Start-up vyrobil máslo z oxidu uhličitého

Výroba mléčných produktů má podle miliardáře Billa Gatese příliš vysokou uhlíkovou stopu. Proto podpořil penězi i svým vlivem nový projekt, který chce klasické máslo nahradit umělým.

Kalifornský start-up ze San Jose věří, že dokáže průmyslově vyrábět pomazánku podobnou máslu, a to pouze za použití oxidu uhličitého a vodíku. Zatím to dokáže v malém měřítku. A máslo je jen začátek, ve vývoji je také mléko, zmrzlina, sýr, maso a oleje. Protože proces výroby nemá zatěžovat životní prostředí tolik jako klasická výroba, podpořil projekt americký podnikatel a filantrop Bill Gates.

Společnost Savor ze San Jose používá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že všechny tuky jsou tvořené různými řetězci atomů uhlíku a vodíku,“ napsal Gates na svém blogu. „Pak se rozhodli vyrobit stejné řetězce uhlíku a vodíku – ale bez účasti zvířat nebo rostlin. Nakonec vyvinuli proces, který spočívá v tom, že ze vzduchu vezmou oxid uhličitý a z vody vodík, zahřejí je a zoxidují, čímž dojde k oddělení mastných kyselin a následnému vytvoření tuku.“

Přesvědčit veřejnost bude složité, uznává Gates

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou hospodářská zvířata zodpovědná asi za 14,5 procenta všech globálních emisí skleníkových plynů. Současné alternativy živočišných tuků, které využívají palmový olej, zase přispívají k rozsáhlému odlesňování a ztrátě biologické rozmanitosti. Gates v minulosti podpořil řadu projektů, které se pokoušejí přijít s alternativami masa a dalších produktů, jejichž výroba má negativní dopad na klima.

„Myšlenka přechodu na laboratorně vyráběné tuky a oleje se může zdát na první pohled zvláštní,“ napsal Gates. „Jejich potenciál výrazně snížit naši uhlíkovou stopu je ale obrovský. Využitím osvědčených technologií a postupů se krok za krokem blížíme k dosažení našich klimatických cílů.“

„Máslo“ od Savoru je snadno vyrobitelné, a zejména je jeho produkce jednoduše škálovatelná. To znamená, že se dá vyrábět jak v malém množství, tak i v průmyslové kvantitě. Jeho výroba stojí asi polovinu oxidu uhličitého, který by vznikl při produkci z hovězího dobytka. Mnohem náročnější než výroba ale podle společnosti i Gatese bude přesvědčit lidi, aby vyměnili máslo a další mléčné výrobky za „experimentální“ potraviny. Gates však doufá, že jeho osobní podpora umožní víc než jen zahájit konverzaci.

Dalším problémem je zatím i cena, která zůstává příliš vysoká, aby se dala tato náhražka prodávat za podobnou cenu jako klasické máslo. Hlavně proto, že je drahá výstavba nové infrastruktury, zatímco kravíny a mlékárny fungují desítky let. „Velkou výzvou je snížit cenu tak, aby se výrobky jako Savor staly dostupnými pro masy – buď za stejnou cenu jako živočišné tuky, nebo za nižší,“ napsal Gates. „Máme ale docela dobrou šanci na úspěch, protože klíčové kroky tohoto procesu výroby tuků už fungují v jiných odvětvích,“ věří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 11 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 14 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 17 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 18 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 19 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
30. 3. 2025
Načítání...