Tajfuny se posouvají stále víc na sever, varuje česká studie

Ničivé tajfuny se posouvají do nových oblastí, míří na sever. Tvrdí to studie mezinárodního týmu vědců pod vedením Jana Altmana z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Výzkum dokumentuje posun oblastí ovlivněných ničivými tajfuny v dlouhodobém měřítku.

Vědci studii publikovali v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, který vydává Národní akademie věd Spojených států amerických. Dnes to uvedl Botanický ústav AV ČR.

„Naše výsledky naznačují, že během posledního století se výrazně zvýšila aktivita tajfunů severně od oblastí, které jsou na tajfuny již více či méně přizpůsobeny. Pro oblasti, které se dříve nacházely na okraji areálu působení tajfunů, jsou takováto zjištění zcela klíčová. Na jejich základě totiž mohou být zavedena opatření ke zmírnění ničivého vlivu tajfunů i tam, kde s nimi není dost zkušeností z minulosti,“ uvedl Altman.

Informace uložené ve dřevě

Vědci z Botanického ústavu AV ČR provádějí dlouhodobý výzkum ve východní Asii. Využívají pro něj informace uložené v letokruzích stromů. „Letokruhy slouží jako kronika, kde jsou zapsány zásadní informace ovlivňující život daného stromu,“ uvedl Altman. Autoři studie rekonstruovali narušení přirozených lesních porostů vlivem tajfunů během posledních více než 200 let. Sledovali přitom oblasti v Jižní Koreji a východním Rusku.

Podle Altmana se o dlouhodobých změnách intenzity tajfunů dosud příliš nevědělo. Věrohodná data existují pouze pro období od 80. let 20. století. „Především nebylo jisté, zda nárůst ničivých tajfunů nově pozorovaný v oblastech, kde byl v minulosti jejich výskyt vzácný, je v dlouhodobém měřítku součástí přirozené fluktuace či se jedná o vybočení z dlouhodobého trendu vlivem globálních změn,“ poznamenal vedoucí autor studie, na které se podíleli také vědci z Ruska, Jižní Koreje a Švýcarska.

Tropické cyklony, které se v Asii nazývají tajfuny, v Americe hurikány a v oblasti Indického oceánu cyklony, způsobují rozsáhlé škody, přírodnímu živlu jsou totiž vystaveny zejména hustě osídlené oblasti.

  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 1 hhodinou

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...