Co důležitého se stalo během prvního listopadového týdne v české i světové vědě?
Týden ve vědě: Od průletu záhadného asteroidu po objev neznámého prostoru v Cheopsově pyramidě
Vědecká redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn toho nejdůležitějšího, co se ve vědě a výzkumu v Česku i ve světě odehrálo. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
Kolem Země proletělo záhadné těleso. Nepochází ze sluneční soustavy, uvažují astronomové
Astronomové vůbec poprvé zaznamenali ve sluneční soustavě vesmírné těleso, které podle všeho přiletělo z mezihvězdného prostoru a náš systém zase opouští. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Tento asteroid, nebo možná kometa, který prozatím nese označení A/2017 U1, objevil 19. října teleskop Pan-STARRS 1 na Havaji při pátrání po tělesech v blízkosti Země, jež provádí pro NASA. Vědce přitom upoutala neobvyklá hyperbolická letová dráha tohoto objektu s průměrem kolem 400 metrů.
Koncentrace CO2 v atmosféře byla loni rekordní, varují meteorologové
Množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře bylo loni rekordně vysoké. Oznámila to v pondělí Světová meteorologická organizace (WMO), jež je agenturou OSN. Koncentrace skleníkového plynu, který je považován za hlavní příčinu globálního oteplování, podle WMO v roce 2016 rostla o 50 procent rychleji, než byl průměr v předchozím desetiletí.
„Naposledy Země zažila srovnatelnou úroveň CO2 před třemi až pěti miliony let. Teplota byla oproti dnešku o dva až tři stupně Celsia vyšší a hladina moře o deset až 20 metrů vyšší (kvůli tání ledových příkrovů),“ uvedla organizace.
Výdaje na vědu a výzkum klesly v ČR téměř o 10 procent. Chyběly peníze z EU
Celkové výdaje na výzkum a vývoj byly loni 80,1 miliardy korun, což je o 9,6 procenta méně než v předchozím roce. Pokles se projevil i na podílu na hrubém domácím produktu (HDP). V letech 2013 až 2015 šlo na výzkum více než 1,9 procenta HDP, minulý rok 1,68 procenta HDP. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Po sedmi letech nepřetržitého růstu výdajů na výzkum a vývoj došlo loni k poklesu,“ řekla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Důvodem je podle ní zejména méně peněz z evropských fondů, za něž se v minulosti vybudovala velká výzkumná pracoviště. „Nyní bude potřeba zajistit jejich udržitelnost,“ uvedla dále.
Do konce roku zmizí ze Země obrna. Díky Billu Gatesovi zbývá posledních 12 případů
Dlouhá staletí patřila obrna mezi nejobávanější nemoci na světě. První historická epidemie v dějinách vypukla sice až roku 1789, ale nemoc sama o sobě je pochopitelně mnohem starší. Zdá se ale, že rok 2017 bude posledním, kdy na Zemi existovala.
Za bojem proti dětské obrně stojí Nadace Billa a Melindy Gatesových. Ta se už před několika lety rozhodla, že nemoc vymýtí. Investovali do toho miliardy dolarů a před dvěma lety Bill Gates oznámil, že existuje naděje, že by nemoc mohla být vymýcena již do roku 2020. Poslední informace z nadace ale předpovídají: „Podaří se nám obrnu zničit už do konce letošního roku.“
Švýcarský problém: tamní ledovce letos tály nejrychleji za posledních 100 let
Země doposud zaslíbená lyžování a dalším zimním sportům se potýká s dopady klimatických změn. Sucho a teplo totiž ničí základ jejího turistického ruchu – ledovce.
Švýcarské ledovce se v uplynulém roce extrémně zmenšily, úbytek ledu v době od začátku loňského října do konce letošního září patří podle Švýcarské akademie přírodních věd k nejvyšším za posledních sto let měření, informoval list Neue Zürcher Zeitung.
Dvě desítky sledovaných ledovců v alpské konfederaci ztratily celkem tři procenta svého objemu, tedy zhruba 1,5 miliardy kubických metrů. S vodou, která v daném období z ledovců odtála, by mohla každá švýcarská domácnost naplnit 25 metrů dlouhý bazén, uvedli vědci.
Nemožná planeta. Vědci objevili obří planetu, jejíž existence odporuje současnému stavu poznání
Vědci objevili u vzdálené trpasličí hvězdy obří planetu, která by podle teorie formování planet neměla existovat. Zjištěna byla asi 600 světelných let daleko od Země v souhvězdí Holubice.
Informovala o tom britská Královská astronomická společnost (RAS), která se odvolává na odbornou zprávu astronomů Warwické univerzity ve střední Anglii.
Existence tohoto „planetárního monstra“ nesoucího označení NGTS-1b podle vědců odporuje teorii utváření planet, která říká, že planety této velikosti nemohou vznikat kolem tak malých hvězd. Teorie připouštějí, že malé hvězdy mohou formovat skalnaté planety, ale nemohou dostat dohromady dostatek materiálu k vytvoření planet velikosti Jupiteru.
Vědci objevili v Cheopsově pyramidě neznámý prostor. „Velké prázdno“ měří 30 metrů
Velká Cheopsova pyramida v Egyptě má další tajemství. Mezinárodní vědecký tým v odborném časopise Nature oznámil, že se v pyramidě nacházejí doposud neznámé prostory.
Za objevem je tým japonských a francouzských vědců, kteří k mapování slavné pyramidy použili nejmodernější vědecké metody. Zatím ale nejsou schopní říci, zda je místo opravdu zcela prázdné, anebo v něm neleží nějaké cennosti – místo není přístupné.
