Co důležitého se stalo v druhém květnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.
Týden ve vědě: Od alergických domácích mazlíčků po omezení výzkumu klimatických změn
Nárůst alergií u zvířat překvapuje i odborníky
Jarní alergeny nekomplikují život jen lidem. Také zvířata – obzvláště ta domácí – se potýkají s přecitlivělostí vůči určitým látkám. Lidé kýchají, otékají, slzí, zvířata se drbou obdobně, jako by měla blechu.
Rapidní nárůst čtyřnohých alergiků překvapuje i odborníky, uvedl v rozhovoru pro ČT Miroslav Svoboda z kliniky chorob psů a koček Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Přitom u zvířat je podle jeho slov alergie doživotní.
Smrt našeho Slunce bude nádherná a zářivá, popsali astronomové
Z našeho Slunce se stane koule zářivého mezihvězdného prachu; tomuto útvaru se říká planetární mlhovina. Právě tento útvar představuje konec asi 90 procent aktivních hvězd a bude součástí přeměny hvězdy z rudého obra na bílého trpaslíka. Astronomové si však desítky let nebyli jistí, zda je to i osud, který potká naše Slunce – podle řady expertů na to má příliš malou hmotnost.
Nyní tým astronomů z Manchesteru vytvořil nový datový model, který je schopen zatím nejpřesněji předvídat životní cyklus hvězd. Tento model pak vědci využili k tomu, aby předpověděli vývoj hvězd různého stáří, hmotnosti i jasnosti. Tato práce vyšla před pár dny v odborném časopise Nature Astronomy.
Hurikány zesilují rychleji. Nemůže za to změna klimatu, ale podivný jev AMO
Vědci uvádějí, že příčin této změny je sice více, ale tou hlavní je přirozený fenomén, který ovlivňuje teplotu vody v Atlantickém oceánu, kde hurikány nabírají sílu. Tento jev se jmenuje Atlantic Multidecadal Oscillation neboli AMO. Právě tento cyklus je hlavním motorem zintenzivnění hurikánů, které můžeme pozorovat v posledních desetiletích.
Má rovnou několik dopadů, jež přispívají ke vzniku a zesilování hurikánů. Tím hlavním je zvyšování povrchové teploty oceánu.
Cestování ničí planetu třikrát víc, než jsme tušili, tvrdí vědci
Nová studie mění pohled na dopady globálního turistického ruchu. Ukázala, že v důsledku cestování vzniká přibližně 8 procent uhlíkových emisí – což je asi třikrát více, než se předpokládalo doposud.
Hlavní příčinou těchto vyšších čísel je nová metodika počítání takzvané uhlíkové stopy: nově jsou v ní totiž zahrnuty nejen emise z dopravy, ale také uhlíkový cyklus v hotelnictví, potravě turistů a jejich nákupech.
Hlavní příčinou tohoto zvýšení jsou turisté z bohatých zemí, kteří navštěvují jiné bohaté státy – nejvýš se na žebříčku dopadu na uhlíkové emise umístili turisté ze Spojených států, Číny, Německa a Indie.
Konečně zatočíme s plešatostí, slibují vědci. Využijí lék proti osteoporóze
Když vědci zkoumali lék jménem cyklosporin A, který se využívá k léčbě autoimunitních chorob, ukázalo se, že se u něj objevuje zajímavý vedlejší účinek: zvýšený růst vlasů. Tato látka totiž potlačuje protein SFRP 1, který u lidí blokuje molekulární dráhu WNT – a ta je zodpovědná za růst mnoha tkání, včetně vlasů.
Zní to sice složitě, ale ve skutečnosti je vše jednoduché: vědci zkrátka našli látku, která umí potlačit účinek substance, která brání vlasům růst.
Z toho vědci vycházeli, když na léčbu plešatosti zkusili použít lék jménem Way-316606, jenž byl vyvinutý, aby potlačoval protein SFRP1 při léčbě osteoporózy. Podle Dr. Nathana Hankshawa, který výzkum vede, má tato léčba obrovský potenciál a poprvé by mohla opravdu radikálně zlepšit život lidem, kteří trpí ztrátou vlasů.
Umělá inteligence se naučila orientovat v prostoru lépe než lidé. Základní trik se naučila sama
Roboti znovu dokázali, jak rychle se jejich inteligence blíží té lidské. Umělá inteligence od DeepMind (Google) zaskočila experty tím, jak rychle se dokázala naučit orientovat v bludišti. A především přitom používala ryze lidské triky.
Když vědci trénovali tuto umělou inteligenci, aby se orientovala ve virtuální krajině, všimli si, že se u ní objevuje spontánní elektrická aktivita – podobné té, která se objevuje u specializovaných mozkových buněk, na nichž je postavená lidská schopnost navigace. Přitom tyto buňky byly u zvířat objevené teprve roku 2005 – a byla za to Nobelova cena.
NASA nenápadně zrušila vědecký program sledující skleníkové plyny
Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že ruší program, který za 10 milionů dolarů ročně sledoval uhlík a metan v atmosféře. Tyto dva prvky jsou klíčovými při vzniku skleníkového efektu a mají zásadní dopad na změny klimatu.