TikTokeři vyvolali v USA zvýšenou poptávku po syrovém mléce. Naivně věří, že se tak naočkují proti ptačí chřipce

Lidé bez odborného vzdělání radí na sociálních sítích Američanům, aby pili syrové kravské mléko a získali tak protilátky proti ptačí chřipce, která by mohla získat pandemický potenciál. Experti varují před tím, že takové chování je nesmyslné a rizikové.

Od konce března se ve Spojených státech prudce zvýšil prodej syrového, tedy nepasterizovaného mléka. Vyplývá to z údajů společnosti NielsenIQ, prodej se podle ní zvýšil o 21 procent. Potvrdilo se totiž, že u dojnic v USA se vyskytuje ptačí chřipka a může se přenášet právě syrovým mlékem. Podle deníku Los Angeles Times Američané kupují tohoto mléka více proto, že věří v jeho imunizující vlastnosti. Tedy že pitím potenciálně nakaženého mléka se u nich vytvoří protilátky proti ptačí chřipce. Podle těchto úvah by mělo mléko fungovat jako očkování.

Ptačí chřipka u hovězího dobytka

Ve Spojených státech se už letos vysoce nakažlivá ptačí chřipka H5N1 prokázala nejméně u 46 stád v devíti státech. Od dobytka se už tímto virem prokazatelně nakazil také jeden člověk. Vyléčil se bez těžšího průběhu. Vědci se nejvíc obávají toho, že se virus dokáže savcům více přizpůsobit, takže by po dalších mutacích mohl snadněji nakazit i lidi a dokonce by se mezi nimi mohl přenášet. Když v minulosti došlo k nákazám touto ptačí chřipkou, dosahovala smrtnost asi padesáti procent.

Dobytek žijící ve velkých stádech a mnohdy ve stísněných prostorách by pro něco takového mohl představovat ideální prostředí. Další problém je, že virus prokazatelně velmi snadno proniká i do kravského mléka. Pasterizace ho tam sice dokáže bez problémů zničit, takže normálně prodávané mléko je podle amerických úřadů zcela bezpečné, nicméně u syrového mléka, jež neprošlo tímto procesem, se riziko nákazy nedá vyloučit.

LA Times uvedly, že zájem o výrobky ze syrového mléka začal růst v době, kdy se na amerických farmách začala zhoršovat pandemie ptačí chřipky. Podle vyjádření prodejců mléka, která tento deník získal, chtějí zákazníci neupravené mléko právě proto, že „po něm chtějí být imunní.“

Podle všeho stojí za tímto trendem uživatelé sítí TikTok a Twitter, kteří šíří nijak neprokázané úvahy o tom, že by infikované mléko mohlo hrát roli očkovací látky. „Pít dobrovolně syrové mléko v naději, že se stanete imunní vůči ptačí chřipce, je hraním ruské rulety se svým zdravím,“ řekl pro Los Angeles Times Michael Payne z Kalifornské univerzity v Davisu. „Záměrná snaha nakazit se známým patogenem je v rozporu se všemi lékařskými poznatky a zdravým rozumem,“ dodal.

Neošetřené mléko může být zdrojem více problémů

Velmi podobně komentoval tuto situaci také český virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Podle něj neexistují kvalitní důkazy o tom, že by pití nakaženého syrového mléka mohlo poskytnout člověku nějaké protilátky proti ptačí chřipce. Naopak je konzumace nepasterizovaného mléka spojená s řadou rizik, kdy se přes něj může přenášet velké množství patogenů.

„V České republice se například objevily v minulosti případy, kdy se tak lidé nakazili klíšťovou encefalitidou,“ upozorňuje vědec, který se věnuje původcům infekčních nemocí zvířat. Stalo se to například roku 2014 v Libereckém kraji, kde se tímto způsobem infikovaly dvě ženy, když pily neupravené kozí mléko. V minulosti podle Černého docházelo ale i tomu, že se kozí a kravské mléko míchaly, takže se lidé nakazili z této směsi. V některých zemích je zase pití nepasterizovaného mléka spojené s nákazou tuberkulózou.

„Rozhodně bych pití neupraveného mléka jako jakéhosi očkování proti chřipce nejen nedoporučoval, ale dokonce bych před tím chtěl varovat,“ říká Černý.

Očkování už existuje

Proti ptačí chřipce se lidé zatím neočkují, protože riziko přenosu na člověka je stále nízké. Nicméně vakcíny proti této chorobě už existují. Vědci sledují viry H5N1 jako potenciálně rizikové už řadu let, takže mají vyrobené malé šarže dávek, které již prošly předběžným testováním na lidech. Americká vláda má připravených několik milionů dávek pro případ nouze.

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace je možné připravit během jednoho roku asi 1,2 miliardy dávek očkování proti ptačí chřipce, kdyby tato potřeba nastala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 13 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 14 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 17 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...