Stačí čtyři minuty. Nezávazná konverzace odhalí rychle klíčové osobnostní rysy, ukazuje výzkum

Krátká zdvořilostní výměna názorů může zanechat trvalý dojem a ovlivnit budoucí sociální interakce mezi lidmi. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle výzkumu může čtyři minuty dlouhý rozhovor prozradit některé vlastnosti, například to, zda jsou lidé extrovertní nebo introvertní.

„Může se zdát, že je to zbytečná ztráta času a produktivity, ale náš výzkum naznačuje, že nezávazná konverzace je důležitým způsobem, jak se dozvědět o osobnosti druhých, což nám následně pomáhá lépe předvídat, jak se budou chovat v budoucnu,“ uvedl Daniel Sgroi z univerzity v britském Warwicku. Studii, na které se podílel, publikoval odborný časopis PLoS ONE.

Do výzkumu se zapojilo 338 účastníků, které vědci rozdělili do dvou skupin předtím, než se spolu setkali. Každý z nich musel podstoupit osobnostní a inteligenční test. Výzkumníci je poté v každé skupině rozdělili do dvojic, které spolu vedly buď čtyřminutovou konverzaci pomocí textových zpráv, nebo spolu nebyly v kontaktu vůbec.

Účastníci studie poté měli odhadnout osobnostní rysy svých partnerů, například zda jsou extrovertní. Měli také předpovědět, zda budou ve dvou hrách o peníze jednat sobecky, nebo budou s ostatními hráči spolupracovat.

Tým zjistil, že dvojice, které spolu předtím konverzovaly, dosahovaly lepších výsledků v předvídání IQ svého partnera a jeho vlastností. Zároveň ale do něj častěji promítaly své vlastní osobnostní rysy.

„Už během několika minut si začneme vytvářet mentální model osoby, se kterou hovoříme: je extrovertní nebo introvertní, zdá se nám optimistická nebo depresivní, spolupracující nebo nespolupracující? Tyto druhy dojmů nebudou dokonalé, ale budou užitečné,“ řekl Sgroi.

Účastníci výzkumu se poté osobně setkali a hráli hry, ať už spolu předtím konverzovali, nebo nikoli. Vědci tak mohli posoudit, zda měly rozhovory vliv na jejich taktiku. Všem účastníkům dali dvacet liber (560 korun) a požádali je, aby z částky přispěli do společné nádoby, což je kognitivní hra v českém překladu často nazývaná jako experiment s veřejnými statky či s veřejným dobrem.

Výsledky byly významné

Autoři studie uvedli, že účastníci, kteří se před hraním hry bavili se svými partnery, lépe předvídali, kolik přispějí do společné nádoby. Dvojice, které měly možnost si spolu popovídat, navíc průměrně přispívaly o třicet procent víc než ty, které spolu nikdy nepromluvily ani slovo. Výzkumníci se domnívají, že to způsobil vztah, který spolu navázaly prostřednictvím chatu.

„Ti, kteří se zapojili do konverzace se svým partnerem, lépe porozuměli jeho osobnosti. Mnohem lépe předvídali jeho povahové rysy, což jim následně pomohlo předpovědět, jak se bude chovat,“ řekl Sgroi. „V konečném důsledku podávali lepší výkony a vydělávali více peněz než ti, kteří neměli příležitost si popovídat,“ dodal vědec.

Zakladatelka společnosti Trigger Conversations Georgie Nightingallová uvedla, že konverzace je skvělým způsobem, jak usnadnit spolupráci na pracovišti: „Je zvláštní, že v práci trávíme celý život, ale lidi, se kterými pracujeme, téměř neznáme. Pokud spolu nemluvíme, přicházíme o možnost užít si pracovní život,“ prohlásila.

„Pro lidi je konverzace těžká, protože mohou mít pocit, že nikdy neskončí. Když už máte všechny potřebné informace, může vám to připadat trapné a zbytečné. Pokud ji však budete vnímat jako vstupní bránu a budete klást doplňující otázky, může vám to pomoci navázat s lidmi vztah. Pokud se chystáte nadhodit téma počasí, přemýšlejte, jak ho rozšířit i mimo něj. Počasí je skvělým otvírákem pro každý okamžik našeho života, ve kterém je relevantní,“ řekla Nightingallová.

„Lidé jsou ochotnější se o něco podělit, pokud jim ukážete, že vám na nich záleží. Moje rada zní: buďte skutečně zvědaví,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 14 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 16 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...