Vědci objevili v Cheopsově pyramidě neznámý prostor. „Velké prázdno“ měří 30 metrů

Velká Cheopsova pyramida v Egyptě má další tajemství. Mezinárodní vědecký tým v odborném časopise Nature oznámil, že se v pyramidě nacházejí doposud neznámé prostory.

Za objevem je tým japonských a francouzských vědců, kteří k mapování slavné pyramidy použili nejmodernější vědecké metody. Zatím ale nejsou schopní říci, zda je místo opravdu zcela prázdné, anebo v něm neleží nějaké cennosti – místo není přístupné.

Vědci studovali pyramidu dva roky pomocí metody, která je schopná rozeznat rozdíly v hustotě kamenů, z nichž je pyramida postavená. Velká pyramida, které se říká také Cheopsova neboli Chufuova, byla postavená mezi roky 2509–2483 před naším letopočtem – je tedy stará přibližně 4500 let. Na výšku měří 140 metrů a až do konce 19. století šlo o nejvyšší stavbu světa. Leží v Gíze nedaleko Káhiry.

  • Chufu, známý rovněž pod řeckou formou svého jména Cheops, byl starověký egyptský panovník. Jeho celé egyptské jméno znělo Chnemchufui. Vládl v období Staré říše, přibližně v letech 2604/2554–2581/2531 př. n. l. Byl synem zakladatele 4. dynastie Snofrua a královny Hetepheres I. Chufu měl údajně devět synů, z nichž dva ho později vystřídali na trůně.

Tato pyramida obsahuje řadu místností, které jsou velmi dobře zmapované: tři velké komory (královu, královninu a spodní pohřební komoru), sérii chodeb a slavnou 47 metrů dlouhou a 8 metrů vysokou „Velkou galerii“. Nová, zatím neprozkoumaná struktura by měla ležet těsně nad ní a také má podobné rozměry jako ona.

Schéma Cheopsovy pyramidy
Zdroj: ČT24

Co víme o záhadném prostoru

„Nevíme, jestli je horizontální nebo nakloněná, nevíme, jestli je toto prázdno jen jedna struktura nebo více struktur, které na sebe navazují,“ uvedl Mehdi Tayoubi, který se na výzkumu podílel. „Jsme si ale jistí, že tam to velké prázdno je a že je velmi působivé; a také že jeho existenci, pokud vím, nikdo nepředpovídal.“

Nahrávám video

Cheopsova pyramida obsahuje podobných prázdných míst více; podle expertů vznikly proto, aby mohutnou stavbu odlehčily. Například Královská komora má nad sebou pět takových míst. Je tedy možné, že tento prostor má ochránit úzký strop Velké galerie před hmotností pyramidy.

Podle archeologů, které oslovila BBC, zatím jde o pouhou anomálii a vědci budou potřebovat více času, aby ji prozkoumali – dnes už není možné se prokopávat do nitra unikátní stavby střelným prachem, jako to udělal britský egyptolog Howard Vyse v devatenáctém století.

Pomohly miony

Vědci z týmu ScanPyramids našli prostor pomocí detekce mionů. Jde o částice, které procházejí pevnými předměty, ale prvky s hustými jádry a velkým množstvím protonů je vychylují. Díky tomu se dají používat například pro určování toho, z jakých předmětů jsou předměty vyrobené; také se pomocí této technologie měří schopnost různých materiálů odolávat vnějším vlivům. Výzkumníci použili rovnou tři různé technologie založené na tomto principu.

  • Pomocí mionů v únoru roku 2015 zkoumali vědci například také poškozený reaktor v japonské Fukušimě. 

Vědci už přišli i s nápadem, jak tento prostor dále zkoumat. Nejlepší cestou by mělo být vyvrtání velmi uzoučké díry ze stropu Velké galerie. Měla by být široká maximálně tři centimetry, tímto otvorem by se do neznáma měl vydat robot nebo dron, ideálně létající. Takový výzkum však budou muset schválit egyptské úřady.

Záhadné prostory nedávají egyptologům spát

Že Cheopsova pyramida ukrývá neznámá místa, se spekulovalo již dříve. Například roku 2015 ukázal výzkum velké teplotní odchylky. Vědci je tehdy našli u všech pyramid v Gíze, ale nejvýraznější anomálii vykazovala právě největší Cheopsova pyramida, uvedlo ministerstvo pro památky. Již tehdy se spekulovalo, že by mohlo jít o důkaz existence skrytých komor.

U některých kamenných bloků vědci naměřili teploty až o šest stupňů vyšší než u kvádrů sousedních. „Obzvlášť působivou“ teplotní anomálii zaznamenali u tří sousedních kamenů u paty východní části Cheopsovy pyramidy.

Odlišná teplota kamenů by podle vědců mohla naznačovat existenci skrytých prostor, ale mohla by být i důkazem zvláštního způsobu vnitřního proudění vzduchu či rozdílných materiálů použitých při výstavbě hrobek faraonů. Termální průzkum pyramid se konal dva týdny během všech částí dne, kdy slunce stavební kameny pyramid různě ohřívá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 20 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 23 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.