Co důležitého se stalo v prvním lednovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn hlavních událostí.
Týden ve vědě: Od nepovedeného startu tajné družice po klimatickou změnu v Česku
Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
Muskova SpaceX vynesla do kosmu tajný americký vládní projekt Zuma
V pondělí kolem druhé hodiny ranní odstartovala z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě raketa Falcon 9. Na její palubě byl tentokrát záhadný obsah – přísně tajný projekt Zuma neboli Mise 1390.
Špionážní satelit, s nímž raketa Falcon letěla, ale nedosáhl stanovené oběžné dráhy a je ztracen. Novinářům to ve Washingtonu sdělily informované zdroje, které si vzhledem k utajení mise přály zůstat v anonymitě. Společnost SpaceX ale tvrdí: „Po prozkoumání všech dat můžeme konstatovat, že Falcon 9 provedl v noci z neděle na pondělí vše správně.“
Izraelští archeologové našli lidské artefakty staré půl milionu let
Archeologové nedaleko izraelského Tel Avivu objevili opracované pazourky a další nářadí, které zřejmě patřilo prehistorickým lidem z rodu Homo erectus (člověka vzpřímeného). Podle archeologů artefakty pochází z doby před 500 000 lety. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Naleziště, které se nachází u města Džaldžúlja, bylo podle odborníků „rájem“ pro naše prehistorické předky. V oblasti byla různorodá vegetace, protékal jí potok a zdržovalo se tam mnoho zvířat. Archeologové v hloubce asi pěti metrů na místě objevili více než 100 velmi zachovalých opracovaných pazourků a další nářadí našich předků.
Touha po „lajcích“ negativně ovlivňuje psychiku dětí, potvrzuje nejnovější studie
Digitální věk a touha po takzvaných „lajcích“ na sociálních sítích jako sebepotvrzovací mechanismus nezdravě ničí psychiku dětí v době dospívání a puberty. Znepokojivé domněnky potvrzuje nová studie britských a amerických vědců. Počet vážných psychických potíží u dětí značně roste, i když příčin může být více než jen intenzivní život na sociálních sítích. Odborníci požadují razantnější kroky v prevenci a navrhují povinnou výuku mediální gramotnosti.
Odborníci se při výzkumu soustředili především na skupiny dětí mezi 8 a 12 lety, které jsou na sítích čím dál aktivnější, a došli k závěru, že je nejvyšší čas jednat.
Lední medvědi v Arktidě jsou ohroženi táním ledovců. Přesouvají se z moře na pevninu
Na Wrangelův ostrov se vydává stále více ledních medvědů, kteří tu nyní kvůli tání ledovců tráví v průměru o měsíc déle než před 20 lety, uvádí expert z Washingtonské univerzity Eric Regehr. Letos na podzim tu pozorovatelé napočítali 589 medvědů.
To je neobyčejně vysoký počet: jde o dvojnásobek dřívějších odhadů, dodává Regehr. Populace ledních medvědů v Čukotském moři, které se dělí mezi Rusko a Spojené státy, je podle něho zdravá. To se však může změnit, pokud se bude prodlužovat doba, kterou medvědi tráví na pevné zemi. Přestože tu mají některé zdroje potravy, jako jsou pižmoni, hlodavci nebo i tráva, nic nemůže vynahradit energetický přísun z konzumace tuleňů, kteří jsou pro přežití ledních medvědů klíčoví.
„Jsou to chytrá zvířata a mají schopnost adaptace, ale ten počet ledních medvědů, který dnes máme v Arktidě, rozhodně nemůže žít na pevné zemi, protože tu je omezený prostor a omezené zdroje potravy,“ upozorňuje Regehr.
Ibuprofen dělá z mužů „dočasné starce“. Může způsobit neplodnost, varuje studie
Mužům, kteří dlouhodobě užívají vysoké dávky látky ibuprofen, obsažené v mnoha dostupných lécích proti bolesti, hrozí vyšší riziko ztráty plodnosti a také dalších zdravotních problémů – například poruch erekce, únavy nebo úbytku svalové hmoty.
Vědci studovali mladé zdravé muže, kteří užívali tento běžný lék proti bolesti po dobu šesti týdnů. Ukázalo se, že lék narušil produkci mužských pohlavních hormonů a způsobil vznik zdravotního stavu podobného tomu u starců nebo silných kuřáků.
Jedná se o takzvaný hypogonadismus. Stačilo k tomu, aby po dobu dvou týdnů užívali dvakrát denně 600 miligramů ibuprofenu. Tento stav vzniká, když se organismus snaží zvýšit výrobu testosteronu, protože normální produkce ve varlatech klesá.
Umělá inteligence od Google pozná z lidského oka riziko srdeční poruchy
Pro nový výzkum očí spojili síly největší hráči ve svých oborech: Google Research, Stanford School of Medicine a Verily Life Sciences. Dokázali v něm, jak významné signály se dají z lidského oka vyčíst. Vědci se pokusili přistoupit k oku, jako by bylo informačním portálem, a dosáhli tak výjimečných výsledků.
„Předvídáme díky novému programu rizikové faktory spojené s kardiovaskulárními problémy, o nichž nikdo dříve netušil, že se dají poznat z oka,“ uvedli autoři výzkumu. „Dokážeme například ze snímků sítnice poznat věk člověka (s přesností na 3,26 roku), systolický krevní tlak, zda lidé kouří, hladinu cukru v krvi a také riziko vážných srdečních příhod.“
Helmičky pro kojence: americký fenomén, který se dostává do Česka. Mají smysl?
Ve Spojených státech se šíří zajímavá móda. Čím dál více kojenců nosí na hlavičkách malé přilby. Vypadají v nich, jako by trpěli nějakou poruchou, mnoha lidem to zase připadá jako přehnaná úzkost rodičů. Jenže všechno je jinak.
Úkol těchto helmiček není ve Spojených státech mnohdy tolik zdravotní jako spíše estetický. Brání totiž tomu, aby se dítěti deformovala hlavička – slouží k tomu, aby u něj nevznikla asymetrie lebky, tedy plagiocefalie a brachycefalie.
Ta může vzniknout jednak geneticky, ale také tím, že se v posledních letech velmi rozšířila metoda spaní na zádech. Proč? Některé studie totiž ukazují, že právě v této poloze dochází u dětí k nejmenšímu počtu předčasného úmrtí kojenců.
Důkaz o klimatické změně v Česku leží ve vodních nádržích, ukazují hydrobiologové
V České republice byla v minulém století vybudována na říční síti více než stovka víceúčelových přehradních nádrží. Za dobu své existence prošly nádrže celou řadou změn, ze kterých lze při seriózní analýze časových řad zjistit a doložit mnoho zajímavých informací nejen o lidských aktivitách v povodí, ale také o stavu znečišťování atmosféry a změnách klimatu.
Českobudějovičtí hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR české vodní nádrže sledují dlouhodobě. Nejdéle – téměř šest dekád (od roku 1959) – monitorují kvalitu vody v nádrži Slapy na Vltavě a od roku 1979 v nádrži Římov na Malši. Aktuálně výsledky svých analýz publikovali v několika významných vědeckých časopisech.