Studie: Pytláků sice ubývá, slonům v Africe ale dál hrozí vyhynutí

Navzdory tomu, že v posledních letech počet slonů zabitých pytláky klesá, hrozí chobotnatcům v Africe stále vyhubení, pokud mezinárodní společenství nepřijme další opatření na jejich ochranu. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), o které informovala agentura AFP. Úsilí by se mělo podle ní vynaložit na snížení poptávky po slonovině, pomoci ale může také boj proti korupci a chudobě v afrických zemích.

Na počátku 20. století se počet slonů v Africe odhadoval na několik milionů, poslední údaj IUCN z roku 2016 hovoří jen o 415 tisících jedinců. Kvůli pytláctví se podle svazu snížila od roku 2006 populace slonů v Africe o 111 tisíc.

Studie zveřejněná v časopise Nature Communications uvádí, že případů zabití slonů pytláky ubývá. Zatímco v roce 2011 měli na svědomí deset procent všech těchto úmrtí, v roce 2017 to byly již „jen“ čtyři procenta. Navzdory tomu hrozí slonům africkým vyhynutím „prakticky na celém kontinentu“, uvedla v tiskové zprávě univerzita v anglickém Yorku, která se na studii podílela. Ročně totiž nadále padne za oběť touze po slonovině 10 tisíc až 15 tisíc chobotnatců.

Sloni z volné přírody mizí

„Pokud něco velmi rychle neuděláme, čeká nás budoucnost, kdy bude několik málo slonů žít v několika izolovaných rezervacích a budou přísně střeženi,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Colin Beale.

Podle spoluautora studie Juliana Blanca nicméně není situace až tak kritická. Sloni podle něj mohou za aktuální situace vymizet na některých místech, na jiných se jim ale podle něj může dál dařit. Například v Jihoafrické republice počet slonů trvale roste. Příznivá situace je také v Botswaně, která se před časem dokonce rozhodla povolit omezený odstřel slonů.

Studie uvádí, že ohrožení pro slony představuje především vysoká poptávka po slonovině v Číně, zároveň ale upozorňuje na spojitost míry korupce v konkrétní zemi s mírou ohrožení chobotnatců. Kde je korupce vyšší, tam je i vyšší počet upytlačených slonů.

„Pytláctví nepřestane, dokud bude po slonovině poptávka,“ uvedl Beale. Snižovat zájem o sloní kly ale bude podle něj během na dlouhou trať a úkolem i pro příští generaci. „Mezitím se musíme soustředit na snížení korupce a chudoby,“ dodal výzkumník.

Po zákazu obchodování se slonovinou v Číně v roce 2017 se podle studie sice poptávka po této komoditě snížila, odborníci se ale domnívají, že by to mohlo souviset spíše se zpomalením hospodářského růstu ve východoasijské zemi. „Obáváme se proto, že aktuální snížení (počtu případů pytláctví) může být jen dočasné,“ varoval Beale.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...