Studie: Pytláků sice ubývá, slonům v Africe ale dál hrozí vyhynutí

Navzdory tomu, že v posledních letech počet slonů zabitých pytláky klesá, hrozí chobotnatcům v Africe stále vyhubení, pokud mezinárodní společenství nepřijme další opatření na jejich ochranu. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), o které informovala agentura AFP. Úsilí by se mělo podle ní vynaložit na snížení poptávky po slonovině, pomoci ale může také boj proti korupci a chudobě v afrických zemích.

Na počátku 20. století se počet slonů v Africe odhadoval na několik milionů, poslední údaj IUCN z roku 2016 hovoří jen o 415 tisících jedinců. Kvůli pytláctví se podle svazu snížila od roku 2006 populace slonů v Africe o 111 tisíc.

Studie zveřejněná v časopise Nature Communications uvádí, že případů zabití slonů pytláky ubývá. Zatímco v roce 2011 měli na svědomí deset procent všech těchto úmrtí, v roce 2017 to byly již „jen“ čtyři procenta. Navzdory tomu hrozí slonům africkým vyhynutím „prakticky na celém kontinentu“, uvedla v tiskové zprávě univerzita v anglickém Yorku, která se na studii podílela. Ročně totiž nadále padne za oběť touze po slonovině 10 tisíc až 15 tisíc chobotnatců.

Sloni z volné přírody mizí

„Pokud něco velmi rychle neuděláme, čeká nás budoucnost, kdy bude několik málo slonů žít v několika izolovaných rezervacích a budou přísně střeženi,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Colin Beale.

Podle spoluautora studie Juliana Blanca nicméně není situace až tak kritická. Sloni podle něj mohou za aktuální situace vymizet na některých místech, na jiných se jim ale podle něj může dál dařit. Například v Jihoafrické republice počet slonů trvale roste. Příznivá situace je také v Botswaně, která se před časem dokonce rozhodla povolit omezený odstřel slonů.

Studie uvádí, že ohrožení pro slony představuje především vysoká poptávka po slonovině v Číně, zároveň ale upozorňuje na spojitost míry korupce v konkrétní zemi s mírou ohrožení chobotnatců. Kde je korupce vyšší, tam je i vyšší počet upytlačených slonů.

„Pytláctví nepřestane, dokud bude po slonovině poptávka,“ uvedl Beale. Snižovat zájem o sloní kly ale bude podle něj během na dlouhou trať a úkolem i pro příští generaci. „Mezitím se musíme soustředit na snížení korupce a chudoby,“ dodal výzkumník.

Po zákazu obchodování se slonovinou v Číně v roce 2017 se podle studie sice poptávka po této komoditě snížila, odborníci se ale domnívají, že by to mohlo souviset spíše se zpomalením hospodářského růstu ve východoasijské zemi. „Obáváme se proto, že aktuální snížení (počtu případů pytláctví) může být jen dočasné,“ varoval Beale.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 19 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 21 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 22 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 23 hhodinami
Načítání...