Vědci objevili v Cheopsově pyramidě neznámý prostor. „Velké prázdno“ měří 30 metrů

Velká Cheopsova pyramida v Egyptě má další tajemství. Mezinárodní vědecký tým v odborném časopise Nature oznámil, že se v pyramidě nacházejí doposud neznámé prostory.

Za objevem je tým japonských a francouzských vědců, kteří k mapování slavné pyramidy použili nejmodernější vědecké metody. Zatím ale nejsou schopní říci, zda je místo opravdu zcela prázdné, anebo v něm neleží nějaké cennosti – místo není přístupné.

Vědci studovali pyramidu dva roky pomocí metody, která je schopná rozeznat rozdíly v hustotě kamenů, z nichž je pyramida postavená. Velká pyramida, které se říká také Cheopsova neboli Chufuova, byla postavená mezi roky 2509–2483 před naším letopočtem – je tedy stará přibližně 4500 let. Na výšku měří 140 metrů a až do konce 19. století šlo o nejvyšší stavbu světa. Leží v Gíze nedaleko Káhiry.

  • Chufu, známý rovněž pod řeckou formou svého jména Cheops, byl starověký egyptský panovník. Jeho celé egyptské jméno znělo Chnemchufui. Vládl v období Staré říše, přibližně v letech 2604/2554–2581/2531 př. n. l. Byl synem zakladatele 4. dynastie Snofrua a královny Hetepheres I. Chufu měl údajně devět synů, z nichž dva ho později vystřídali na trůně.

Tato pyramida obsahuje řadu místností, které jsou velmi dobře zmapované: tři velké komory (královu, královninu a spodní pohřební komoru), sérii chodeb a slavnou 47 metrů dlouhou a 8 metrů vysokou „Velkou galerii“. Nová, zatím neprozkoumaná struktura by měla ležet těsně nad ní a také má podobné rozměry jako ona.

Schéma Cheopsovy pyramidy
Zdroj: ČT24

Co víme o záhadném prostoru

„Nevíme, jestli je horizontální nebo nakloněná, nevíme, jestli je toto prázdno jen jedna struktura nebo více struktur, které na sebe navazují,“ uvedl Mehdi Tayoubi, který se na výzkumu podílel. „Jsme si ale jistí, že tam to velké prázdno je a že je velmi působivé; a také že jeho existenci, pokud vím, nikdo nepředpovídal.“

Nahrávám video

Cheopsova pyramida obsahuje podobných prázdných míst více; podle expertů vznikly proto, aby mohutnou stavbu odlehčily. Například Královská komora má nad sebou pět takových míst. Je tedy možné, že tento prostor má ochránit úzký strop Velké galerie před hmotností pyramidy.

Podle archeologů, které oslovila BBC, zatím jde o pouhou anomálii a vědci budou potřebovat více času, aby ji prozkoumali – dnes už není možné se prokopávat do nitra unikátní stavby střelným prachem, jako to udělal britský egyptolog Howard Vyse v devatenáctém století.

Pomohly miony

Vědci z týmu ScanPyramids našli prostor pomocí detekce mionů. Jde o částice, které procházejí pevnými předměty, ale prvky s hustými jádry a velkým množstvím protonů je vychylují. Díky tomu se dají používat například pro určování toho, z jakých předmětů jsou předměty vyrobené; také se pomocí této technologie měří schopnost různých materiálů odolávat vnějším vlivům. Výzkumníci použili rovnou tři různé technologie založené na tomto principu.

  • Pomocí mionů v únoru roku 2015 zkoumali vědci například také poškozený reaktor v japonské Fukušimě. 

Vědci už přišli i s nápadem, jak tento prostor dále zkoumat. Nejlepší cestou by mělo být vyvrtání velmi uzoučké díry ze stropu Velké galerie. Měla by být široká maximálně tři centimetry, tímto otvorem by se do neznáma měl vydat robot nebo dron, ideálně létající. Takový výzkum však budou muset schválit egyptské úřady.

Záhadné prostory nedávají egyptologům spát

Že Cheopsova pyramida ukrývá neznámá místa, se spekulovalo již dříve. Například roku 2015 ukázal výzkum velké teplotní odchylky. Vědci je tehdy našli u všech pyramid v Gíze, ale nejvýraznější anomálii vykazovala právě největší Cheopsova pyramida, uvedlo ministerstvo pro památky. Již tehdy se spekulovalo, že by mohlo jít o důkaz existence skrytých komor.

U některých kamenných bloků vědci naměřili teploty až o šest stupňů vyšší než u kvádrů sousedních. „Obzvlášť působivou“ teplotní anomálii zaznamenali u tří sousedních kamenů u paty východní části Cheopsovy pyramidy.

Odlišná teplota kamenů by podle vědců mohla naznačovat existenci skrytých prostor, ale mohla by být i důkazem zvláštního způsobu vnitřního proudění vzduchu či rozdílných materiálů použitých při výstavbě hrobek faraonů. Termální průzkum pyramid se konal dva týdny během všech částí dne, kdy slunce stavební kameny pyramid různě ohřívá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 17 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 18 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 21 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 22 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.