Spotřeba uhlí v Asii může ohrozit boj proti změně klimatu, varuje OSN

Stále větší spotřeba uhlí v Asii by mohla ohrozit pokrok v boji proti katastrofickým důsledkům klimatické změny. Uvedl to náměstek tajemníka Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) Ovais Sarmad. Svůj komentář pronesl v době, kdy se v Bangkoku koná setkání vůdců asijských zemí, na kterém se mluví o způsobech, jak posílit regionální i globální boj se změnou klimatu.

„V tomto regionu jsou stále některé země, které spoléhají na uhlí a fosilní paliva jako na zdroj energie – a v některých oblastech stále více,“ připomněl Sarmad. „To je velice, velice vážný problém, protože by to mohlo vymazat veškerý postup, kterého bylo dosaženo na jiných místech světa,“ dodal.

Podle agentury Reuters roste v rozvojových zemích, jako například v Indii, na Filipínách či ve Vietnamu, poptávka po elektrické energii. Tyto státy se ve snaze pokrýt svou sílící spotřebu energie obrací především k uhlí.

Zatímco v některých zemích se zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů energie, v celosvětové výrobě elektřiny tvoří stále malou část, která by se mohla i zmenšovat.

Ohrožení Pařížské klimatické dohody?

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, přičemž usiluje o stanovení cíle na 1,5 stupně. Současné nastavení by podle vědců mohlo vést k oteplení o tři stupně Celsia do konce tohoto století.

Vědci varují, že takové oteplení by mohlo posunout klimatický systém blíže k nevratným bodům zlomu. Zvýšilo by se tím riziko zničených sklizní, nucené migrace, masového vyhynutí druhů či kolapsu ekosystémů. Některým asijským městům, například Bangkoku, Jakartě či Manile, navíc kvůli rostoucí hladině oceánu hrozí zaplavení.

„Na všech úrovních je potřeba radikálních, ambiciózních činů, které přinesou velkou změnu. Máme velice málo času,“ řekl Sarmad. Po konferenci v Bangkoku bude za několik týdnů následovat klimatický summit OSN v New Yorku a v prosinci klimatická konference v Chile (COP25).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...