Tři v jednom: Němci otestují elektrárnu, která vyrobí energii z větru, slunce i vody současně

Německá energetická společnost chce ještě letos začít testovat modulární obnovitelnou elektrárnu, která by měla umět využívat více zdrojů energie najedou. První testy by měly proběhnout u řeckého pobřeží.

Základem nového typu elektárny bude modul, který přeměňuje energii mořských vln na elektřinu. Je založený na ocelové konstrukci, která je upevněná na bójích a umístěná na moři. Kinetická energie vln, které dopadají na bóje, je v tomto zařízení měněna na energii elektrickou.

Systém je modulární, což znamená, že se dá více dílů spojovat dohromady a celé zařízení je pak značně flexibilní. Podle společnosti, která ho vyrábí, by mohlo dodávat elektřinu zejména ostrovům po celém světě. Modul je unikátní také v tom, že se nespoléhá jen na jediný zdroj energie – byť právě vlny jsou jedním z nejspolehlivějších obnovitelných zdrojů.

Bóje jsou totiž umístěné jen v dolní části platformy, její horní část se dá využít pro další zdroje: solární panely s výkonem 20 kW a až čtyři turbíny s výkonem po 6 kW. Zařízení na zpracování síly vln umí zachytit energii z vln až dva metry vysokých, aniž by to nějak ohrozilo stabilitu celé platformy.

Modularita systému také ručí za to, že všechny jeho části se dají snadno opravit nebo případně nahradit. Celé zařízení je také laciné a levná by tedy měla být i energie, kterou produkuje.

Autoři věří, že modul by mohl být ještě víceúčelovější. Protože bude vybaven senzory, které budou v reálném čase sledovat sílu mořských proudů, sluneční svit i rychlost větru, mohla by síť takových stanic významně pomoci s monitorováním měnících se vzorů počasí. Zpřesnily by se tak předpovědi týkající se například systémů včasných varování před katastrofami, jako jsou vlny tsunami, bouřky a další povětrnostní vlivy schopné poškodit přímořské oblasti.

Zvládne to?

Podle novináře Loza Blaina, který píše o technologiích pro web New Atlas, to ale bude mít tato platforma složité – zda může reálně fungovat, ukáže právě až test v reálných podmínkách.

Výpočty sice ukazují, že energie z modulu by mohla být konkurenceschopná, moře, vlny a slaný vzduch jsou ale vlivy, které se dají jen těžko předpovědět. „Nejdůležitější otázkou je odolnost tohoto zařízení. Oceán může být špatný partner – silný, nepředvídatelný a ničivý… Jak dlouho mohou tyto platformy vydržet vyrábět energii? Pět, deset, patnáct let? A budou spolehlivé?“ ptá se expert. Odpovědi podle něj poskytnou až dlouhodobé testy na moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 15 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 15 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...