Supervulkán v Itálii je možná na pokraji erupce, varuje studie

Nový model předvídá, že sopka Campi Flegrei je výbuchu mnohem blíže, než se doposud předpokládalo.

Výzkum provedl tým vědců z University College v Londýně a Observatoře Vesuvius. Capmi Flegrei, neboli Flegrejská pole či Planoucí pole je název pro vulkanickou kalderu o průměru 13 kilometrů, která se nachází západně od Neapole nad Neapolským zálivem – asi 35 kilometrů od slavnějšího Vesuvu.

Tato kaldera již prošla erupcemi dvakrát – poprvé před 35 000 lety, poté o 23 000 let později. Aktivní je však více či méně neustále, například roku 1538 se při slabší erupci výrazně kráter vyzdvihl, přímo vznikl nový kužel, který dostal jméno Monte Nuovo.

Simulace erupce této sopky: 

Posledních sedmdesát let prochází obdobími deflace a inflace, kdy se kaldera průběžně zvyšuje a zase snižuje. Dříve se předpokládalo, že energie, která vznikla při těchto procesech, se během deflačního období prostě ztratila - ale podle počítačových modelů týmu to není pravda. Energie se v průběhu času v oblasti hromadí, aniž by se skutečně rozptýlila.

„Zkoumáním procesů v oblasti Campi Flegrei jsme dospěli k závěru, že se možná blíží ke kritické fázi, kdy jakákoliv další aktivita zvýší možnost erupce,“ uvedl hlavní autor práce Christopher Kilburn z University College. „Je nezbytné, aby se na tuto situaci úřady připravily.“

Campi Flegrei
Zdroj: undefined/NASA

Riziko roste

Autoři zveřejnili výsledky své práce v odborném časopise Nature Communications. Uvádí v ní, že sice není možné odhadnout, kdy k erupci dojde, ale současně je mnohem pravděpodobnější, že sopka k erupci směřuje, než jen v klidu odpočívá.

Autoři této studie nejsou jediní, kdo na zvyšující se aktivitu Campi Flegrei upozorňují. Ke stejnému závěru došly v minulých letech nejméně dvě další studie publikované v kvalitní odborné literatuře.

Vědci zatím nejsou s to popsat, co je příčinou toho, proč se celá oblast zvedá; pracují se třemi hypotézami – může jít o plyn, pohyb tekutin anebo se pod Campi Flegrei tvoří magma. Právě třetí možnost je nejpravděpodobnější, ale vědci nemají možnost, jak to potvrdit, nebo vyvrátit.

Erupce tedy není zdaleka jistá, podle vědců je však mnohem pravděpodobnější než v minulosti. Vzhledem k velikosti kaldery by zřejmě byla mnohem ničivější než veškeré erupce Etny v lidských dějinách. Už jen proto, že v samotném kráteru žije přinejmenším jeden milion lidí a dalších šest milionů žije v „zóně erupce.“ Vědci hodlají vulkán dále studovat, aby mohli lépe odhadnout jeho nebezpečnost.

Co je supervulkán?

Supervulkán je sopka schopná sopečnou erupcí produkovat ejekta větší než jeden tisíc kubických kilometrů. To je tisíckrát více než většina historických erupcí. Na Zemi se nachází několik doložených supervulkánů, jejichž dřívější erupce způsobily katastrofy globálních rozměrů. Klima je ale z geologického hlediska ovlivněno jen na krátkou dobu a katastrofy nemusejí být tak zničující.

Campi Flegrei je na hranici definice supervulkánu; Její erupce před 35 000 roky měla explozivní sílu VEI7, do ovzduší tedy sopka vychrlila 100–1000 km³ vyvrženého materiálu. Šlo o jednu z nejsilnějších erupcí na evropském kontinentu s globálními následky. Jednalo se jen o polovinu slabší explozi, než byla poslední exploze supervulkánu v Yellowstone.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 9 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 13 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 15 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 16 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 18 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...