Trosky sestřeleného indického satelitu ohrožují ISS. Je to nepřijatelné, říká šéf NASA

Indická zkouška sestřelu satelitu byla strašnou věcí, neboť tak vzniklo nejméně 400 kusů trosek, z nichž některé ohrožují posádku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Prohlásil to šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine. Takovéto testy označil za nepřijatelné, neboť ohrožují bezpečnost pilotovaných kosmických letů.

„Je to strašná, strašná věc udělat něco, co vyšle trosky do apogea (nejvzdálenější bod tělesa obíhajícího planetu), které je nad Mezinárodní vesmírnou stanicí,“ uvedl Bridenstine na pondělním shromáždění ve Washingtonu, které živě přenášela televize NASA.

Indie před týdnem oznámila, že na oběžné dráze ve výšce 300 kilometrů zničila protisatelitní střelou družici a že trosky díky nízké orbitě do několika týdnů zaniknou v atmosféře.

ISS se sice pohybuje na oběžné dráze kolem 400 kilometrů nad povrchem, ale podle Bridenstina při indickém testu vzniklo 24 kusů trosek, které se během oběhu dostávají nad stanici.

Pod kontrolou je jen kolem 60 pozůstatků trosek

„Takováto činnost není slučitelná s budoucími pilotovanými lety,“ řekl Bridenstine. „To je nepřijatelné a NASA musí hovořit velice jasně o tom, jaké dopady to pro nás má,“ dodal.

Bridenstine vysvětlil, že sledovat dráhu je možné u těch předmětů, které jsou větší než deset centimetrů. Pod kontrolou je tak zhruba 60 pozůstatků indického satelitu. NASA sice identifikovala přibližně 400 kusů trosek, z nichž je ale možné sledovat jen zmíněnou šedesátku. Hrozba srážky ISS s malými troskami po indickém testu pro nadcházejících deset dní vzrostla o 44 procent, poznamenal portál Space.com.

Americká armáda, která riziko vesmírných kolizí na orbitě vyhodnocuje, v současné době sleduje 23 tisíc objektů větších než deset centimetrů včetně 10 tisíc kusů trosek. Zhruba 3000 kusů trosek přitom vzniklo během čínského sestřelu družice v roce 2007. Čína tehdy zlikvidovala satelit na oběžné dráze 865 kilometrů nad povrchem, což odborníci a také některé země označili za hazard, neboť trosky ohrožují provoz jiných družic i bezpečnost kosmických letů. Zánik všech pozůstatků po čínské zkoušce bude trvat desítky let.

V roce 1978 přišel americký astrofyzik Donald Kessler s teorií, že kvůli přibývajícímu odpadu na oběžné dráze kolem Země nebude lidstvo moci po několik generací létat do kosmu a ani provozovat satelity na nízkých orbitách. V této souvislosti varoval před kaskádovým efektem, kdy každá srážka povede k dalším kolizím.

Vedle Indie a Číny úspěšné zkoušky protisatelitních zbraní provedly také Spojené státy a Rusko. USA naposledy zničily satelit na oběžné dráze v únoru 2008, tehdy se jednalo o nefunkční vojenskou výzvědnou družici. Washington akci oficiálně zdůvodnil ochranou lidských životů. V satelitu byla nádrž asi s půl tunou toxického hydrazinu, která by mohla přečkat vstup do atmosféry a následně dopadnout do obydlené oblasti.

Spekulovalo se ale, že skutečným důvodem byla obava USA, že by se špionážní technologie dostala do rukou cizích vlád, případně reakce na čínský test sestřelu družice. Americký satelit byl zničen na nízké orbitě, takže se předpokládalo, že trosky shořely v atmosféře do několika týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 21 mminutami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 2 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 3 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 4 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 5 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 23 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
včera v 10:40
Načítání...