Stárnoucím rákosníkům seychelským pomáhají s péčí o mláďata „chůvy“, tvrdí vědci

Mláďata rákosníka seychelského lépe prospívají, pokud jejich stárnoucí rodiče mají na péči pomocníky. Tyto „chůvy“ například pomáhají shánět potravu pro ptáčata. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Evolution Letters.

Ve svém novém výzkumu se vědci z University of East Anglia, University of Groningen a několika dalších institucí zaměřili na rákosníka seychelského. Jedná se o druh zpěvného ptáka, který žije v malých rodinných skupinkách.  

K dispozici měl výzkumný tým data získaná třicetiletým studiem těchto ptáků na seychelském ostrůvku Cousin. Konkrétně se nyní vědci zaměřili na to, jak starší rákosníci při péči o mladé využívají pomoc ostatních ptáků.

Výzkum došel k závěru, že zapojení ptačích „chův“ může kompenzovat pokles schopnosti starších rodičů poskytovat svým potomkům dostatečnou péči. Společná starost o ptáčata také může rozvíjet sociální chování v rodinných skupinách se staršími rodiči. 

Rozdělení péče

„U mnoha druhů zvířat mají potomci starších rodičů menší šanci na přežití,“ poznamenal jeden z autorů studie David S. Richardson z University of East Anglia. „Kooperativní povaha rákosníků vede k tomu, že péče o mláďata se často dělí mezi dominantní rodičovský pár a proměnlivý počet dospělých podřízených pomocníků,“ vysvětlil. Ti jim pomáhají v různých ohledech. Mimo jiné mladým zajišťují potravu. 

„Míra péče, kterou poskytují rodiče, se tak díky pomocníkům snižuje. To jim samotným může zajistit vyšší šanci na přežití i na lepší budoucí reprodukční výkon,“ dodal Richardson.

Pomoc od ostatních rákosníků navíc snižuje úmrtnost ptáčat. Šance na jejich přežití totiž s rostoucím věkem matky postupně klesají. Právě spoluúčast „chův“ tento jev může zvrátit, tvrdí studie.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 3 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 44 mminutami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 1 hhodinou

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 4 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 6 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 8 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 18 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...