TikTokeři vyvolali v USA zvýšenou poptávku po syrovém mléce. Naivně věří, že se tak naočkují proti ptačí chřipce

Lidé bez odborného vzdělání radí na sociálních sítích Američanům, aby pili syrové kravské mléko a získali tak protilátky proti ptačí chřipce, která by mohla získat pandemický potenciál. Experti varují před tím, že takové chování je nesmyslné a rizikové.

Od konce března se ve Spojených státech prudce zvýšil prodej syrového, tedy nepasterizovaného mléka. Vyplývá to z údajů společnosti NielsenIQ, prodej se podle ní zvýšil o 21 procent. Potvrdilo se totiž, že u dojnic v USA se vyskytuje ptačí chřipka a může se přenášet právě syrovým mlékem. Podle deníku Los Angeles Times Američané kupují tohoto mléka více proto, že věří v jeho imunizující vlastnosti. Tedy že pitím potenciálně nakaženého mléka se u nich vytvoří protilátky proti ptačí chřipce. Podle těchto úvah by mělo mléko fungovat jako očkování.

Ptačí chřipka u hovězího dobytka

Ve Spojených státech se už letos vysoce nakažlivá ptačí chřipka H5N1 prokázala nejméně u 46 stád v devíti státech. Od dobytka se už tímto virem prokazatelně nakazil také jeden člověk. Vyléčil se bez těžšího průběhu. Vědci se nejvíc obávají toho, že se virus dokáže savcům více přizpůsobit, takže by po dalších mutacích mohl snadněji nakazit i lidi a dokonce by se mezi nimi mohl přenášet. Když v minulosti došlo k nákazám touto ptačí chřipkou, dosahovala smrtnost asi padesáti procent.

Dobytek žijící ve velkých stádech a mnohdy ve stísněných prostorách by pro něco takového mohl představovat ideální prostředí. Další problém je, že virus prokazatelně velmi snadno proniká i do kravského mléka. Pasterizace ho tam sice dokáže bez problémů zničit, takže normálně prodávané mléko je podle amerických úřadů zcela bezpečné, nicméně u syrového mléka, jež neprošlo tímto procesem, se riziko nákazy nedá vyloučit.

LA Times uvedly, že zájem o výrobky ze syrového mléka začal růst v době, kdy se na amerických farmách začala zhoršovat pandemie ptačí chřipky. Podle vyjádření prodejců mléka, která tento deník získal, chtějí zákazníci neupravené mléko právě proto, že „po něm chtějí být imunní.“

Podle všeho stojí za tímto trendem uživatelé sítí TikTok a Twitter, kteří šíří nijak neprokázané úvahy o tom, že by infikované mléko mohlo hrát roli očkovací látky. „Pít dobrovolně syrové mléko v naději, že se stanete imunní vůči ptačí chřipce, je hraním ruské rulety se svým zdravím,“ řekl pro Los Angeles Times Michael Payne z Kalifornské univerzity v Davisu. „Záměrná snaha nakazit se známým patogenem je v rozporu se všemi lékařskými poznatky a zdravým rozumem,“ dodal.

Neošetřené mléko může být zdrojem více problémů

Velmi podobně komentoval tuto situaci také český virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Podle něj neexistují kvalitní důkazy o tom, že by pití nakaženého syrového mléka mohlo poskytnout člověku nějaké protilátky proti ptačí chřipce. Naopak je konzumace nepasterizovaného mléka spojená s řadou rizik, kdy se přes něj může přenášet velké množství patogenů.

„V České republice se například objevily v minulosti případy, kdy se tak lidé nakazili klíšťovou encefalitidou,“ upozorňuje vědec, který se věnuje původcům infekčních nemocí zvířat. Stalo se to například roku 2014 v Libereckém kraji, kde se tímto způsobem infikovaly dvě ženy, když pily neupravené kozí mléko. V minulosti podle Černého docházelo ale i tomu, že se kozí a kravské mléko míchaly, takže se lidé nakazili z této směsi. V některých zemích je zase pití nepasterizovaného mléka spojené s nákazou tuberkulózou.

„Rozhodně bych pití neupraveného mléka jako jakéhosi očkování proti chřipce nejen nedoporučoval, ale dokonce bych před tím chtěl varovat,“ říká Černý.

Očkování už existuje

Proti ptačí chřipce se lidé zatím neočkují, protože riziko přenosu na člověka je stále nízké. Nicméně vakcíny proti této chorobě už existují. Vědci sledují viry H5N1 jako potenciálně rizikové už řadu let, takže mají vyrobené malé šarže dávek, které již prošly předběžným testováním na lidech. Americká vláda má připravených několik milionů dávek pro případ nouze.

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace je možné připravit během jednoho roku asi 1,2 miliardy dávek očkování proti ptačí chřipce, kdyby tato potřeba nastala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 5 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 5 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 6 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...