Hurikány zesilují rychleji. Nemůže za to změna klimatu, ale podivný jev AMO

Silné hurikány v současné době zesilují rychleji a intenzivněji než před třiceti roky. Reálně se to týká většiny hurikánů, které představují riziko pro člověka, upozorňují autoři nové práce, která vyšla v odborném časopise Geophysical Research Letters.

Vědci uvádějí, že příčin této změny je sice více, ale tou hlavní je přirozený fenomén, který ovlivňuje teplotu vody v Atlantickém oceánu, kde hurikány nabírají sílu. Tento jev se jmenuje Atlantic Multidecadal Oscillation neboli AMO. Právě tento cyklus je hlavním motorem zintenzivnění hurikánů, které můžeme pozorovat v posledních desetiletích.

Má rovnou několik dopadů, jež přispívají ke vzniku a zesilování hurikánů. Tím hlavním je zvyšování povrchové teploty oceánu.

Loňský rok přinesl rovnou několik výjimečně silných hurikánů – vynikly především Harvey, Jose a Marie. Právě to přimělo vědce, aby upřeli svou pozornost na proces intenzifikace hurikánů – tedy to, jak a proč vlastně zesilují.

Popisovaný jev nastává, když se maximální rychlost větru v hurikánu zvýší nejméně o 25 uzlů (46 kilometrů za hodinu) v průběhu 24 hodin. Tímto „rituálem“ si projdou všechny silné hurikány, včetně těch čtyř, které byly roku 2017 nejsilnější.

Údaje za třetinu století

Autoři práce analyzovali údaje ze satelitů o hurikánech za tři dekády – od roku 1986 do roku 2015. Výsledek práce potvrdil, že k intenzifikaci nedochází častěji než v minulosti – to ostatně tvrdily i starší práce. Ale současně se ukázalo, že když už k intenzifikaci dojde, děje se to rychleji než dříve. Tedy, že bouřky se nyní za 24 hodin stanou rychleji silnějšími než před 30 roky.

Celý tento fenomén je nesmírně složitý a hraje v něm roli rovnou několik faktorů – včetně teploty oceánu, vlhkosti vzduchu, povahy mraků a mnoha dalších. Když vědci porovnávali, co se v posledních desetiletích změnilo nejvíc, ukázalo se, že to byly dva jevy: Proudění větru a množství tepla v nejvrchnější vrstvě oceánu. Obecně přitom platí, že čím je větší, tím silnějším se hurikán může stát.

Když se pokusili popsat, co by takové změny mohlo způsobit, vyšlo jim, že nejpravděpodobnějším vysvětlením je jev AMO. Vědci přitom pracovali s daty, která modelovali v šestnácti různých klimatických modelech.

Bylo to rozhodně překvapení – AMO představuje silnější vliv než cokoliv jiného, dokonce i větší než globální změny klimatu. Právě jejich roli se vědci v této studii pokoušeli najít a následně potvrdit nebo vyvrátit.

Samotný jev AMO přitom stále ještě není úplně pochopený; vědci ho s globálními změnami klimatu zatím nespojují, jeho hlavní příčinou by měly být takzvané Rossbyho vlny (vlny vznikající v západním výškovém proudění na severní polokouli na styku chladného polárního a teplého tropického vzduchu). Podle řady prací má AMO vliv na klima Evropy v letních měsících, úvahy o spojení tohoto jevu se vznikem hurikánů se začaly objevovat od roku 2001.