Supervulkán v Itálii je možná na pokraji erupce, varuje studie

Nový model předvídá, že sopka Campi Flegrei je výbuchu mnohem blíže, než se doposud předpokládalo.

Výzkum provedl tým vědců z University College v Londýně a Observatoře Vesuvius. Capmi Flegrei, neboli Flegrejská pole či Planoucí pole je název pro vulkanickou kalderu o průměru 13 kilometrů, která se nachází západně od Neapole nad Neapolským zálivem – asi 35 kilometrů od slavnějšího Vesuvu.

Tato kaldera již prošla erupcemi dvakrát – poprvé před 35 000 lety, poté o 23 000 let později. Aktivní je však více či méně neustále, například roku 1538 se při slabší erupci výrazně kráter vyzdvihl, přímo vznikl nový kužel, který dostal jméno Monte Nuovo.

Simulace erupce této sopky: 

Posledních sedmdesát let prochází obdobími deflace a inflace, kdy se kaldera průběžně zvyšuje a zase snižuje. Dříve se předpokládalo, že energie, která vznikla při těchto procesech, se během deflačního období prostě ztratila - ale podle počítačových modelů týmu to není pravda. Energie se v průběhu času v oblasti hromadí, aniž by se skutečně rozptýlila.

„Zkoumáním procesů v oblasti Campi Flegrei jsme dospěli k závěru, že se možná blíží ke kritické fázi, kdy jakákoliv další aktivita zvýší možnost erupce,“ uvedl hlavní autor práce Christopher Kilburn z University College. „Je nezbytné, aby se na tuto situaci úřady připravily.“

Campi Flegrei
Zdroj: undefined/NASA

Riziko roste

Autoři zveřejnili výsledky své práce v odborném časopise Nature Communications. Uvádí v ní, že sice není možné odhadnout, kdy k erupci dojde, ale současně je mnohem pravděpodobnější, že sopka k erupci směřuje, než jen v klidu odpočívá.

Autoři této studie nejsou jediní, kdo na zvyšující se aktivitu Campi Flegrei upozorňují. Ke stejnému závěru došly v minulých letech nejméně dvě další studie publikované v kvalitní odborné literatuře.

Vědci zatím nejsou s to popsat, co je příčinou toho, proč se celá oblast zvedá; pracují se třemi hypotézami – může jít o plyn, pohyb tekutin anebo se pod Campi Flegrei tvoří magma. Právě třetí možnost je nejpravděpodobnější, ale vědci nemají možnost, jak to potvrdit, nebo vyvrátit.

Erupce tedy není zdaleka jistá, podle vědců je však mnohem pravděpodobnější než v minulosti. Vzhledem k velikosti kaldery by zřejmě byla mnohem ničivější než veškeré erupce Etny v lidských dějinách. Už jen proto, že v samotném kráteru žije přinejmenším jeden milion lidí a dalších šest milionů žije v „zóně erupce.“ Vědci hodlají vulkán dále studovat, aby mohli lépe odhadnout jeho nebezpečnost.

Co je supervulkán?

Supervulkán je sopka schopná sopečnou erupcí produkovat ejekta větší než jeden tisíc kubických kilometrů. To je tisíckrát více než většina historických erupcí. Na Zemi se nachází několik doložených supervulkánů, jejichž dřívější erupce způsobily katastrofy globálních rozměrů. Klima je ale z geologického hlediska ovlivněno jen na krátkou dobu a katastrofy nemusejí být tak zničující.

Campi Flegrei je na hranici definice supervulkánu; Její erupce před 35 000 roky měla explozivní sílu VEI7, do ovzduší tedy sopka vychrlila 100–1000 km³ vyvrženého materiálu. Šlo o jednu z nejsilnějších erupcí na evropském kontinentu s globálními následky. Jednalo se jen o polovinu slabší explozi, než byla poslední exploze supervulkánu v Yellowstone.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 15 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...