Výdaje na vědu a výzkum klesly v ČR téměř o 10 procent. Chyběly peníze z EU

Celkové výdaje na výzkum a vývoj byly loni 80,1 miliardy korun, což je o 9,6 procenta méně než v předchozím roce. Pokles se projevil i na podílu na hrubém domácím produktu (HDP). V letech 2013 až 2015 šlo na výzkum více než 1,9 procenta HDP, minulý rok 1,68 procenta HDP. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Po sedmi letech nepřetržitého růstu výdajů na výzkum a vývoj došlo loni k poklesu,“ řekla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Důvodem je podle ní zejména méně peněz z evropských fondů, za něž se v minulosti vybudovala velká výzkumná pracoviště. „Nyní bude potřeba zajistit jejich udržitelnost,“ uvedla dále.

Kde jsou v ČR výdaje na výzkum a vývoj vynakládány
Zdroj: ČSÚ

Mzdy rostou

Nejrychleji rostoucí položkou na vědu a výzkum jsou mzdové náklady, loni činily 52 procent ze všech výdajů na tuto oblast, předloni to bylo 44 procent. „V roce 2016 se výzkum a vývoj prováděl na 2830 pracovištích,“ řekl Martin Mana z odboru analýz rozvoje společnosti ČSÚ. Převážná většina z toho byla spojena se soukromým sektorem. Naopak výdaje na výzkum a vývoj silně poklesly na vysokých školách a na Akademii věd, meziročně téměř o 25 procent.

Výzkum a vývoj ve veřejném sektoru v roce 2016
Zdroj: ČSÚ

Ze státního rozpočtu šlo na výzkum a vývoj 28,5 miliardy korun, z toho největší část do vysokých škol. Za posledních deset let stát investoval do této oblasti 258 miliard korun, z toho 40 procent dostaly vysoké školy, 30 procent Akademie věd ČR.

Obory, které jedou

Nejvíce podpořeným oborem byly loni komunikační a informační technologie, které dostaly 12,5 miliardy korun. Dalších šest miliard směřovalo do biotechnologií:

Výdaje na výzkum a vývoj ve vybraných oblastech
Zdroj: ČSÚ

Podle regionů patřily mezi kraje s nejintenzivnějším výzkumem Praha, Jihomoravský kraj a Středočeský kraj. „Díky evropské podpoře tam totiž vyrostlo několik nových výzkumných center. Dohromady se v těchto dvou krajích v roce 2016 vynaložilo na výzkum a vývoj 26,1 miliardy korun,“ uvedl Marek Štampach z ČSÚ. V Praze se utratilo 27,6 miliardy korun:

Výzkum a vývoj v krajích ČR
Zdroj: ČSÚ

Podle analýz rady vlády pro výzkum státní výdaje na tuto oblast rostou. Pro letošní rok bylo schváleno 32,7 miliardy korun, pro rok 2018 je to 35,6 miliardy. Místopředseda vlády pro výzkum vládě letos v říjnu předložil návrh, jak by se mělo financování výzkumu vyvíjet v dalších letech.

Výzkum a vývoj ve světě
Zdroj: ČSÚ

Počítá v něm s nárůstem peněz z veřejných národních zdrojů i ze soukromé sféry tak, aby vyrovnaly očekávaný výpadek evropských fondů po roce 2020, kdy končí programovací období. Státní peníze vložené do výzkumu by měly v roce 2024 dosáhnout 1 procenta HDP, stejně tak peníze z podnikatelské sféry.

Výzkumní pracovníci podle státního občanství
Zdroj: ČSÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025
Načítání...