Tři v jednom: Němci otestují elektrárnu, která vyrobí energii z větru, slunce i vody současně

Německá energetická společnost chce ještě letos začít testovat modulární obnovitelnou elektrárnu, která by měla umět využívat více zdrojů energie najedou. První testy by měly proběhnout u řeckého pobřeží.

Základem nového typu elektárny bude modul, který přeměňuje energii mořských vln na elektřinu. Je založený na ocelové konstrukci, která je upevněná na bójích a umístěná na moři. Kinetická energie vln, které dopadají na bóje, je v tomto zařízení měněna na energii elektrickou.

Systém je modulární, což znamená, že se dá více dílů spojovat dohromady a celé zařízení je pak značně flexibilní. Podle společnosti, která ho vyrábí, by mohlo dodávat elektřinu zejména ostrovům po celém světě. Modul je unikátní také v tom, že se nespoléhá jen na jediný zdroj energie – byť právě vlny jsou jedním z nejspolehlivějších obnovitelných zdrojů.

Bóje jsou totiž umístěné jen v dolní části platformy, její horní část se dá využít pro další zdroje: solární panely s výkonem 20 kW a až čtyři turbíny s výkonem po 6 kW. Zařízení na zpracování síly vln umí zachytit energii z vln až dva metry vysokých, aniž by to nějak ohrozilo stabilitu celé platformy.

Modularita systému také ručí za to, že všechny jeho části se dají snadno opravit nebo případně nahradit. Celé zařízení je také laciné a levná by tedy měla být i energie, kterou produkuje.

Autoři věří, že modul by mohl být ještě víceúčelovější. Protože bude vybaven senzory, které budou v reálném čase sledovat sílu mořských proudů, sluneční svit i rychlost větru, mohla by síť takových stanic významně pomoci s monitorováním měnících se vzorů počasí. Zpřesnily by se tak předpovědi týkající se například systémů včasných varování před katastrofami, jako jsou vlny tsunami, bouřky a další povětrnostní vlivy schopné poškodit přímořské oblasti.

Zvládne to?

Podle novináře Loza Blaina, který píše o technologiích pro web New Atlas, to ale bude mít tato platforma složité – zda může reálně fungovat, ukáže právě až test v reálných podmínkách.

Výpočty sice ukazují, že energie z modulu by mohla být konkurenceschopná, moře, vlny a slaný vzduch jsou ale vlivy, které se dají jen těžko předpovědět. „Nejdůležitější otázkou je odolnost tohoto zařízení. Oceán může být špatný partner – silný, nepředvídatelný a ničivý… Jak dlouho mohou tyto platformy vydržet vyrábět energii? Pět, deset, patnáct let? A budou spolehlivé?“ ptá se expert. Odpovědi podle něj poskytnou až dlouhodobé testy na moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 9 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...