Start-up vyrobil máslo z oxidu uhličitého

Výroba mléčných produktů má podle miliardáře Billa Gatese příliš vysokou uhlíkovou stopu. Proto podpořil penězi i svým vlivem nový projekt, který chce klasické máslo nahradit umělým.

Kalifornský start-up ze San Jose věří, že dokáže průmyslově vyrábět pomazánku podobnou máslu, a to pouze za použití oxidu uhličitého a vodíku. Zatím to dokáže v malém měřítku. A máslo je jen začátek, ve vývoji je také mléko, zmrzlina, sýr, maso a oleje. Protože proces výroby nemá zatěžovat životní prostředí tolik jako klasická výroba, podpořil projekt americký podnikatel a filantrop Bill Gates.

Společnost Savor ze San Jose používá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že všechny tuky jsou tvořené různými řetězci atomů uhlíku a vodíku,“ napsal Gates na svém blogu. „Pak se rozhodli vyrobit stejné řetězce uhlíku a vodíku – ale bez účasti zvířat nebo rostlin. Nakonec vyvinuli proces, který spočívá v tom, že ze vzduchu vezmou oxid uhličitý a z vody vodík, zahřejí je a zoxidují, čímž dojde k oddělení mastných kyselin a následnému vytvoření tuku.“

Přesvědčit veřejnost bude složité, uznává Gates

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou hospodářská zvířata zodpovědná asi za 14,5 procenta všech globálních emisí skleníkových plynů. Současné alternativy živočišných tuků, které využívají palmový olej, zase přispívají k rozsáhlému odlesňování a ztrátě biologické rozmanitosti. Gates v minulosti podpořil řadu projektů, které se pokoušejí přijít s alternativami masa a dalších produktů, jejichž výroba má negativní dopad na klima.

„Myšlenka přechodu na laboratorně vyráběné tuky a oleje se může zdát na první pohled zvláštní,“ napsal Gates. „Jejich potenciál výrazně snížit naši uhlíkovou stopu je ale obrovský. Využitím osvědčených technologií a postupů se krok za krokem blížíme k dosažení našich klimatických cílů.“

„Máslo“ od Savoru je snadno vyrobitelné, a zejména je jeho produkce jednoduše škálovatelná. To znamená, že se dá vyrábět jak v malém množství, tak i v průmyslové kvantitě. Jeho výroba stojí asi polovinu oxidu uhličitého, který by vznikl při produkci z hovězího dobytka. Mnohem náročnější než výroba ale podle společnosti i Gatese bude přesvědčit lidi, aby vyměnili máslo a další mléčné výrobky za „experimentální“ potraviny. Gates však doufá, že jeho osobní podpora umožní víc než jen zahájit konverzaci.

Dalším problémem je zatím i cena, která zůstává příliš vysoká, aby se dala tato náhražka prodávat za podobnou cenu jako klasické máslo. Hlavně proto, že je drahá výstavba nové infrastruktury, zatímco kravíny a mlékárny fungují desítky let. „Velkou výzvou je snížit cenu tak, aby se výrobky jako Savor staly dostupnými pro masy – buď za stejnou cenu jako živočišné tuky, nebo za nižší,“ napsal Gates. „Máme ale docela dobrou šanci na úspěch, protože klíčové kroky tohoto procesu výroby tuků už fungují v jiných odvětvích,“ věří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 11 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 13 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled