U některých lidí se střídají pozitivní a negativní výsledky testů. Vědci pátrají po příčině

Nahrávám video

Proč stejné testy na zjištění koronaviru v těle jednou ukážou pozitivní a jednou negativní výsledek? Také to nyní vědci zkoumají. A stejnou otázku si klade i Tomáš Kadlec, který prožil jednu z nejdelších karantén v Česku.

Příznaky vymizely, virus z těla nikoli. Část pacientů s covidem-19 má negativní test, který ukončuje karanténu, až po několika týdnech. Musejí tak zůstávat doma, i když už nejsou fyzicky nemocní. Vláda podle ministra zdravotnictví v pondělí rozhodla, že karanténa se bude ukončovat takzvaným PCR testem, nikoliv rychlotestem.

Podle lékařů by nejistotu mohly změnit až jasné výsledky studií o přežívání viru. Doktoři očekávají, že objasní, jak dlouho je člověk opravdu infekční.

Karanténa byla horší než fyzické příznaky nemoci

Tomáš Kadlec prožil jednu z nejdelších karantén v Česku. Kvůli nejasným testům musel doma strávit téměř dva měsíce. Covidem-19 onemocněl v polovině března. Z izolace vyšel v květnu. Kvůli nejasným výsledkům totiž musel podstoupit celkem devět testů, než se dočkal přesvědčivě negativního výsledku. V pondělí, už zdravý, přišel darovat krev pro výzkum buněčné imunity.

 „Ty testy vycházely pozitivně, negativně, neurčitě. My jsme celých 48 dní byli zavřeni doma. A to jsme to ještě vyhráli, že máme rodinný dům, mohli jsme trávit čas na zahradě,“ řekl Kadlec. Covid-19 prodělala i jeho partnerka. Dcera se nenakazila. On sám nemoc přirovnává k těžší chřipce.

Horší než fyzické příznaky podle něj byla právě dlouhá karanténa. „Chyběl mi sociální kontakt s lidmi, Facebook ani sociální sítě vám to nenahradí – a když jste doma se třemi lidmi, tak to je strašně málo.“

Proč mu vycházely testy různě, lékaři přesně nevědí. Roli hrálo pravděpodobně množství viru v těle. Prošel standardními takzvanými PCR odběry, které se provádí výtěrem z nosu.

Problém může vzniknout při odběru vzorku

Výtěry z krku a z nosu a pak důkladná práce v laboratoři. Tak v současné době vypadá zatím nejspolehlivější metoda, jak zjistit přítomnost koronaviru v těle. Přesto někdy může nesprávně určit pozitivní případ nebo takzvaně neurčitý.

„To znamená spíš, že ten vzorek nemusel být dobře nabrán a neobjevila se tam dostatečná velikost těch částic, které v rámci toho PCR testu musí být zachytitelné,“ domnívá se hlavní hygienička Jarmila Rážová. 

Nikoho dalšího už nenakazili

Střídání pozitivních a negativních testů ale zřejmě není ani chyba, ani náhoda. V Jižní Koreji vědci zkoumali 284 lidí, kteří se už uzdravili, ale pak měli podle testu vir znovu v těle. Důležité je, že ani jeden z nich v té době už nikoho dalšího nenakazil.

Z grafu, který ukazuje čas od uzdravení do dalšího pozitivního testu, vyplývá, že v průměru to trvá 14 dní. U některých lidí to ale bylo i víc než měsíc od uzdravení.

Podle odborníků je prakticky vyloučené, že by se lidé virem nakazili znovu. Zároveň ale není úplně jasné, proč i výsledky laboratorních testů jsou nejdřív negativní a pak znovu pozitivní. Nejčastěji se ale mluví o tom, že za to může samotná metoda testování. 

„My se snažíme už detekovat, určit specifické části viru, jestli tam jsou, nebo nejsou, je to metoda běžně používaná v molekulární biologii,“ uvedla k tomu viroložka Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR Ruth Tachezy. 

Právě takto ale může test najít i zbytky viru, které sice v těle ještě zůstávají, ale už nejsou aktivní a nemůžou se dál množit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.