Týden ve vědě: Od objevu vraku letadlové lodi po skandál slavného fyzika

Co důležitého se stalo v druhém březnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí.

Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24. 

Dlouhověkost není v genech, ukázal výzkum rodokmenů 86 milionů lidí

Vědci hledají už desítky let něco, čemu říkají gen dlouhověkosti. Rodokmeny desítek milionů lidí nyní prokázaly, že za dlouhověkost moc geny nemohou. Mnohem důležitější jsou totiž podle vědců jiné faktory. 

Co to znamená? Délka lidského života je založená na obrovském množství faktorů; lidé často věří, že jedním z nich je „dlouhověkost daná geny“. Tedy že existuje genetický základ toho, jak dlouho člověk může žít.

Nyní vyšla v odborném časopise Science velká studie, která zkoumala rodokmeny 86 milionů lidí; její autoři jednotlivé rodinné rodokmeny propojili tak, že vlastně vznikl jeden gigantický „strom života“. Když pak vědci porovnávali délku života v této databázi, ukázalo se, že z údajů za několik stovek posledních let vyplývá menší role dědičnosti v dlouhověkosti, než se doposud zdálo. 

Čeští vědci objevili gen zodpovědný za onemocnění rohovky

Čeští vědci objevili gen zodpovědný za vážné onemocnění rohovky. Za vzácné onemocnění zvané polymorfní dystrofie rohovky může mimo jiné mutace genu GRHL2, zjistili vědci z týmu Petry Liškové z laboratoře pro vzácné nemoci Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Kosmická agentura ESA varuje: Čínská stanice se zřítí na Zemi mezi 24. březnem a 19. dubnem

Podle zatím posledního odhadu Evropské vesmírné agentury (ESA) první čínská experimentální vesmírná stanice Tchien-kung 1, nad níž Čína ztratila kontrolu, dopadne na Zemi v období mezi 24. březnem a 19. dubnem. Mezi státy případně ohroženými troskami by Česko být nemělo.

Dopad je odhadován kdekoli na Zemi mezi 43. stupněm severní šířky a 43. stupněm jižní šířky. „Oblasti mimo tyto zeměpisné šířky lze vyloučit,“ sdělila agentura na svém blogu. V tomto pásu leží v Evropě území Portugalska, Španělska, Francie, Itálie, bývalých jugoslávských republik kromě Slovinska, dále Bulharska, Řecka a Turecka.

U Austrálie našli slavnou letadlovou loď Lexington potopenou za války

U břehů Austrálie byl nalezen vrak americké letadlové lodi Lexington, která byla potopena za druhé světové války. Americká armáda o plavidlo přišla během bitvy v Korálovém moři v květnu 1942. V boji s Japonci tehdy zahynulo více než 200 členů posádky. Podle fotografií je vrak lodi v dobrém stavu.

Loď Lexington, společně s jedenácti z původních 35 letadel, byla objevena v hloubce tří kilometrů v Korálovém moři, ve vzdálenosti zhruba 800 kilometrů od východního pobřeží Austrálie. Vrak našel v neděli tým výzkumníků vedený spoluzakladatelem společnosti Microsoft Paulem Allenem. Na snímcích jsou vidět děla i nápis se jménem plavidla.

Nejsou jen dvě cukrovky, vědci nově popsali pět typů. Objev vysvětluje, proč někdy léčba nezabírala

Už od základní školy se učíme, že existují dva druhy cukrovky. Nový výzkum ale ukazuje, že ve skutečnosti by mohlo být cukrovek vznikajících v dospělosti až pět. Podle autorů studie zveřejněné v odborném časopise Lancet Diabetes and Endocrinology by se měl pohled na cukrovku přehodnotit.

Zpráva ukazuje, že všech pět druhů cukrovky se od sebe po genetické stránce liší; mají mnoho menších i větších odlišností i funkčně – například tím, v jakém věku se nejčastěji projevují, nebo mírou rizika a komplikací pro člověka.

Vědci popsali pravěké kuře velké jako šváb. Mělo ještě na křídlech drápy

Ptáče žilo v době přibližně před 127 miliony let a patřilo ke skupině primitivních ptáků, kteří sdíleli planetu s dinosaury. Fosilie ptáků z tohoto období jsou nesmírně vzácné, dochovalo se jich jen několik. Ale zkameněliny mláďat patří k největším kuriozitám – jejich počet by se dal spočítat na prstech. 

Podle paleontologů, kteří se na objevu podíleli, by mohl tento nález pomoci lépe poznat nejen samotné primitivní ptáky, kteří už dávno vyhynuli, ale také éru, ve které žili.

Tento živočich patřil mezi takzvané enantiornithy. Jednalo se o primitivní ptáky, kteří sice ještě měli na křídlech drápky a v zobácích zuby, ale jinak už vypadali podobně jako současní ptáci.

Slavného fyzika Lawrence Krausse potápí sexuální skandál

Jeden z nejznámějších propagátorů fyziky se musí vypořádat s nařčeními z nevhodného chování vůči ženám. Krauss již mimo jiné odstoupil z vedení vědecké organizace, která každoročně vydává zprávu o riziku jaderné války a posouvá ručičky „hodin posledního soudu“. Obvinění však vědec popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 8 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 10 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 11 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 13 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 13 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 15 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 16 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 17 hhodinami
Načítání...