Tři pozitivní informace o vývoji pandemie koronaviru

Radost z prvních teplých slunečních paprsků a končící zimy letos na severní polokouli narušila přísná omezení vycházení kvůli koronaviru. Podle některých studií však může teplejší počasí v boji s pandemií pomoci, tak jako pomáhá při šíření jiných onemocnění dýchacích cest včetně chřipky nebo rýmy. Vědci současně upozorňují, že není velký důvod obávat se mutace viru. Rychle také přibývá testovaných.

1) Teplo koronavirus nezastaví – ale zpomalí

„Na základě dosavadních poznatků to vypadá, že se virus v teplejším podnebí šíří hůř,“ uvádí Mohammad Sajadi z virologického institutu univerzity v americkém Marylandu. Vědec zjistil, že ačkoliv se může šířit kdekoliv, nejlepší podmínky pro přenos mezi lidmi má při nízké vlhkosti vzduchu a mezi pěti až 11 stupni Celsia.

Tuto tezi potvrzují i studie odborníků z univerzit v Pekingu, kteří zkoumali šíření nemoci ve stovce čínských měst. Dospěli k závěru, že „přenos COVID-19 značně snižuje vysoká teplota a vysoká vlhkost vzduchu“.

Koronavirus nejvíce zasáhl oblasti mezi 30. až 50. rovnoběžkou severní šířky. Do tohoto rozmezí spadá většina Číny, Spojené státy nebo jih Evropy. Podle vědců z Marylandu se však tento pomyslný pás se stoupajícími teplotami přesune na sever Evropy a do Kanady.

Pokles bude – ale jen mírný

„Můžeme očekávat mírný pokles v nakažlivosti (viru) s teplejším, vlhčím počasím,“ souhlasí se svými kolegy epidemiolog Marc Lipsitch z Harvardské univerzity, podle něj však počasí šíření viru neovlivní natolik, aby to pandemii důsledně zpomalilo.

Pásmo, kde se nejlépe šíří nový koronavirus
Zdroj: Johns Hopkins University

Před přílišným optimismem varuje i studie vědeckých týmu z univerzit ve švýcarské Basileji a švédské Solně. „Začátek jara a léta může vyvolat dojem, že se (virus) podařilo úspěšně zastavit. Počet nakažených pak ale může vzrůst zase v zimě,“ uvádějí tamní odborníci.

Podobně se chovala i pandemie takzvané španělské chřipky v letech 1918 a 1919, u které lze rozlišit tři vlny nákazy, rozdělené několikatýdenními obdobími relativního klidu.

Vědci nemohou stoprocentně určit, proč se s teplejším počasím dá většina virů napadajících dýchací cesty na ústup. Jedním z důvodů je však jistě to, že ačkoliv se virus v lidském těle nejlépe množí při teplotě 37 stupňů Celsia, mimo člověka lépe přežívá při teplotách mnohem nižších. Lidé také v zimních měsících tráví více času pospolu v uzavřených místnostech a mají slabší imunitní systém, částečně kvůli nedostatku vitamínu D, jež získáváme ze slunečního záření.

2) Virus mutuje, ale nikoliv tragicky

Nový koronavirus patří mezi takzvané RNA viry, což znamená, že může poměrně hodně mutovat. Řada lidí z toho projevuje obavy, ale současný vývoj naznačuje, že k nim zatím není velký důvod. 

Už 3. března popsali čínští vědci, že existují dva hlavní kmeny tohoto viru, ale oba jsou si natolik podobné, že by vakcína ochránila člověka před oběma. Vědci v odborném časopise Nature upozorňují, že je velmi nepravděpodobné, že by virus zmutoval tak, že by se stal pro člověka smrtelnějším.

Mutace viru naopak vědcům pomáhají sledovat jeho šíření a tím lépe odhalovat jeho slabiny, vlastnosti a další fakta, která mohou pomoci s bojem proti němu. Virolog Nathan Grubaugh pro web Popular Science uvedl, že klíčové vlastnosti viru, tedy jeho nakažlivost a smrtnost, jsou kontrolované více geny.  

3) Testuje se čím dál víc

„Žádat lidi, aby zůstali doma, a pozastavovat pohyb obyvatelstva je kupování času a snižování tlaku na systémy zdravotnictví. Sama o sobě ale tato opatření pandemii neudusí,“ uvedl ve středu šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Vyzýváme všechny země, aby tento čas využily k útoku na virus,“ uvedl. Dodal, že je nutné rozšířit a zacílit zdravotnickou péči, rozšířit testování a také najít každý případ možné nákazy.

Česká republika testů dělá čím dál více – zatímco 18. března dokázali experti testů provést 1736 za den, ve středu 25. března to bylo už 4098. Podle dat ze světa na tom není Česko vůbec špatně:

Počet provedených testů na milion obyvatel
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...