U některých lidí se střídají pozitivní a negativní výsledky testů. Vědci pátrají po příčině

Nahrávám video
Události: Zkoumání koronaviru
Zdroj: ČT24

Proč stejné testy na zjištění koronaviru v těle jednou ukážou pozitivní a jednou negativní výsledek? Také to nyní vědci zkoumají. A stejnou otázku si klade i Tomáš Kadlec, který prožil jednu z nejdelších karantén v Česku.

Příznaky vymizely, virus z těla nikoli. Část pacientů s covidem-19 má negativní test, který ukončuje karanténu, až po několika týdnech. Musejí tak zůstávat doma, i když už nejsou fyzicky nemocní. Vláda podle ministra zdravotnictví v pondělí rozhodla, že karanténa se bude ukončovat takzvaným PCR testem, nikoliv rychlotestem.

Podle lékařů by nejistotu mohly změnit až jasné výsledky studií o přežívání viru. Doktoři očekávají, že objasní, jak dlouho je člověk opravdu infekční.

Karanténa byla horší než fyzické příznaky nemoci

Tomáš Kadlec prožil jednu z nejdelších karantén v Česku. Kvůli nejasným testům musel doma strávit téměř dva měsíce. Covidem-19 onemocněl v polovině března. Z izolace vyšel v květnu. Kvůli nejasným výsledkům totiž musel podstoupit celkem devět testů, než se dočkal přesvědčivě negativního výsledku. V pondělí, už zdravý, přišel darovat krev pro výzkum buněčné imunity.

 „Ty testy vycházely pozitivně, negativně, neurčitě. My jsme celých 48 dní byli zavřeni doma. A to jsme to ještě vyhráli, že máme rodinný dům, mohli jsme trávit čas na zahradě,“ řekl Kadlec. Covid-19 prodělala i jeho partnerka. Dcera se nenakazila. On sám nemoc přirovnává k těžší chřipce.

Horší než fyzické příznaky podle něj byla právě dlouhá karanténa. „Chyběl mi sociální kontakt s lidmi, Facebook ani sociální sítě vám to nenahradí – a když jste doma se třemi lidmi, tak to je strašně málo.“

Proč mu vycházely testy různě, lékaři přesně nevědí. Roli hrálo pravděpodobně množství viru v těle. Prošel standardními takzvanými PCR odběry, které se provádí výtěrem z nosu.

Problém může vzniknout při odběru vzorku

Výtěry z krku a z nosu a pak důkladná práce v laboratoři. Tak v současné době vypadá zatím nejspolehlivější metoda, jak zjistit přítomnost koronaviru v těle. Přesto někdy může nesprávně určit pozitivní případ nebo takzvaně neurčitý.

„To znamená spíš, že ten vzorek nemusel být dobře nabrán a neobjevila se tam dostatečná velikost těch částic, které v rámci toho PCR testu musí být zachytitelné,“ domnívá se hlavní hygienička Jarmila Rážová. 

Nikoho dalšího už nenakazili

Střídání pozitivních a negativních testů ale zřejmě není ani chyba, ani náhoda. V Jižní Koreji vědci zkoumali 284 lidí, kteří se už uzdravili, ale pak měli podle testu vir znovu v těle. Důležité je, že ani jeden z nich v té době už nikoho dalšího nenakazil.

Z grafu, který ukazuje čas od uzdravení do dalšího pozitivního testu, vyplývá, že v průměru to trvá 14 dní. U některých lidí to ale bylo i víc než měsíc od uzdravení.

Podle odborníků je prakticky vyloučené, že by se lidé virem nakazili znovu. Zároveň ale není úplně jasné, proč i výsledky laboratorních testů jsou nejdřív negativní a pak znovu pozitivní. Nejčastěji se ale mluví o tom, že za to může samotná metoda testování. 

„My se snažíme už detekovat, určit specifické části viru, jestli tam jsou, nebo nejsou, je to metoda běžně používaná v molekulární biologii,“ uvedla k tomu viroložka Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR Ruth Tachezy. 

Právě takto ale může test najít i zbytky viru, které sice v těle ještě zůstávají, ale už nejsou aktivní a nemůžou se dál množit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 11 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 14 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...