Transplantace lymfatických uzlin z třísel do podpaží. Pražský výzkum má pomoci ženám po rakovině

Ženy léčené s rakovinou prsu trpívají masivními otoky končetin - takzvanými lymfedémy. Doposud neexistovalo řešení tohoto problému, nyní na něm pracují vědci v Praze.

Díky unikátním přístrojům Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) probíhá nyní na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy výzkum transplantace lymfatických uzlin. Vědci chtějí zjistit, jak lépe léčit lymfedém – masivní otok končetiny –, kterým trpí například ženy, jimž byly kvůli léčbě rakoviny prsu odstraněny mízní uzliny.

Hlavním řešitelem výzkumu je Ondřej Měšťák, který se s lymfedémem setkává právě po léčbě pacientek s karcinomem prsu. Velký jednostranný otok horní končetiny, která se neodvodňuje a otéká, vzniká u těchto žen kvůli odstranění mízních uzlin z podpaží.

„Lymfedém výrazně ovlivňuje kvalitu života žen s onkologickou diagnózou a možnosti léčby jsou stále omezené. Konzervativní léčba zahrnuje nošení elastické bandáže a pravidelné lymfodrenáže či užívání léků, ale ani jedna z možností nedokáže ztracenou funkci mízních uzlin zlepšit u všech pacientek. A ani chirurgická léčba, kterou podstupuje jen minimum pacientek s lymfedémem, není vždy úspěšná. Právě to bychom chtěli zlepšit,“ říká Měšťák.

K myšlence výzkumu v oblasti chirurgické terapie ho přivedl odborný článek o přenosu mízních uzlin pacientů z třísla do podpaží, kde nově umístěná uzlina odvádí mízu z horní končetiny, přičemž tento postup nezhoršuje ani odvod tekutin z nohou. Tato operace se již ujala například v USA, zemích západní Evropy či na Tchaj-wanu.

Už se dělají pokusy na zvířatech

V českém experimentálním výzkumu nyní metodu transplantace uzliny lékaři testují na zvířecích modelech. Chirurgický přenos uzlin kombinují s použitím kmenových buněk a také s velmi nákladnou léčbou růstovým faktorem (tzv. cytokinem VEGF-C), který podporuje růst mízních cév. To všechno by ale nebylo možné bez unikátních přístrojů Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) 1. LF UK. „Optický zobrazovač a magnetická rezonance nám umožní sledovat, jak se miniaturní mízní uzliny a ještě menší cévy potkanů po transplantaci hojí.

Jednou z velmi nevšedních zobrazovacích metod, které nám usnadňují orientaci, je zviditelnění tzv. bioluminiscence. Potkanům jsou transplantovány lymfatické uzliny potkaních dárců, kteří mají v buňkách přidán gen luciferázy – enzymu, díky němuž například světlušky svítí. Funkčnost transplantovaných uzlin se prokáže tím, že po podání substrátu pro luciferázu – luciferinu – se v optickém zobrazovači rozsvítí,“ popisuje přednosta CAPI  Luděk Šefc přínos jedinečných přístrojů, které pomáhají lékařům zpřehlednit složitou mikrochirurgickou operativu.

Práce na hranici lidských schopností

Pro samotný chirurgický přenos uzlin vznikla také nová mikrochirurgická laboratoř s operačním mikroskopem, pod kterým provádějí lékaři mikrochirurgické zákroky. Napojení cév probíhá v tak miniaturním prostředí, že jednotlivé části nelze okem téměř postřehnout.

„Šití malých cév je na hranici proveditelnosti a lidských schopností i při podobné operaci u člověka, u malých savců jsou pak cévy ještě menší. Mikrochirurgie využívá principu, kdy je ruka schopna udělat jemnější pohyby, než vnímá oko. Potřebujeme proto mikroskop, abychom kolem milimetrové cévy dokázali stehy ušít. Průchodnost cév pak hodnotíme moderním ultrazvukovým přístrojem s vysokým rozlišením,“ vysvětluje mravenčí vědeckou práci v CAPI docent Měšťák.

„Pro 1. lékařskou fakultu je CAPI významným vědeckým centrem. Jeho uživatelé v tomto výzkumném projektu dokazují, že díky potenciálu CAPI sahá naše věda opět za české obzory. I díky grantovým dotacím, které slouží na vybavení centra novými přístroji a provoz centra, posouváváme poznání a přibližujeme se novým a efektivnějším způsobům léčby,“ říká k výzkumu v CAPI děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.

Ojedinělý výzkum, který je naplánován až do roku 2020, je financován 10 miliony korun z Agentury pro zdravotnický výzkum ČR. Na jeho konci chtějí lékaři a další vědci vědět, zda se přidáním kmenových buněk a případně i cytokinů při transplantaci mízních uzlin zlepší výsledky operací, a tím i léčby lymfedémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 10 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 18 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...