U některých pacientek s rakovinou prsu je chemoterapie zbytečná, tvrdí autoři velké studie

3 minuty
Horizont ČT24: Největší studie léčby rakoviny prsu ukázala, že chemoterapie často není nezbytná
Zdroj: ČT24

Většina žen s běžnou formou rakoviny prsu v raném stádiu může bezpečně vynechat chemoterapii, aniž by tím snížily své šance na poražení choroby. Tvrdí to lékaři v rozsáhlé studii, která vychází z genetických testů.

Jedná se zřejmě o největší práci, která se zatím věnovala studiu léčby rakoviny prsu – výsledky by měly ušetřit zbytečnou chemoterapii asi 70 000 pacientek ve Spojených státech.

„Dopady této práce jsou obrovské,“ uvedl pro magazín Time hlavní autor studie Joseph Sparano z Montefiore Medical Center v New Yorku. Podle jeho práce většina žen v této těžké životní situaci nepotřebuje jinou léčbu, než je samotný chirurgický zákrok a hormonální terapie.

Tuto studii financoval americký Národní institut pro výzkum rakoviny, její výsledky byly zveřejněné na setkání amerických onkologů a poté v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Rakovina a chemoterapie

Podle autorů práce vlastně jen tento výzkum zdůrazňuje něco, co je už dobře známé delší dobu – moderní lékařská péče se od chemoterapie pomalu přesouvá k šetrnějším metodám, například k blokátorům hormonů, genetickým terapiím a léčbě imunitního systému. Když se dnes sahá k použití agresivnější chemoterapie, jde o menší dávky nebo se bere kratší dobu. Například jiná studie prezentovaná na této konferenci ukázala, že některé léky na imunoterapii jsou účinnější než chemoterapie také u nejběžnější formy rakoviny plic – a navíc mají méně vedlejších efektů.

  • Zhoubné nádory prsu tvoří asi 16 % všech maligních onemocnění žen v České Republice. 
  • Karcinom prsu je řídké onemocnění u žen mladších třiceti let, počet případů prudce stoupá s věkem a kulminuje po 60. roce věku.
  • Nádory prsu mohou vzniknout také u mužů. Poměr výskytu tohoto onemocnění oproti ženám je 1:100.

Práce věnovaná rakovině prsu se soustředila jen na jedinou skupinu pacientek, u nichž je tato choroba v raném stádiu, kdy se nemoc ještě nerozšířila do lymfatických uzlin, a současně není léčitelná pomocí léku Herceparinu.

Obvykle se tyto případy léčí chirurgickým odstraněním nádoru, po němž následuje přibližně rok dlouhá léčba pomocí léčiv blokujících hormony. Množství žen ale pak ještě podstoupí chemoterapii, aby se zbavily rakovinných buněk, které mohly v těle zůstat. Lékaři podle této práce sice vědí, že to většina žen nepotřebuje, ale zatím nebyl dostatek důkazů o tom, jaké je riziko.

„Ta studie se zaměřila na ženy s časným nálezem, který my pojmenováváme klasifikací T1. V T1 stadiu se v ČR každý rok diagnostikuje přibližně dva a půl tisíce žen,“ uvedla předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR Miroslava Skovajsová. Ve výsledcích nové studie vidí naději a doufá, že se podobná praxe v léčbě zavede i v Česku.

Test ukázal, kde je chemoterapie nadbytečná

Vědci v rámci této studie podali 10 273 pacientům test jménem Oncotype DX, který měří aktivitu buněk a reakci na hormonální terapii, aby tak odhadli riziko, že se rakovina vrátí.

Asi 17 procent těchto žen mělo výsledky, které říkaly, že u nich hrozí vysoké riziko a lékaři jim poradili, aby byla nasazena chemoterapie. 16 procent s nízkým skóre vědělo, že chemoterapii může vynechat. Nový výzkum se týkal jen 67 procent žen, které měly střední míru rizika. Všechny podstoupily operaci a hormonální léčbu, polovina z nich i chemoterapii.

Po devíti letech z nich 94 procent žilo – a asi 84 procent bez jakýchkoliv stop po rakovině; podle autorů práce tedy přidání chemoterapie nehrálo žádnou roli. Jediný rozdíl se našel u skupiny žen ve věku pod 50 let – u některých z nich se mírně vliv chemoterapie pozitivně projevil.

Dá se takovým výsledkům věřit?

Všechny ženy, jichž se tento problém týká, by se měly nechat vyšetřit pomocí nějakého genetického testu, doporučuje Richard Schilsky, který vede výzkum americké Onkologické společnosti. Ve studii použitý přípravek stojí v USA kolem 4000 dolarů a některé zdravotní pojišťovny ho proplácejí, takových testů však existuje více.

Množství žen si podle vědců myslí, že když nedostanou chemoterapii, buď zemřou, anebo se jim rakovina vrátí – výsledky této práce ale ukazují, že to zdaleka není tak jednoduché ani jednoznačné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 8 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 13 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 13 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...