Stačí čtyři minuty. Nezávazná konverzace odhalí rychle klíčové osobnostní rysy, ukazuje výzkum

Krátká zdvořilostní výměna názorů může zanechat trvalý dojem a ovlivnit budoucí sociální interakce mezi lidmi. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle výzkumu může čtyři minuty dlouhý rozhovor prozradit některé vlastnosti, například to, zda jsou lidé extrovertní nebo introvertní.

„Může se zdát, že je to zbytečná ztráta času a produktivity, ale náš výzkum naznačuje, že nezávazná konverzace je důležitým způsobem, jak se dozvědět o osobnosti druhých, což nám následně pomáhá lépe předvídat, jak se budou chovat v budoucnu,“ uvedl Daniel Sgroi z univerzity v britském Warwicku. Studii, na které se podílel, publikoval odborný časopis PLoS ONE.

Do výzkumu se zapojilo 338 účastníků, které vědci rozdělili do dvou skupin předtím, než se spolu setkali. Každý z nich musel podstoupit osobnostní a inteligenční test. Výzkumníci je poté v každé skupině rozdělili do dvojic, které spolu vedly buď čtyřminutovou konverzaci pomocí textových zpráv, nebo spolu nebyly v kontaktu vůbec.

Účastníci studie poté měli odhadnout osobnostní rysy svých partnerů, například zda jsou extrovertní. Měli také předpovědět, zda budou ve dvou hrách o peníze jednat sobecky, nebo budou s ostatními hráči spolupracovat.

Tým zjistil, že dvojice, které spolu předtím konverzovaly, dosahovaly lepších výsledků v předvídání IQ svého partnera a jeho vlastností. Zároveň ale do něj častěji promítaly své vlastní osobnostní rysy.

„Už během několika minut si začneme vytvářet mentální model osoby, se kterou hovoříme: je extrovertní nebo introvertní, zdá se nám optimistická nebo depresivní, spolupracující nebo nespolupracující? Tyto druhy dojmů nebudou dokonalé, ale budou užitečné,“ řekl Sgroi.

Účastníci výzkumu se poté osobně setkali a hráli hry, ať už spolu předtím konverzovali, nebo nikoli. Vědci tak mohli posoudit, zda měly rozhovory vliv na jejich taktiku. Všem účastníkům dali dvacet liber (560 korun) a požádali je, aby z částky přispěli do společné nádoby, což je kognitivní hra v českém překladu často nazývaná jako experiment s veřejnými statky či s veřejným dobrem.

Výsledky byly významné

Autoři studie uvedli, že účastníci, kteří se před hraním hry bavili se svými partnery, lépe předvídali, kolik přispějí do společné nádoby. Dvojice, které měly možnost si spolu popovídat, navíc průměrně přispívaly o třicet procent víc než ty, které spolu nikdy nepromluvily ani slovo. Výzkumníci se domnívají, že to způsobil vztah, který spolu navázaly prostřednictvím chatu.

„Ti, kteří se zapojili do konverzace se svým partnerem, lépe porozuměli jeho osobnosti. Mnohem lépe předvídali jeho povahové rysy, což jim následně pomohlo předpovědět, jak se bude chovat,“ řekl Sgroi. „V konečném důsledku podávali lepší výkony a vydělávali více peněz než ti, kteří neměli příležitost si popovídat,“ dodal vědec.

Zakladatelka společnosti Trigger Conversations Georgie Nightingallová uvedla, že konverzace je skvělým způsobem, jak usnadnit spolupráci na pracovišti: „Je zvláštní, že v práci trávíme celý život, ale lidi, se kterými pracujeme, téměř neznáme. Pokud spolu nemluvíme, přicházíme o možnost užít si pracovní život,“ prohlásila.

„Pro lidi je konverzace těžká, protože mohou mít pocit, že nikdy neskončí. Když už máte všechny potřebné informace, může vám to připadat trapné a zbytečné. Pokud ji však budete vnímat jako vstupní bránu a budete klást doplňující otázky, může vám to pomoci navázat s lidmi vztah. Pokud se chystáte nadhodit téma počasí, přemýšlejte, jak ho rozšířit i mimo něj. Počasí je skvělým otvírákem pro každý okamžik našeho života, ve kterém je relevantní,“ řekla Nightingallová.

„Lidé jsou ochotnější se o něco podělit, pokud jim ukážete, že vám na nich záleží. Moje rada zní: buďte skutečně zvědaví,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
včera v 14:12

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
včera v 11:49

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026
Načítání...