Komerční tanker vezoucí zkapalněný zemní plyn proplul z Evropy do Asie severní cestou. Podařilo se to poprvé, aniž by lodi vytvářel cestu ledoborec.
Tanker poprvé proplul Arktidou bez pomoci ledoborce. Díky klimatické změně i unikátní konstrukci
Speciálně zkonstruovaná loď strávila cestou Arktidou jen šest a půl dne, což byl rekordní čas; celou trasu z Norska do Jižní Koreje zvládla za 19 dní. 300 metrů dlouhá loď Christophe de Margerie patří ruské společnosti Sovcomflot. Jde zatím o jediné plavidlo na světě, které je něčeho takového schopné.
- Christophe de Margerie byl francouzský byznysmen s vazbami na RUsko. V letech 2007 – 2014 byl do své tragické smrti šéfem francouzského koncernu Total. Zemřel při letecké nehodě, když se jeho letadlo při pokusu o vzlet střetlo s uklízecím strojem a vzňalo se. Zahynuli všichni čtyři lidé na palubě letadla.
Je vyrobená z odlehčené oceli a jde o největší komerční plavidlo světa, které je schopné plavit se ledem silným až 2,1 metrů. Přitom byla loď schopná udržet průměrnou rychlost 14 uzlů – tedy asi 25 kilometrů za hodinu.
Je zcela nová; když při své panenské plavbě vyplula z přístavu Sabetta na poloostrově Jamal, pogratuloval posádce osobně i ruský prezident Vladimír Putin: „Je to velmi významné pro otevření Arktidy.“ Pro Rusko jde o obrovskou příležitost k otevření nových obchodních cest: Sovcomflot bude pomocí této lodi vyvážet plyn ze sibiřského poloostrova Jamal na asijské trhy. Jde o první z patnácti plánovaných lodí tohoto druhu.
V minulosti touto cestou lodě proplouvat nemohly; bylo to možné pouze během krátké doby vrcholného léta. „Dříve byla severní cesta otevřená jen na čtyři měsíce – a i tehdy musely být lodě doprovázené ledoborci,“ uvedla společnost Sovcomflot. Nový typ tankerů, které mají integrované některé funkční prvky ledoborců, však bude schopný plout tudy po celý rok.
Roku 2016 tudy proplulo 16 lodí, ale trasa stále nebyla dostatečně výnosná.
Oteplování klimatu sice plavbu touto oblastí značně usnadnilo, ale kvůli vysoké ceně za podporu ledoborců i pojištění se přeprava plynu stále prodražovala. Jenže nyní je 19 dní trvající cesta extrémně výhodná – trvá totiž o třetinu kratší dobu než tradiční cesta Suezským průplavem.
Klima v Arktidě se mění
Během posledních 30 let dochází podle vědců k úbytku arktického ledu – může za něj globální změna klimatu, která se v této oblasti projevuje oteplováním. Americké US National Snow and Ice Data Centre (NSIDC) například konstatovalo, že již třetí rok za sebou je množství arktického ledu na rekordně nízké úrovni.
Pro ruské dopravce jde o výjimečnou příležitost; vědci totiž neočekávají, že by v dalších 30 letech začalo ledu v Arktidě dramaticky přibývat – lodě stejného typu, jako je Christophe de Margerie, mají výdrž právě 30 let.
Obavy ekologů
Ekologové z tohoto řešení tak nadšení nejsou. Sice se ušetří za palivo, které by se při delší trase spotřebovalo, ale problémem je to, že člověk vnikne do oblasti, která zatím nebyla příliš narušená. S tím, že Arktidou bude nyní proplouvat mnohem více lodí, poroste riziko úniku paliva, případně dokonce ztroskotání lodi. Vzhledem k náročným podmínkám v oblasti je toto riziko výrazně vyšší než při obyčejných plavbách konzervativní trasou Suezem.
Další komplikací je, že intenzivní doprava může přispět k rychlejšímu oteplování v oblasti: částice, které se uvolňují z nepříliš kvalitního paliva využívaného v lodních motorech, jsou tmavé. Když se usazují na ledu nebo sněhu, mohou urychlit jejich tání. „Enviromentální rizika jsou enormní,“ kritizuje nápad ekolog John Maggs z webu Seas at Risk.