Uměle vytvořený hormon léčí obezitu. Je dílem českých vědců

Uměle vytvořený hormon českých vědců dokáže léčit obezitu. Zatím jen v laboratoři a pouze u myší.

Slibné výsledky českých vědců už zaujaly světové farmaceutické firmy a jedna z nich chce do nákladného pokračování výzkumu investovat miliony eur.

Nahrávám video

„Máme tady myši, které jsou geneticky obézní a vyvíjejí také diabetes. K nim tady máme štíhlé kontroly. Našimi látkami ovlivňujeme ty obézní myši, ty myši zhubnou, vyléčí se diabetes a potom vypadají podobně jako ty štíhlé,“ popisuje princip výzkumu Lenka Maletínská z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Myši i lidé mají stejné funkce - léčí je stejné věci

Za zhubnutí může umělá verze hormonu zvaného peptid. Ten u myší i u lidí vzniká v mozku, stará se zejména o regulaci příjmu potravy - snižuje třeba pocit hladu. Protože se ale přírodní peptid v lidském těle velmi rychle rozkládá, je potřeba uměle chemicky vytvořit velmi podobnou látku, která už bude mít potřebné vlastnosti. Hlavní výhodou této uměle vytvořené látky není jen to, že se rozloží mnohem pomaleji, ale především ji bude možné injekcí aplikovat i mimo mozek.

„Máme už vytipované některé látky, o kterých víme, že mají zvýšenou stabilitu oproti tomu přirozenému peptidu, víme, že snižují příjem potravy,“ doplňuje Lenka Maletínská. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie a z Fyziologického ústavu Akademie věd vytvořili už stovky verzí tohoto hormonu. Nefunkční odhalí testy na buněčných kulturách, ke zvířatům se tak dostane jen zlomek těch nejlepších.

Komerční úspěch léku přinese peníze

Že je tento výzkum na myších velmi slibný, dokazuje i fakt, že se teď vědcům podařilo podepsat smlouvu s významnou zahraniční farmaceutickou firmou. Ta hodlá investovat desítky milionů euro, aby měla lék na obezitu i u lidí. Licenční smlouva je jedním z prvních úspěchů Centra vývoje originálních léčiv. To propojuje vědce různých oborů a pomáhá jejich práci udat na trhu.

„V případě neexistence toho centra by to zůstalo ve fázi publikací, které jsou zajímavé, ale vlastně se potom už nedostanou dál,“ popisuje smysl Centra Martin Fusek, jeho projektový manažer. Komerční úspěch léku může vědeckým ústavům přinést značný zisk na řadu let dopředu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 3 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 4 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 6 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.