Trosky sestřeleného indického satelitu ohrožují ISS. Je to nepřijatelné, říká šéf NASA

Indická zkouška sestřelu satelitu byla strašnou věcí, neboť tak vzniklo nejméně 400 kusů trosek, z nichž některé ohrožují posádku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Prohlásil to šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine. Takovéto testy označil za nepřijatelné, neboť ohrožují bezpečnost pilotovaných kosmických letů.

„Je to strašná, strašná věc udělat něco, co vyšle trosky do apogea (nejvzdálenější bod tělesa obíhajícího planetu), které je nad Mezinárodní vesmírnou stanicí,“ uvedl Bridenstine na pondělním shromáždění ve Washingtonu, které živě přenášela televize NASA.

Indie před týdnem oznámila, že na oběžné dráze ve výšce 300 kilometrů zničila protisatelitní střelou družici a že trosky díky nízké orbitě do několika týdnů zaniknou v atmosféře.

ISS se sice pohybuje na oběžné dráze kolem 400 kilometrů nad povrchem, ale podle Bridenstina při indickém testu vzniklo 24 kusů trosek, které se během oběhu dostávají nad stanici.

Pod kontrolou je jen kolem 60 pozůstatků trosek

„Takováto činnost není slučitelná s budoucími pilotovanými lety,“ řekl Bridenstine. „To je nepřijatelné a NASA musí hovořit velice jasně o tom, jaké dopady to pro nás má,“ dodal.

Bridenstine vysvětlil, že sledovat dráhu je možné u těch předmětů, které jsou větší než deset centimetrů. Pod kontrolou je tak zhruba 60 pozůstatků indického satelitu. NASA sice identifikovala přibližně 400 kusů trosek, z nichž je ale možné sledovat jen zmíněnou šedesátku. Hrozba srážky ISS s malými troskami po indickém testu pro nadcházejících deset dní vzrostla o 44 procent, poznamenal portál Space.com.

Americká armáda, která riziko vesmírných kolizí na orbitě vyhodnocuje, v současné době sleduje 23 tisíc objektů větších než deset centimetrů včetně 10 tisíc kusů trosek. Zhruba 3000 kusů trosek přitom vzniklo během čínského sestřelu družice v roce 2007. Čína tehdy zlikvidovala satelit na oběžné dráze 865 kilometrů nad povrchem, což odborníci a také některé země označili za hazard, neboť trosky ohrožují provoz jiných družic i bezpečnost kosmických letů. Zánik všech pozůstatků po čínské zkoušce bude trvat desítky let.

V roce 1978 přišel americký astrofyzik Donald Kessler s teorií, že kvůli přibývajícímu odpadu na oběžné dráze kolem Země nebude lidstvo moci po několik generací létat do kosmu a ani provozovat satelity na nízkých orbitách. V této souvislosti varoval před kaskádovým efektem, kdy každá srážka povede k dalším kolizím.

Vedle Indie a Číny úspěšné zkoušky protisatelitních zbraní provedly také Spojené státy a Rusko. USA naposledy zničily satelit na oběžné dráze v únoru 2008, tehdy se jednalo o nefunkční vojenskou výzvědnou družici. Washington akci oficiálně zdůvodnil ochranou lidských životů. V satelitu byla nádrž asi s půl tunou toxického hydrazinu, která by mohla přečkat vstup do atmosféry a následně dopadnout do obydlené oblasti.

Spekulovalo se ale, že skutečným důvodem byla obava USA, že by se špionážní technologie dostala do rukou cizích vlád, případně reakce na čínský test sestřelu družice. Americký satelit byl zničen na nízké orbitě, takže se předpokládalo, že trosky shořely v atmosféře do několika týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 16 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 18 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...