Spotřeba uhlí v Asii může ohrozit boj proti změně klimatu, varuje OSN

Stále větší spotřeba uhlí v Asii by mohla ohrozit pokrok v boji proti katastrofickým důsledkům klimatické změny. Uvedl to náměstek tajemníka Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) Ovais Sarmad. Svůj komentář pronesl v době, kdy se v Bangkoku koná setkání vůdců asijských zemí, na kterém se mluví o způsobech, jak posílit regionální i globální boj se změnou klimatu.

„V tomto regionu jsou stále některé země, které spoléhají na uhlí a fosilní paliva jako na zdroj energie – a v některých oblastech stále více,“ připomněl Sarmad. „To je velice, velice vážný problém, protože by to mohlo vymazat veškerý postup, kterého bylo dosaženo na jiných místech světa,“ dodal.

Podle agentury Reuters roste v rozvojových zemích, jako například v Indii, na Filipínách či ve Vietnamu, poptávka po elektrické energii. Tyto státy se ve snaze pokrýt svou sílící spotřebu energie obrací především k uhlí.

Zatímco v některých zemích se zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů energie, v celosvětové výrobě elektřiny tvoří stále malou část, která by se mohla i zmenšovat.

Ohrožení Pařížské klimatické dohody?

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, přičemž usiluje o stanovení cíle na 1,5 stupně. Současné nastavení by podle vědců mohlo vést k oteplení o tři stupně Celsia do konce tohoto století.

Vědci varují, že takové oteplení by mohlo posunout klimatický systém blíže k nevratným bodům zlomu. Zvýšilo by se tím riziko zničených sklizní, nucené migrace, masového vyhynutí druhů či kolapsu ekosystémů. Některým asijským městům, například Bangkoku, Jakartě či Manile, navíc kvůli rostoucí hladině oceánu hrozí zaplavení.

„Na všech úrovních je potřeba radikálních, ambiciózních činů, které přinesou velkou změnu. Máme velice málo času,“ řekl Sarmad. Po konferenci v Bangkoku bude za několik týdnů následovat klimatický summit OSN v New Yorku a v prosinci klimatická konference v Chile (COP25).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.