U některých pacientek s rakovinou prsu je chemoterapie zbytečná, tvrdí autoři velké studie

3 minuty
Horizont ČT24: Největší studie léčby rakoviny prsu ukázala, že chemoterapie často není nezbytná
Zdroj: ČT24

Většina žen s běžnou formou rakoviny prsu v raném stádiu může bezpečně vynechat chemoterapii, aniž by tím snížily své šance na poražení choroby. Tvrdí to lékaři v rozsáhlé studii, která vychází z genetických testů.

Jedná se zřejmě o největší práci, která se zatím věnovala studiu léčby rakoviny prsu – výsledky by měly ušetřit zbytečnou chemoterapii asi 70 000 pacientek ve Spojených státech.

„Dopady této práce jsou obrovské,“ uvedl pro magazín Time hlavní autor studie Joseph Sparano z Montefiore Medical Center v New Yorku. Podle jeho práce většina žen v této těžké životní situaci nepotřebuje jinou léčbu, než je samotný chirurgický zákrok a hormonální terapie.

Tuto studii financoval americký Národní institut pro výzkum rakoviny, její výsledky byly zveřejněné na setkání amerických onkologů a poté v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Rakovina a chemoterapie

Podle autorů práce vlastně jen tento výzkum zdůrazňuje něco, co je už dobře známé delší dobu – moderní lékařská péče se od chemoterapie pomalu přesouvá k šetrnějším metodám, například k blokátorům hormonů, genetickým terapiím a léčbě imunitního systému. Když se dnes sahá k použití agresivnější chemoterapie, jde o menší dávky nebo se bere kratší dobu. Například jiná studie prezentovaná na této konferenci ukázala, že některé léky na imunoterapii jsou účinnější než chemoterapie také u nejběžnější formy rakoviny plic – a navíc mají méně vedlejších efektů.

  • Zhoubné nádory prsu tvoří asi 16 % všech maligních onemocnění žen v České Republice. 
  • Karcinom prsu je řídké onemocnění u žen mladších třiceti let, počet případů prudce stoupá s věkem a kulminuje po 60. roce věku.
  • Nádory prsu mohou vzniknout také u mužů. Poměr výskytu tohoto onemocnění oproti ženám je 1:100.

Práce věnovaná rakovině prsu se soustředila jen na jedinou skupinu pacientek, u nichž je tato choroba v raném stádiu, kdy se nemoc ještě nerozšířila do lymfatických uzlin, a současně není léčitelná pomocí léku Herceparinu.

Obvykle se tyto případy léčí chirurgickým odstraněním nádoru, po němž následuje přibližně rok dlouhá léčba pomocí léčiv blokujících hormony. Množství žen ale pak ještě podstoupí chemoterapii, aby se zbavily rakovinných buněk, které mohly v těle zůstat. Lékaři podle této práce sice vědí, že to většina žen nepotřebuje, ale zatím nebyl dostatek důkazů o tom, jaké je riziko.

„Ta studie se zaměřila na ženy s časným nálezem, který my pojmenováváme klasifikací T1. V T1 stadiu se v ČR každý rok diagnostikuje přibližně dva a půl tisíce žen,“ uvedla předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR Miroslava Skovajsová. Ve výsledcích nové studie vidí naději a doufá, že se podobná praxe v léčbě zavede i v Česku.

Test ukázal, kde je chemoterapie nadbytečná

Vědci v rámci této studie podali 10 273 pacientům test jménem Oncotype DX, který měří aktivitu buněk a reakci na hormonální terapii, aby tak odhadli riziko, že se rakovina vrátí.

Asi 17 procent těchto žen mělo výsledky, které říkaly, že u nich hrozí vysoké riziko a lékaři jim poradili, aby byla nasazena chemoterapie. 16 procent s nízkým skóre vědělo, že chemoterapii může vynechat. Nový výzkum se týkal jen 67 procent žen, které měly střední míru rizika. Všechny podstoupily operaci a hormonální léčbu, polovina z nich i chemoterapii.

Po devíti letech z nich 94 procent žilo – a asi 84 procent bez jakýchkoliv stop po rakovině; podle autorů práce tedy přidání chemoterapie nehrálo žádnou roli. Jediný rozdíl se našel u skupiny žen ve věku pod 50 let – u některých z nich se mírně vliv chemoterapie pozitivně projevil.

Dá se takovým výsledkům věřit?

Všechny ženy, jichž se tento problém týká, by se měly nechat vyšetřit pomocí nějakého genetického testu, doporučuje Richard Schilsky, který vede výzkum americké Onkologické společnosti. Ve studii použitý přípravek stojí v USA kolem 4000 dolarů a některé zdravotní pojišťovny ho proplácejí, takových testů však existuje více.

Množství žen si podle vědců myslí, že když nedostanou chemoterapii, buď zemřou, anebo se jim rakovina vrátí – výsledky této práce ale ukazují, že to zdaleka není tak jednoduché ani jednoznačné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 6 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...