Umí kliky a trefí badmintonový míček. Japonci představili robota, který je tak lidský, že se potí

Roboti pronikají do stále více oborů lidské činnosti, ale člověku se podobají pramálo. Továrny jsou plné strojů průmyslových nebo čistě softwarových. Nenápadně však vznikají humanoidní roboti, jejichž „těla“ fungují podobně jako lidská.

Vývoj „lidských“ robotů neusnul na vavřínech, ani ho vědci nevzdali. Jen je o něco pomalejší, než se zdálo. Ale na konci roku 2017 měl premiéru zatím nejpokročilejší humanoidní robot – pochází pochopitelně z Japonska.

Dvojici robotů vyrobili experti z Tokijské univerzity, popsali je v odborném článku v časopise Science Robotics. Jmenují se Konshiro a Kengoro. Japonští inženýři se pokusili oba roboty navrhnout tak, aby jejich tělesná stavba a tedy i možnosti jejich těl byly co nejpodobnější lidskému organismu – a to jak výškou, váhou a dalšími parametry, tak i rozsahem pohybů.

Liší se od ostatních robotů hlavně v tom, že na rozdíl od dnes stále specializovanějších strojů jsou značně univerzální. Kenshiro je z těch dvou pokročilejší, je totiž mladší a představuje vrchol moderní robotizace. Vědci ho sestrojili tak, aby byl schopen rozsáhlé škály pohybů. Umí díky tomu kliky, záklony trupu ležmo, sklapovačky a dokonce je schopen (občas) trefit i letící badmintonový míček.

Robot, který se potí

Humanoidní robot je schopen takových výkonů mimo jiné díky tomu, že se potí. Klasičtí roboti měli až doposud zásadní problém s přehříváním – při pohybu tolika mechanických částí a umělých svalů docházelo k nadměrnému ohřívání, které musely řešit velké a těžké chladiče. U Kenshira tento problém vyřešili originálně: v jeho hliníkové kostře je soustava kanálků, jimiž proudí voda. Ta se teplem ohřívá a pak uniká drobnými póry – funguje to úplně stejně jako pocení u člověka.

Oba roboti mají oproti starším generacím humanoidních robotů šestinásobnou svobodu pohybů – mohou díky tomu také pohybovat více částmi těla, než jiné stroje. A právě tím získávají rozsáhlou škálu pohybů, která jim umožňuje klikovat nebo provádět tak na koordinaci náročné pohyby, jako jsou třeba shyby.

Mezi další pohyby, jichž je schopen, patří třeba to, že se udrží na prstech u nohou, umí otáčet hlavu ze strany na stranu podobně jako člověk, který si protahuje krk.

K čemu jsou takoví roboti?

Humanoidní roboti zatím nemají vlastně žádné praktické uplatnění, jsou příliš neohrabaní, pomalí a také nároční na spotřebu energie. Mohou však mít jiné využití – daly by se na nich testovat přístroje nebo situace, jež jsou pro člověka příliš rizikové.

Bylo by tak možné je využít třeba pro testy nehod v automobilech nebo pro vesmírný výzkum.