Týden ve vědě: od velkolepých úspěchů českých vědců až po start nové kosmické agentury

Co důležitého se stalo během posledního zářijového týdne v české i světové vědě?

Vědecká redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn toho nejdůležitějšího, co se ve vědě a výzkum v České republice i ve světě odehrálo. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.

Česká republika má svého prvního dinosaura. Dostal jméno Burianosaurus

Česká republika má svého prvního dinosaura – dostal jméno Burianosaurus augustai. Nejde o úplně nový objev, ale o přehodnocení nálezu, který zveřejnila skupina paleontologů okolo profesora Oldřicha Fejfara v roce 2005. Přehodnocení je to ovšem naprosto zásadní: Živočich představuje podle nových zjištění zcela nový druh.

Výsledky výzkumu vyšly v prestižním časopise Journal of Systematic Palaeontology. Hlavním autorem práce a člověkem, který vymyslel nový název prvního českého dinosaura, je Daniel Madzia, doktorand z Institutu paleobiologie Polské akademie věd.

Nejlepší videa ukazují agresivní i krásný život pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World in Motion má ukázat, jak fascinující a rozmanité jsou děje, které vědci pozorují pomocí mikroskopů. Soutěží jen autoři krátkých videí, k jejichž natočení byla použitá kamera spojená s mikroskopem. Porota letos vybrala za vítěze video rakouského přírodovědce Daniela von Wangenheima.

Ten pořídil časosběrný snímek, který ukazuje růst špičky kořene rostliny oseníček rolní, které se také říká chudina. Sedmnáctihodinový časosběr zachycuje růst o 4 milimetry. Oceněný vědec a jeho tým u tohoto plevele studují, jak rostliny vnímají a reagují na gravitaci. Ve vědeckém týmu profesora von Wangenheima jsou i čeští vědci Matyáš Fendrych, Jiří Friml a Eva Benková. Podívejte se na vítězná videa.

Kladivo na HIV: nová léčba úspěšně útočí na 99 procent kmenů viru

Nová protilátka je úspěšná univerzálně: díky tomu, že útočí současně na tři kriticky důležité části viru, není schopen jí odolávat. Látka je výsledkem spolupráce mezi US National Institutes of Health a společností Sanofi.

Že se jedná o „vzrušující přelom“, už potvrdila i International AIDS Society. Než se lék dostane do lékáren, bude ještě potřeba několik let počkat. Testy na lidech začnou sice již roku 2018, ale musí být značně komplexní.

Osmnáctiletá Češka vyhrála soutěž o nejlepšího mladého vědce Evropy. Porota ocenila její výzkum rakoviny

Hlavní vítězkou 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce se stala osmnáctiletá Češka Karina Movsesjan z Karlových Varů. Zabývá se vznikem rakoviny. 

Ocenění získala Karina Movsesjan za výzkum na poli biochemie, konkrétně ji zajímala mutace proteinu RAD51. Odhalila mechanismus, který může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění.

Viking pohřbený mezi Přemyslovci. Tajemný muž z Pražského hradu byl severský bojovník

Pražský hrad není jen souborem kostelů a panovnických paláců. Ostroh nad Vltavou je také významným pohřebištěm. A jeden z vůbec nejunikátnějších hrobů v Čechách, nalezený ve 20. letech minulého století na III. hradním nádvoří, nyní vydal zajímavé svědectví. Muž, pohřbený ve druhé polovině 9. století s vybavením bojovníka, byl s největší pravděpodobností viking.

Prokázaly to moderní vědecké analýzy. „Analýza dvou jeho zubů ukázala, že přišel jasně ze severu, respektive z Dánska. Je tedy téměř jisté, že je to opravdu viking. Teď vědci v německé Jeně ještě studují jeho DNA,“ uvedl Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd.

Austrálie si založí vlastní agenturu pro vesmírný program

Austrálie založí svou vlastní agenturu zodpovědnou za koordinaci vesmírného programu. Jejím úkolem bude rozvoj tohoto sektoru, uvedla vláda, která v odvětví spatřuje značný růstový potenciál. Austrálie je jedním z posledních rozvinutých států, jež specializovanou agenturu pro vesmír zatím nemají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 8 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 11 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 14 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 21 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...