Česká republika má svého prvního dinosaura. Dostal jméno Burianosaurus

První český pojmenovaný dinosaurus žil na našem území 30 milionů let předtím, než vznikli Tyranosauři.

Česká republika má svého prvního dinosaura – dostal jméno Burianosaurus augustai. Nejde o úplně nový objev, ale o přehodnocení nálezu, který zveřejnila skupina paleontologů okolo profesora Oldřicha Fejfara v roce 2005. Přehodnocení je to ovšem naprosto zásadní: Živočich představuje podle nových zjištění zcela nový druh.

Nahrávám video
Burianosaurus
Zdroj: ČT24

Výsledky výzkumu dnes vychází v prestižním časopise Journal of Systematic Palaeontology. Hlavním autorem práce a člověkem, který vymyslel nový název prvního českého dinosaura, je Daniel Madzia, doktorand z Institutu paleobiologie Polské akademie věd.

Jméno Burianosaurus dostal tvor podle slavného českého malíře Zdeňka Buriana, který se proslavil po celém světě na svou dobu věrnými a realistickými obrazy dinosaurů. Druhé jméno „augustai“ zase odkazuje k profesoru Josefu Augustovi, se kterým Burian spolupracoval. Tento paleontolog byl i autorem populárně vědeckých knih pro mládež i pro dospělé – mezi nejoblíbenější patří Ztracený svět nebo Z hlubin pravěku.

Dinosaurus okousaný žraloky

Vědci rekonstruovali podobu Burianosaura podle levé stehenní kosti, která byla objevena v roce 2003 nedaleko Kutné Hory.

„Od doby vzniku první studie byla zveřejněná celá řada nových pozůstatků dinosaurů, díky nimž bylo možné provést přesnější srovnávací studium a potvrdit, že se jedná o unikátní druh, který nebyl popsán nikde jinde na světě.“

 V době, kdy Burianosaurus žil,  byla Evropa souostrovím, uprostřed ní se nacházel velký ostrov, dnes odborně nazývaný „rýnsko-český“. A právě na něm „náš“ dinosaurus pravděpodobně žil. Paleontologové ho našli v sedimentech vzniklých pravděpodobně za silné bouřky s efekty podobnými tsunami; tělo dinosaura muselo být nějakou dobu unášeno mořem, protože na kosti jsou známky zubů žraloků. 

  • Zdeněk Burian byl mistrem světového formátu v ilustraci dobrodružného žánru, přesto celý život zůstal osamělý a jeho obrovské dílo (kolem 14 000 ilustrací a obrazů) opomíjela umělecká obec, jeho kresby znevažovali vědci a až na výjimky nebyl ceněn ani oficiálně. Po několik generací znal skoro každý chlapec jeho brilantní perokresby, kvaše a tempery doprovázející knihy Eduarda Štorcha, Jaroslava Foglara a dobrodružnou a fantastickou literaturu pro mládež od autorů typu Karla Maye či Julesa Vernea.
  • Proslavila ho vědecká ilustrace, zejména paleontologické rekonstrukce pravěkých vymřelých zvířat a rostlin a prehistorických krajin zpracované společně s profesorem paleontologie Josefem Augustou. Známé jsou zejména obrazy dinosaurů, mamutů i prvních lidí. Burian tak přispěl k popularizaci této vědní disciplíny.

Dinosaurus pojmenovaný po českém výtvarníkovi žil v době před přibližně 94 miliony lety, tedy v rané fázi pozdní křídy. Od dnes populárního mladšího Tyranosaura ho tedy dělilo přibližně 30 milionů let.  Na délku měřil mezi třemi a čtyřmi metry. Šlo o býložravce, který se živil pravděpodobně slanomilnými keřovitými jehličnany. 

Původně se usuzovalo, že se jednalo o menší formu dinosaurů, kteří se vyskytovali na kontinentu - na ostrovech (tedy na místě, kde Burianosaurus zřejmě žil) se objevuje často fenomén takzvaného ostrovního nanismu. Jde o stav, kdy u populace původně velkých živočichů dojde v průběhu vývoje k jejich zmenšení v důsledku života v prostorově omezené oblasti. Tento jev byl zaznamenán u celé řady zvířat, včetně dinosaurů i moderních živočichů, například u slonů.

Nový výzkum však tuto hypotézu nepodporuje. Autoři popisu burianosaura soudí, že dinosaurus byl menších rozměrů proto, že se jednalo o mnohem ranější formu ornitopodů, než se původně předpokládalo. Jeho rozměry tak odpovídají rozměrům typickým pro tyto dinosaury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 7 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 9 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 12 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 19 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...