Uměle vytvořený hormon léčí obezitu. Je dílem českých vědců

Uměle vytvořený hormon českých vědců dokáže léčit obezitu. Zatím jen v laboratoři a pouze u myší.

Slibné výsledky českých vědců už zaujaly světové farmaceutické firmy a jedna z nich chce do nákladného pokračování výzkumu investovat miliony eur.

Nahrávám video

„Máme tady myši, které jsou geneticky obézní a vyvíjejí také diabetes. K nim tady máme štíhlé kontroly. Našimi látkami ovlivňujeme ty obézní myši, ty myši zhubnou, vyléčí se diabetes a potom vypadají podobně jako ty štíhlé,“ popisuje princip výzkumu Lenka Maletínská z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Myši i lidé mají stejné funkce - léčí je stejné věci

Za zhubnutí může umělá verze hormonu zvaného peptid. Ten u myší i u lidí vzniká v mozku, stará se zejména o regulaci příjmu potravy - snižuje třeba pocit hladu. Protože se ale přírodní peptid v lidském těle velmi rychle rozkládá, je potřeba uměle chemicky vytvořit velmi podobnou látku, která už bude mít potřebné vlastnosti. Hlavní výhodou této uměle vytvořené látky není jen to, že se rozloží mnohem pomaleji, ale především ji bude možné injekcí aplikovat i mimo mozek.

„Máme už vytipované některé látky, o kterých víme, že mají zvýšenou stabilitu oproti tomu přirozenému peptidu, víme, že snižují příjem potravy,“ doplňuje Lenka Maletínská. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie a z Fyziologického ústavu Akademie věd vytvořili už stovky verzí tohoto hormonu. Nefunkční odhalí testy na buněčných kulturách, ke zvířatům se tak dostane jen zlomek těch nejlepších.

Komerční úspěch léku přinese peníze

Že je tento výzkum na myších velmi slibný, dokazuje i fakt, že se teď vědcům podařilo podepsat smlouvu s významnou zahraniční farmaceutickou firmou. Ta hodlá investovat desítky milionů euro, aby měla lék na obezitu i u lidí. Licenční smlouva je jedním z prvních úspěchů Centra vývoje originálních léčiv. To propojuje vědce různých oborů a pomáhá jejich práci udat na trhu.

„V případě neexistence toho centra by to zůstalo ve fázi publikací, které jsou zajímavé, ale vlastně se potom už nedostanou dál,“ popisuje smysl Centra Martin Fusek, jeho projektový manažer. Komerční úspěch léku může vědeckým ústavům přinést značný zisk na řadu let dopředu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 1 hhodinou

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 2 hhodinami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 5 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 16 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 21 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
včera v 12:18

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.