pokusy

Letos v lednu vědci poprvé popsali, jak by takový výzkum měl vypadat. V odborném časopise PNAS se pokusili ukázat cestu, kterou by se měli ostatní experti vydat. „Už mě nebavilo na konferencích pořád dokola opakovat, že při použití geoinženýrství se Země ochladí. Jenže ve skutečnosti musíme provést řadu výzkumů, než pochopíme možné dopady a vyhneme se pochybám,“ vysvětlil hlavní autor práce Douglas MacMartin.

Ve spolupráci s kolegy dospěl k tomu, že pokud by nějaký vědecký program zaměřený na změnu klimatu opravdu vznikl, musel by fungovat podobně jako vesmírná mise a především být zcela transparentní. „Je zodpovědností vědecké komunity, aby zaručila, že než se začne veřejnost rozhodovat pro geoinženýrství nebo proti němu, dostane dostatek informací o tomto procesu i jeho rizicích,“ říká MacMartin.

V dotyčné studii se vědci zaměřili jen na jedinou možnost řízené změny klimatu. Na tu, o níž se mluví v současnosti nejvíc: vypouštění aerosolů do stratosféry, které by odrážely sluneční paprsky do vesmíru. Vědci chtějí napodobit situaci, která nastane při erupci sopky. Podle nich je výhodou tohoto procesu, že je vlastně zcela přirozený a v přírodě k němu dochází poměrně často. Lidé by jen erupci napodobili, a to co nejvíce kontrolovaným způsobem. Využití přírodního procesu by podle MacMartina mělo snížit „rizika něčeho neznámého“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 9 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 10 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 11 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 12 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 16 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 18 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...