Transplantace lymfatických uzlin z třísel do podpaží. Pražský výzkum má pomoci ženám po rakovině

Ženy léčené s rakovinou prsu trpívají masivními otoky končetin - takzvanými lymfedémy. Doposud neexistovalo řešení tohoto problému, nyní na něm pracují vědci v Praze.

Díky unikátním přístrojům Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) probíhá nyní na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy výzkum transplantace lymfatických uzlin. Vědci chtějí zjistit, jak lépe léčit lymfedém – masivní otok končetiny –, kterým trpí například ženy, jimž byly kvůli léčbě rakoviny prsu odstraněny mízní uzliny.

Hlavním řešitelem výzkumu je Ondřej Měšťák, který se s lymfedémem setkává právě po léčbě pacientek s karcinomem prsu. Velký jednostranný otok horní končetiny, která se neodvodňuje a otéká, vzniká u těchto žen kvůli odstranění mízních uzlin z podpaží.

„Lymfedém výrazně ovlivňuje kvalitu života žen s onkologickou diagnózou a možnosti léčby jsou stále omezené. Konzervativní léčba zahrnuje nošení elastické bandáže a pravidelné lymfodrenáže či užívání léků, ale ani jedna z možností nedokáže ztracenou funkci mízních uzlin zlepšit u všech pacientek. A ani chirurgická léčba, kterou podstupuje jen minimum pacientek s lymfedémem, není vždy úspěšná. Právě to bychom chtěli zlepšit,“ říká Měšťák.

K myšlence výzkumu v oblasti chirurgické terapie ho přivedl odborný článek o přenosu mízních uzlin pacientů z třísla do podpaží, kde nově umístěná uzlina odvádí mízu z horní končetiny, přičemž tento postup nezhoršuje ani odvod tekutin z nohou. Tato operace se již ujala například v USA, zemích západní Evropy či na Tchaj-wanu.

Už se dělají pokusy na zvířatech

V českém experimentálním výzkumu nyní metodu transplantace uzliny lékaři testují na zvířecích modelech. Chirurgický přenos uzlin kombinují s použitím kmenových buněk a také s velmi nákladnou léčbou růstovým faktorem (tzv. cytokinem VEGF-C), který podporuje růst mízních cév. To všechno by ale nebylo možné bez unikátních přístrojů Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) 1. LF UK. „Optický zobrazovač a magnetická rezonance nám umožní sledovat, jak se miniaturní mízní uzliny a ještě menší cévy potkanů po transplantaci hojí.

Jednou z velmi nevšedních zobrazovacích metod, které nám usnadňují orientaci, je zviditelnění tzv. bioluminiscence. Potkanům jsou transplantovány lymfatické uzliny potkaních dárců, kteří mají v buňkách přidán gen luciferázy – enzymu, díky němuž například světlušky svítí. Funkčnost transplantovaných uzlin se prokáže tím, že po podání substrátu pro luciferázu – luciferinu – se v optickém zobrazovači rozsvítí,“ popisuje přednosta CAPI  Luděk Šefc přínos jedinečných přístrojů, které pomáhají lékařům zpřehlednit složitou mikrochirurgickou operativu.

Práce na hranici lidských schopností

Pro samotný chirurgický přenos uzlin vznikla také nová mikrochirurgická laboratoř s operačním mikroskopem, pod kterým provádějí lékaři mikrochirurgické zákroky. Napojení cév probíhá v tak miniaturním prostředí, že jednotlivé části nelze okem téměř postřehnout.

„Šití malých cév je na hranici proveditelnosti a lidských schopností i při podobné operaci u člověka, u malých savců jsou pak cévy ještě menší. Mikrochirurgie využívá principu, kdy je ruka schopna udělat jemnější pohyby, než vnímá oko. Potřebujeme proto mikroskop, abychom kolem milimetrové cévy dokázali stehy ušít. Průchodnost cév pak hodnotíme moderním ultrazvukovým přístrojem s vysokým rozlišením,“ vysvětluje mravenčí vědeckou práci v CAPI docent Měšťák.

„Pro 1. lékařskou fakultu je CAPI významným vědeckým centrem. Jeho uživatelé v tomto výzkumném projektu dokazují, že díky potenciálu CAPI sahá naše věda opět za české obzory. I díky grantovým dotacím, které slouží na vybavení centra novými přístroji a provoz centra, posouváváme poznání a přibližujeme se novým a efektivnějším způsobům léčby,“ říká k výzkumu v CAPI děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.

Ojedinělý výzkum, který je naplánován až do roku 2020, je financován 10 miliony korun z Agentury pro zdravotnický výzkum ČR. Na jeho konci chtějí lékaři a další vědci vědět, zda se přidáním kmenových buněk a případně i cytokinů při transplantaci mízních uzlin zlepší výsledky operací, a tím i léčby lymfedémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 49 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 17 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...