Umělá inteligence od Googlu vymýšlí zcela nové zvuky. Poslechněte si je

Svět brzy uslyší zvuky, jaké doposud neexistovaly. Postará se o to specializovaný algoritmus, který je vymýšlí.

O víkendu se v Durhamu (USA) koná technologický festival Moogfest. Vědecký tým Google Magenta tady poprvé veřejně představí výsledky své několikaleté práce – neurální syntezátor nazvaný NSync. Tento program se naučil „naposlouchat“ zvuky tisícovek existujících hudebních nástrojů a na jejich základě vytvářet vlastní tóny a zvuky, jaké ještě lidské ucho nemohlo slyšet. 

Nejde o pouhé spojení zvuků dvou nástrojů, ale o zcela nové zvuky vytvořené neurální sítí algoritmu. Způsob, jakým zvuky vznikají, je tedy zcela odlišný od toho, jak pracuje klasický syntezátor: program analyzuje matematické charakteristiky zvuků, které vycházejí z klasických hudebních nástrojů, a podle nich konstruuje nové. Dokáže také zkombinovat jejich zvuky, čímž vytváří hlasy neexistujících hudebních nástrojů. Takto zní například varhano-flétna, takhle baso-flétna a takto varhano-basa. Pro tento projekt byly využity kapacity DeepMindGoogle Brain.

Hudebníci díky tomu podle serveru Wired získají zcela nový nástroj, s nímž budou moci vytvářet ještě emocionálně silnější a kvalitnější hudbu. V podstatě tak dosáhnou efektu, jaký už po staletí vytvářejí dirigenti – ale mnohem snadněji a elegantněji. Veškerý tento výzkum je zcela veřejný a k databázi zvuků i popisu algoritmu má tedy přístup úplně každý člověk.
Podobné pokusy se objevily již dříve, tento je ale první, kde se o všechno stará umělá inteligence. Je to další krok k tomu, aby stroje začaly skládat lepší hudbu než lidé. Že je to nesmysl? Už vloni vznikla písnička „Daddys Car“, jejímž autorem je specializovaný algoritmus, jenž měl za úkol, aby byla co nejpodobnější tvorbě slavných Beatles:

Složil ji algoritmus FlowComposer pařížského programátorského týmu.

Podle vedoucí tohoto výzkumu jsme na pokraji revoluce – a to přesto, že se programy zatím neobejdou bez lidského zásahu; v případě Daddys Car musel píseň dodělat skladatel Benoît Carré. Na letošní rok plánuje stejný tým vydat celé nové album, které bude vytvořené umělou inteligencí k poctě a ve stylu Beatles.

Zdaleka nejpravděpodobnější je v dohledné budoucnosti využití v různých aplikacích. Podobně jako Prisma, Vinci a další programy upravují fotografie, budou zřejmě už v blízké době na mobilech hrát skladby upravované ve stylu slavných hudebníků. Až budete za dva roky poslouchat album Nicka Cavea ve stylu Michala Davida, vzpomeňte si na tento článek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 9 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 11 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 12 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...