Stačí čtyři minuty. Nezávazná konverzace odhalí rychle klíčové osobnostní rysy, ukazuje výzkum

Krátká zdvořilostní výměna názorů může zanechat trvalý dojem a ovlivnit budoucí sociální interakce mezi lidmi. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle výzkumu může čtyři minuty dlouhý rozhovor prozradit některé vlastnosti, například to, zda jsou lidé extrovertní nebo introvertní.

„Může se zdát, že je to zbytečná ztráta času a produktivity, ale náš výzkum naznačuje, že nezávazná konverzace je důležitým způsobem, jak se dozvědět o osobnosti druhých, což nám následně pomáhá lépe předvídat, jak se budou chovat v budoucnu,“ uvedl Daniel Sgroi z univerzity v britském Warwicku. Studii, na které se podílel, publikoval odborný časopis PLoS ONE.

Do výzkumu se zapojilo 338 účastníků, které vědci rozdělili do dvou skupin předtím, než se spolu setkali. Každý z nich musel podstoupit osobnostní a inteligenční test. Výzkumníci je poté v každé skupině rozdělili do dvojic, které spolu vedly buď čtyřminutovou konverzaci pomocí textových zpráv, nebo spolu nebyly v kontaktu vůbec.

Účastníci studie poté měli odhadnout osobnostní rysy svých partnerů, například zda jsou extrovertní. Měli také předpovědět, zda budou ve dvou hrách o peníze jednat sobecky, nebo budou s ostatními hráči spolupracovat.

Tým zjistil, že dvojice, které spolu předtím konverzovaly, dosahovaly lepších výsledků v předvídání IQ svého partnera a jeho vlastností. Zároveň ale do něj častěji promítaly své vlastní osobnostní rysy.

„Už během několika minut si začneme vytvářet mentální model osoby, se kterou hovoříme: je extrovertní nebo introvertní, zdá se nám optimistická nebo depresivní, spolupracující nebo nespolupracující? Tyto druhy dojmů nebudou dokonalé, ale budou užitečné,“ řekl Sgroi.

Účastníci výzkumu se poté osobně setkali a hráli hry, ať už spolu předtím konverzovali, nebo nikoli. Vědci tak mohli posoudit, zda měly rozhovory vliv na jejich taktiku. Všem účastníkům dali dvacet liber (560 korun) a požádali je, aby z částky přispěli do společné nádoby, což je kognitivní hra v českém překladu často nazývaná jako experiment s veřejnými statky či s veřejným dobrem.

Výsledky byly významné

Autoři studie uvedli, že účastníci, kteří se před hraním hry bavili se svými partnery, lépe předvídali, kolik přispějí do společné nádoby. Dvojice, které měly možnost si spolu popovídat, navíc průměrně přispívaly o třicet procent víc než ty, které spolu nikdy nepromluvily ani slovo. Výzkumníci se domnívají, že to způsobil vztah, který spolu navázaly prostřednictvím chatu.

„Ti, kteří se zapojili do konverzace se svým partnerem, lépe porozuměli jeho osobnosti. Mnohem lépe předvídali jeho povahové rysy, což jim následně pomohlo předpovědět, jak se bude chovat,“ řekl Sgroi. „V konečném důsledku podávali lepší výkony a vydělávali více peněz než ti, kteří neměli příležitost si popovídat,“ dodal vědec.

Zakladatelka společnosti Trigger Conversations Georgie Nightingallová uvedla, že konverzace je skvělým způsobem, jak usnadnit spolupráci na pracovišti: „Je zvláštní, že v práci trávíme celý život, ale lidi, se kterými pracujeme, téměř neznáme. Pokud spolu nemluvíme, přicházíme o možnost užít si pracovní život,“ prohlásila.

„Pro lidi je konverzace těžká, protože mohou mít pocit, že nikdy neskončí. Když už máte všechny potřebné informace, může vám to připadat trapné a zbytečné. Pokud ji však budete vnímat jako vstupní bránu a budete klást doplňující otázky, může vám to pomoci navázat s lidmi vztah. Pokud se chystáte nadhodit téma počasí, přemýšlejte, jak ho rozšířit i mimo něj. Počasí je skvělým otvírákem pro každý okamžik našeho života, ve kterém je relevantní,“ řekla Nightingallová.

„Lidé jsou ochotnější se o něco podělit, pokud jim ukážete, že vám na nich záleží. Moje rada zní: buďte skutečně zvědaví,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 8 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 11 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 16 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...