Lidé bez odborného vzdělání radí na sociálních sítích Američanům, aby pili syrové kravské mléko a získali tak protilátky proti ptačí chřipce, která by mohla získat pandemický potenciál. Experti varují před tím, že takové chování je nesmyslné a rizikové.
TikTokeři vyvolali v USA zvýšenou poptávku po syrovém mléce. Naivně věří, že se tak naočkují proti ptačí chřipce
Od konce března se ve Spojených státech prudce zvýšil prodej syrového, tedy nepasterizovaného mléka. Vyplývá to z údajů společnosti NielsenIQ, prodej se podle ní zvýšil o 21 procent. Potvrdilo se totiž, že u dojnic v USA se vyskytuje ptačí chřipka a může se přenášet právě syrovým mlékem. Podle deníku Los Angeles Times Američané kupují tohoto mléka více proto, že věří v jeho imunizující vlastnosti. Tedy že pitím potenciálně nakaženého mléka se u nich vytvoří protilátky proti ptačí chřipce. Podle těchto úvah by mělo mléko fungovat jako očkování.
Ptačí chřipka u hovězího dobytka
Ve Spojených státech se už letos vysoce nakažlivá ptačí chřipka H5N1 prokázala nejméně u 46 stád v devíti státech. Od dobytka se už tímto virem prokazatelně nakazil také jeden člověk. Vyléčil se bez těžšího průběhu. Vědci se nejvíc obávají toho, že se virus dokáže savcům více přizpůsobit, takže by po dalších mutacích mohl snadněji nakazit i lidi a dokonce by se mezi nimi mohl přenášet. Když v minulosti došlo k nákazám touto ptačí chřipkou, dosahovala smrtnost asi padesáti procent.
Dobytek žijící ve velkých stádech a mnohdy ve stísněných prostorách by pro něco takového mohl představovat ideální prostředí. Další problém je, že virus prokazatelně velmi snadno proniká i do kravského mléka. Pasterizace ho tam sice dokáže bez problémů zničit, takže normálně prodávané mléko je podle amerických úřadů zcela bezpečné, nicméně u syrového mléka, jež neprošlo tímto procesem, se riziko nákazy nedá vyloučit.
LA Times uvedly, že zájem o výrobky ze syrového mléka začal růst v době, kdy se na amerických farmách začala zhoršovat pandemie ptačí chřipky. Podle vyjádření prodejců mléka, která tento deník získal, chtějí zákazníci neupravené mléko právě proto, že „po něm chtějí být imunní.“
Podle všeho stojí za tímto trendem uživatelé sítí TikTok a Twitter, kteří šíří nijak neprokázané úvahy o tom, že by infikované mléko mohlo hrát roli očkovací látky. „Pít dobrovolně syrové mléko v naději, že se stanete imunní vůči ptačí chřipce, je hraním ruské rulety se svým zdravím,“ řekl pro Los Angeles Times Michael Payne z Kalifornské univerzity v Davisu. „Záměrná snaha nakazit se známým patogenem je v rozporu se všemi lékařskými poznatky a zdravým rozumem,“ dodal.
Neošetřené mléko může být zdrojem více problémů
Velmi podobně komentoval tuto situaci také český virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Podle něj neexistují kvalitní důkazy o tom, že by pití nakaženého syrového mléka mohlo poskytnout člověku nějaké protilátky proti ptačí chřipce. Naopak je konzumace nepasterizovaného mléka spojená s řadou rizik, kdy se přes něj může přenášet velké množství patogenů.
„V České republice se například objevily v minulosti případy, kdy se tak lidé nakazili klíšťovou encefalitidou,“ upozorňuje vědec, který se věnuje původcům infekčních nemocí zvířat. Stalo se to například roku 2014 v Libereckém kraji, kde se tímto způsobem infikovaly dvě ženy, když pily neupravené kozí mléko. V minulosti podle Černého docházelo ale i tomu, že se kozí a kravské mléko míchaly, takže se lidé nakazili z této směsi. V některých zemích je zase pití nepasterizovaného mléka spojené s nákazou tuberkulózou.
„Rozhodně bych pití neupraveného mléka jako jakéhosi očkování proti chřipce nejen nedoporučoval, ale dokonce bych před tím chtěl varovat,“ říká Černý.
Očkování už existuje
Proti ptačí chřipce se lidé zatím neočkují, protože riziko přenosu na člověka je stále nízké. Nicméně vakcíny proti této chorobě už existují. Vědci sledují viry H5N1 jako potenciálně rizikové už řadu let, takže mají vyrobené malé šarže dávek, které již prošly předběžným testováním na lidech. Americká vláda má připravených několik milionů dávek pro případ nouze.
Podle zprávy Světové zdravotnické organizace je možné připravit během jednoho roku asi 1,2 miliardy dávek očkování proti ptačí chřipce, kdyby tato potřeba nastala.
