Vědci objevili v Cheopsově pyramidě neznámý prostor. „Velké prázdno“ měří 30 metrů

Velká Cheopsova pyramida v Egyptě má další tajemství. Mezinárodní vědecký tým v odborném časopise Nature oznámil, že se v pyramidě nacházejí doposud neznámé prostory.

Za objevem je tým japonských a francouzských vědců, kteří k mapování slavné pyramidy použili nejmodernější vědecké metody. Zatím ale nejsou schopní říci, zda je místo opravdu zcela prázdné, anebo v něm neleží nějaké cennosti – místo není přístupné.

Vědci studovali pyramidu dva roky pomocí metody, která je schopná rozeznat rozdíly v hustotě kamenů, z nichž je pyramida postavená. Velká pyramida, které se říká také Cheopsova neboli Chufuova, byla postavená mezi roky 2509–2483 před naším letopočtem – je tedy stará přibližně 4500 let. Na výšku měří 140 metrů a až do konce 19. století šlo o nejvyšší stavbu světa. Leží v Gíze nedaleko Káhiry.

  • Chufu, známý rovněž pod řeckou formou svého jména Cheops, byl starověký egyptský panovník. Jeho celé egyptské jméno znělo Chnemchufui. Vládl v období Staré říše, přibližně v letech 2604/2554–2581/2531 př. n. l. Byl synem zakladatele 4. dynastie Snofrua a královny Hetepheres I. Chufu měl údajně devět synů, z nichž dva ho později vystřídali na trůně.

Tato pyramida obsahuje řadu místností, které jsou velmi dobře zmapované: tři velké komory (královu, královninu a spodní pohřební komoru), sérii chodeb a slavnou 47 metrů dlouhou a 8 metrů vysokou „Velkou galerii“. Nová, zatím neprozkoumaná struktura by měla ležet těsně nad ní a také má podobné rozměry jako ona.

Schéma Cheopsovy pyramidy
Zdroj: ČT24

Co víme o záhadném prostoru

„Nevíme, jestli je horizontální nebo nakloněná, nevíme, jestli je toto prázdno jen jedna struktura nebo více struktur, které na sebe navazují,“ uvedl Mehdi Tayoubi, který se na výzkumu podílel. „Jsme si ale jistí, že tam to velké prázdno je a že je velmi působivé; a také že jeho existenci, pokud vím, nikdo nepředpovídal.“

Nahrávám video
Jak vypadá výzkum pyramidy pomocí mionů
Zdroj: ČT24

Cheopsova pyramida obsahuje podobných prázdných míst více; podle expertů vznikly proto, aby mohutnou stavbu odlehčily. Například Královská komora má nad sebou pět takových míst. Je tedy možné, že tento prostor má ochránit úzký strop Velké galerie před hmotností pyramidy.

Podle archeologů, které oslovila BBC, zatím jde o pouhou anomálii a vědci budou potřebovat více času, aby ji prozkoumali – dnes už není možné se prokopávat do nitra unikátní stavby střelným prachem, jako to udělal britský egyptolog Howard Vyse v devatenáctém století.

Pomohly miony

Vědci z týmu ScanPyramids našli prostor pomocí detekce mionů. Jde o částice, které procházejí pevnými předměty, ale prvky s hustými jádry a velkým množstvím protonů je vychylují. Díky tomu se dají používat například pro určování toho, z jakých předmětů jsou předměty vyrobené; také se pomocí této technologie měří schopnost různých materiálů odolávat vnějším vlivům. Výzkumníci použili rovnou tři různé technologie založené na tomto principu.

  • Pomocí mionů v únoru roku 2015 zkoumali vědci například také poškozený reaktor v japonské Fukušimě. 

Vědci už přišli i s nápadem, jak tento prostor dále zkoumat. Nejlepší cestou by mělo být vyvrtání velmi uzoučké díry ze stropu Velké galerie. Měla by být široká maximálně tři centimetry, tímto otvorem by se do neznáma měl vydat robot nebo dron, ideálně létající. Takový výzkum však budou muset schválit egyptské úřady.

Záhadné prostory nedávají egyptologům spát

Že Cheopsova pyramida ukrývá neznámá místa, se spekulovalo již dříve. Například roku 2015 ukázal výzkum velké teplotní odchylky. Vědci je tehdy našli u všech pyramid v Gíze, ale nejvýraznější anomálii vykazovala právě největší Cheopsova pyramida, uvedlo ministerstvo pro památky. Již tehdy se spekulovalo, že by mohlo jít o důkaz existence skrytých komor.

U některých kamenných bloků vědci naměřili teploty až o šest stupňů vyšší než u kvádrů sousedních. „Obzvlášť působivou“ teplotní anomálii zaznamenali u tří sousedních kamenů u paty východní části Cheopsovy pyramidy.

Odlišná teplota kamenů by podle vědců mohla naznačovat existenci skrytých prostor, ale mohla by být i důkazem zvláštního způsobu vnitřního proudění vzduchu či rozdílných materiálů použitých při výstavbě hrobek faraonů. Termální průzkum pyramid se konal dva týdny během všech částí dne, kdy slunce stavební kameny pyramid různě ohřívá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 23 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...