Česká republika má svého prvního dinosaura. Dostal jméno Burianosaurus

První český pojmenovaný dinosaurus žil na našem území 30 milionů let předtím, než vznikli Tyranosauři.

Česká republika má svého prvního dinosaura – dostal jméno Burianosaurus augustai. Nejde o úplně nový objev, ale o přehodnocení nálezu, který zveřejnila skupina paleontologů okolo profesora Oldřicha Fejfara v roce 2005. Přehodnocení je to ovšem naprosto zásadní: Živočich představuje podle nových zjištění zcela nový druh.

10 minut
Burianosaurus
Zdroj: ČT24

Výsledky výzkumu dnes vychází v prestižním časopise Journal of Systematic Palaeontology. Hlavním autorem práce a člověkem, který vymyslel nový název prvního českého dinosaura, je Daniel Madzia, doktorand z Institutu paleobiologie Polské akademie věd.

Jméno Burianosaurus dostal tvor podle slavného českého malíře Zdeňka Buriana, který se proslavil po celém světě na svou dobu věrnými a realistickými obrazy dinosaurů. Druhé jméno „augustai“ zase odkazuje k profesoru Josefu Augustovi, se kterým Burian spolupracoval. Tento paleontolog byl i autorem populárně vědeckých knih pro mládež i pro dospělé – mezi nejoblíbenější patří Ztracený svět nebo Z hlubin pravěku.

Dinosaurus okousaný žraloky

Vědci rekonstruovali podobu Burianosaura podle levé stehenní kosti, která byla objevena v roce 2003 nedaleko Kutné Hory.

„Od doby vzniku první studie byla zveřejněná celá řada nových pozůstatků dinosaurů, díky nimž bylo možné provést přesnější srovnávací studium a potvrdit, že se jedná o unikátní druh, který nebyl popsán nikde jinde na světě.“

 V době, kdy Burianosaurus žil,  byla Evropa souostrovím, uprostřed ní se nacházel velký ostrov, dnes odborně nazývaný „rýnsko-český“. A právě na něm „náš“ dinosaurus pravděpodobně žil. Paleontologové ho našli v sedimentech vzniklých pravděpodobně za silné bouřky s efekty podobnými tsunami; tělo dinosaura muselo být nějakou dobu unášeno mořem, protože na kosti jsou známky zubů žraloků. 

  • Zdeněk Burian byl mistrem světového formátu v ilustraci dobrodružného žánru, přesto celý život zůstal osamělý a jeho obrovské dílo (kolem 14 000 ilustrací a obrazů) opomíjela umělecká obec, jeho kresby znevažovali vědci a až na výjimky nebyl ceněn ani oficiálně. Po několik generací znal skoro každý chlapec jeho brilantní perokresby, kvaše a tempery doprovázející knihy Eduarda Štorcha, Jaroslava Foglara a dobrodružnou a fantastickou literaturu pro mládež od autorů typu Karla Maye či Julesa Vernea.
  • Proslavila ho vědecká ilustrace, zejména paleontologické rekonstrukce pravěkých vymřelých zvířat a rostlin a prehistorických krajin zpracované společně s profesorem paleontologie Josefem Augustou. Známé jsou zejména obrazy dinosaurů, mamutů i prvních lidí. Burian tak přispěl k popularizaci této vědní disciplíny.

Dinosaurus pojmenovaný po českém výtvarníkovi žil v době před přibližně 94 miliony lety, tedy v rané fázi pozdní křídy. Od dnes populárního mladšího Tyranosaura ho tedy dělilo přibližně 30 milionů let.  Na délku měřil mezi třemi a čtyřmi metry. Šlo o býložravce, který se živil pravděpodobně slanomilnými keřovitými jehličnany. 

Původně se usuzovalo, že se jednalo o menší formu dinosaurů, kteří se vyskytovali na kontinentu - na ostrovech (tedy na místě, kde Burianosaurus zřejmě žil) se objevuje často fenomén takzvaného ostrovního nanismu. Jde o stav, kdy u populace původně velkých živočichů dojde v průběhu vývoje k jejich zmenšení v důsledku života v prostorově omezené oblasti. Tento jev byl zaznamenán u celé řady zvířat, včetně dinosaurů i moderních živočichů, například u slonů.

Nový výzkum však tuto hypotézu nepodporuje. Autoři popisu burianosaura soudí, že dinosaurus byl menších rozměrů proto, že se jednalo o mnohem ranější formu ornitopodů, než se původně předpokládalo. Jeho rozměry tak odpovídají rozměrům typickým pro tyto dinosaury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...