Studie: Muži si hledají podobné partnery, ale nenachází je. Platí to u heterosexuálů i homosexuálů

Studie vědců prokázala, že muži hledají sobě podobné partnerky či partnery, ve skutečnosti si ale najdou jiné. Podobnost je nejčastěji v tom, že extraverti tvoří vztahy s extraverty a introverti s introverty. Kultura ani sexuální orientace preference zásadně neovlivňují.

Principu, kdy lidé hledají partnery co nejvíce sobě podobné, se odborně říká homogamie. „Výzkumy doposud ukazovaly spíše na to, že si lidé hledají spíše partnera, který je jim podobný, většina studií se však zabývala heterosexuálními svazky a také chybělo srovnání odlišných kultur,“ uvedla Zuzana Štěrbová.

Nový výzkum se zabýval tím, co preferují muži z ČR a Brazílie, a to heterosexuálové i homosexuálové. Na studii se podílel Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a University of São Paulo v Brazílii.

Rozdíly mezi homosexuály a heterosexuály

První studie se zúčastnilo 522 mužů a druhé studie oba partneři z 89 dlouhodobých vztahů. Muži zadávali své osobnostní vlastnosti z modelu takzvané Velké pětky (extraverze, přívětivost, svědomitost, otevřenost a emoční stabilita), požadavky u svých ideálních partnerů a vlastnosti skutečných partnerů či partnerek.

„Výsledky ukázaly, že heterosexuální i homosexuální muži udávali preference pro sobě podobné partnery či partnerky ve všech osobnostních charakteristikách kromě emoční stability. Co se tedy týče ideálních partnerů, mezi heterosexuály a homosexuály z České republiky i Brazílie nebyly nalezeny žádné rozdíly,“ dodala Štěrbová. Podle ní tyto výsledky mohou naznačovat, že preference pro soběpodobnost se vyvinuly coby součást psychologických mechanismů výběru partnera, a proto se uplatňují u všech jedinců, nehledě na kulturní prostředí či sexuální orientaci.

Chceme sobě podobné, ale nemáme je

Studie zároveň ukázala, že vzájemná podobnost skutečných párů byla oproti preferencím výrazně nižší, a to u mužů obou sexuálních orientací. Lidé jsou nuceni dělat při reálném výběru oproti preferencím kompromisy, což vede k rozdílu mezi ideálními a skutečnými partnery.

Homosexuální páry podle vědců dosahovaly nižší podobnosti než páry heterosexuální. „Vysvětlení může být hned několik, například, že homosexuálové mají menší ,partnerský trh‘ než heterosexuálové, a proto pro ně může být obtížnější nalézt partnera podobného jejich ideálu. Dále v případě heterosexuálů může být výběr ovlivňován ženami, které jsou v průměru vybíravější než muži,“ doplnila Štěrbová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 10 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 15 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 15 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...