Studie: Falešné zprávy se na Twitteru šíří rychleji než pravdivé. Mohou za to lidé, ne boti

Falešné zprávy se na komunikační síti Twitter šíří mnohem rychleji než zprávy pravdivé. K takovému závěru dospěli výzkumníci Massachusettského technologického institutu (MIT) ve studii, kterou ve čtvrtek zveřejnil odborný časopis Science. Přeposílání zpráv je přitom hlavně dílem reálných uživatelů, nikoli anonymních automatických programů, takzvaných botů.

Američtí vědci analyzovali 126 tisíc tweetů, které tři miliony uživatelů rozeslaly mezi léty 2006 a 2017. Zjistili, že falešné zprávy jsou zhruba sedmdesátkrát víc přeposílány než zprávy pravdivé. Studii podle agentury Reuters prověřovalo šest nezávislých kontrolních týmů.

Přeposíláním se podle výzkumu šíří hlavně falešné zprávy politické povahy, méně pak nepravdivé zprávy o terorismu, živelních pohromách, vědeckých poznatcích nebo finančních analýzách.

Zvlášť rychle se praxe přeposílání rozšířila v letech 2012 a 2016, kdy byly v USA prezidentské volby.

Člověka poznáte, chová se chaoticky

Programy, které přeposílají tweety automaticky, šířily pravdivé a nepravdivé zprávy rovnoměrně. Z toho vědci vyvozují, že celková nevyváženost těchto dvou skupin je dílem reálných uživatelů.

Důvodem může být fakt, že falešné zprávy jsou víc překvapivé, často senzační a vyvolávají větší pozornost. „Pokud někdo vyrobí neočekávanou fámu, je daleko pravděpodobnější, že ji přepošlete,“ konstatoval vedoucí massachusettského týmu Soroush Vosoughi.

Vedení společnosti Twitter výsledek výzkumu nekomentovalo, přispělo ale finančně na jeho vypracování. Výsledky podle autorů studie nejspíš nebudou jiné ani v případě Facebooku a jiných sociálních sítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled