TikTokeři vyvolali v USA zvýšenou poptávku po syrovém mléce. Naivně věří, že se tak naočkují proti ptačí chřipce

Lidé bez odborného vzdělání radí na sociálních sítích Američanům, aby pili syrové kravské mléko a získali tak protilátky proti ptačí chřipce, která by mohla získat pandemický potenciál. Experti varují před tím, že takové chování je nesmyslné a rizikové.

Od konce března se ve Spojených státech prudce zvýšil prodej syrového, tedy nepasterizovaného mléka. Vyplývá to z údajů společnosti NielsenIQ, prodej se podle ní zvýšil o 21 procent. Potvrdilo se totiž, že u dojnic v USA se vyskytuje ptačí chřipka a může se přenášet právě syrovým mlékem. Podle deníku Los Angeles Times Američané kupují tohoto mléka více proto, že věří v jeho imunizující vlastnosti. Tedy že pitím potenciálně nakaženého mléka se u nich vytvoří protilátky proti ptačí chřipce. Podle těchto úvah by mělo mléko fungovat jako očkování.

Ptačí chřipka u hovězího dobytka

Ve Spojených státech se už letos vysoce nakažlivá ptačí chřipka H5N1 prokázala nejméně u 46 stád v devíti státech. Od dobytka se už tímto virem prokazatelně nakazil také jeden člověk. Vyléčil se bez těžšího průběhu. Vědci se nejvíc obávají toho, že se virus dokáže savcům více přizpůsobit, takže by po dalších mutacích mohl snadněji nakazit i lidi a dokonce by se mezi nimi mohl přenášet. Když v minulosti došlo k nákazám touto ptačí chřipkou, dosahovala smrtnost asi padesáti procent.

Dobytek žijící ve velkých stádech a mnohdy ve stísněných prostorách by pro něco takového mohl představovat ideální prostředí. Další problém je, že virus prokazatelně velmi snadno proniká i do kravského mléka. Pasterizace ho tam sice dokáže bez problémů zničit, takže normálně prodávané mléko je podle amerických úřadů zcela bezpečné, nicméně u syrového mléka, jež neprošlo tímto procesem, se riziko nákazy nedá vyloučit.

LA Times uvedly, že zájem o výrobky ze syrového mléka začal růst v době, kdy se na amerických farmách začala zhoršovat pandemie ptačí chřipky. Podle vyjádření prodejců mléka, která tento deník získal, chtějí zákazníci neupravené mléko právě proto, že „po něm chtějí být imunní.“

Podle všeho stojí za tímto trendem uživatelé sítí TikTok a Twitter, kteří šíří nijak neprokázané úvahy o tom, že by infikované mléko mohlo hrát roli očkovací látky. „Pít dobrovolně syrové mléko v naději, že se stanete imunní vůči ptačí chřipce, je hraním ruské rulety se svým zdravím,“ řekl pro Los Angeles Times Michael Payne z Kalifornské univerzity v Davisu. „Záměrná snaha nakazit se známým patogenem je v rozporu se všemi lékařskými poznatky a zdravým rozumem,“ dodal.

Neošetřené mléko může být zdrojem více problémů

Velmi podobně komentoval tuto situaci také český virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Podle něj neexistují kvalitní důkazy o tom, že by pití nakaženého syrového mléka mohlo poskytnout člověku nějaké protilátky proti ptačí chřipce. Naopak je konzumace nepasterizovaného mléka spojená s řadou rizik, kdy se přes něj může přenášet velké množství patogenů.

„V České republice se například objevily v minulosti případy, kdy se tak lidé nakazili klíšťovou encefalitidou,“ upozorňuje vědec, který se věnuje původcům infekčních nemocí zvířat. Stalo se to například roku 2014 v Libereckém kraji, kde se tímto způsobem infikovaly dvě ženy, když pily neupravené kozí mléko. V minulosti podle Černého docházelo ale i tomu, že se kozí a kravské mléko míchaly, takže se lidé nakazili z této směsi. V některých zemích je zase pití nepasterizovaného mléka spojené s nákazou tuberkulózou.

„Rozhodně bych pití neupraveného mléka jako jakéhosi očkování proti chřipce nejen nedoporučoval, ale dokonce bych před tím chtěl varovat,“ říká Černý.

Očkování už existuje

Proti ptačí chřipce se lidé zatím neočkují, protože riziko přenosu na člověka je stále nízké. Nicméně vakcíny proti této chorobě už existují. Vědci sledují viry H5N1 jako potenciálně rizikové už řadu let, takže mají vyrobené malé šarže dávek, které již prošly předběžným testováním na lidech. Americká vláda má připravených několik milionů dávek pro případ nouze.

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace je možné připravit během jednoho roku asi 1,2 miliardy dávek očkování proti ptačí chřipce, kdyby tato potřeba nastala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 12 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 15 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...