Studie: Falešné zprávy se na Twitteru šíří rychleji než pravdivé. Mohou za to lidé, ne boti

Falešné zprávy se na komunikační síti Twitter šíří mnohem rychleji než zprávy pravdivé. K takovému závěru dospěli výzkumníci Massachusettského technologického institutu (MIT) ve studii, kterou ve čtvrtek zveřejnil odborný časopis Science. Přeposílání zpráv je přitom hlavně dílem reálných uživatelů, nikoli anonymních automatických programů, takzvaných botů.

Američtí vědci analyzovali 126 tisíc tweetů, které tři miliony uživatelů rozeslaly mezi léty 2006 a 2017. Zjistili, že falešné zprávy jsou zhruba sedmdesátkrát víc přeposílány než zprávy pravdivé. Studii podle agentury Reuters prověřovalo šest nezávislých kontrolních týmů.

Přeposíláním se podle výzkumu šíří hlavně falešné zprávy politické povahy, méně pak nepravdivé zprávy o terorismu, živelních pohromách, vědeckých poznatcích nebo finančních analýzách.

Zvlášť rychle se praxe přeposílání rozšířila v letech 2012 a 2016, kdy byly v USA prezidentské volby.

Člověka poznáte, chová se chaoticky

Programy, které přeposílají tweety automaticky, šířily pravdivé a nepravdivé zprávy rovnoměrně. Z toho vědci vyvozují, že celková nevyváženost těchto dvou skupin je dílem reálných uživatelů.

Důvodem může být fakt, že falešné zprávy jsou víc překvapivé, často senzační a vyvolávají větší pozornost. „Pokud někdo vyrobí neočekávanou fámu, je daleko pravděpodobnější, že ji přepošlete,“ konstatoval vedoucí massachusettského týmu Soroush Vosoughi.

Vedení společnosti Twitter výsledek výzkumu nekomentovalo, přispělo ale finančně na jeho vypracování. Výsledky podle autorů studie nejspíš nebudou jiné ani v případě Facebooku a jiných sociálních sítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...