Tři v jednom: Němci otestují elektrárnu, která vyrobí energii z větru, slunce i vody současně

Německá energetická společnost chce ještě letos začít testovat modulární obnovitelnou elektrárnu, která by měla umět využívat více zdrojů energie najedou. První testy by měly proběhnout u řeckého pobřeží.

Základem nového typu elektárny bude modul, který přeměňuje energii mořských vln na elektřinu. Je založený na ocelové konstrukci, která je upevněná na bójích a umístěná na moři. Kinetická energie vln, které dopadají na bóje, je v tomto zařízení měněna na energii elektrickou.

Systém je modulární, což znamená, že se dá více dílů spojovat dohromady a celé zařízení je pak značně flexibilní. Podle společnosti, která ho vyrábí, by mohlo dodávat elektřinu zejména ostrovům po celém světě. Modul je unikátní také v tom, že se nespoléhá jen na jediný zdroj energie – byť právě vlny jsou jedním z nejspolehlivějších obnovitelných zdrojů.

Bóje jsou totiž umístěné jen v dolní části platformy, její horní část se dá využít pro další zdroje: solární panely s výkonem 20 kW a až čtyři turbíny s výkonem po 6 kW. Zařízení na zpracování síly vln umí zachytit energii z vln až dva metry vysokých, aniž by to nějak ohrozilo stabilitu celé platformy.

Modularita systému také ručí za to, že všechny jeho části se dají snadno opravit nebo případně nahradit. Celé zařízení je také laciné a levná by tedy měla být i energie, kterou produkuje.

Autoři věří, že modul by mohl být ještě víceúčelovější. Protože bude vybaven senzory, které budou v reálném čase sledovat sílu mořských proudů, sluneční svit i rychlost větru, mohla by síť takových stanic významně pomoci s monitorováním měnících se vzorů počasí. Zpřesnily by se tak předpovědi týkající se například systémů včasných varování před katastrofami, jako jsou vlny tsunami, bouřky a další povětrnostní vlivy schopné poškodit přímořské oblasti.

Zvládne to?

Podle novináře Loza Blaina, který píše o technologiích pro web New Atlas, to ale bude mít tato platforma složité – zda může reálně fungovat, ukáže právě až test v reálných podmínkách.

Výpočty sice ukazují, že energie z modulu by mohla být konkurenceschopná, moře, vlny a slaný vzduch jsou ale vlivy, které se dají jen těžko předpovědět. „Nejdůležitější otázkou je odolnost tohoto zařízení. Oceán může být špatný partner – silný, nepředvídatelný a ničivý… Jak dlouho mohou tyto platformy vydržet vyrábět energii? Pět, deset, patnáct let? A budou spolehlivé?“ ptá se expert. Odpovědi podle něj poskytnou až dlouhodobé testy na moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 20 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
14. 4. 2026

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
14. 4. 2026

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
14. 4. 2026
Načítání...