Produkce a spotřeba masa by měla během dalšího desetiletí vyvrcholit, poté je žádoucí její pokles. Experti na to upozornili v odborném žurnálu Lancet Planetary Health s tím, že regulace chovu umožní regulovat i skleníkové plyny, a tím pomoct s klimatickou krizí.
Zemědělství spojené s chovem dobytka je podle řady studií spojené s množstvím rizik a negativních dopadů. Vědci doporučují vládám světa, kromě těch nejchudších, aby nastavili datum pro dobu, kdy přestane růst produkce i spotřeba masných výrobků – mělo by se to v zájmu udržení snesitelného klimatu stát během příštího desetiletí.
Dobytek, z něhož maso pochází, totiž produkuje množství metanu, který je mnohem silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Ještě horší ale je, že pro chov dalšího dobytka se kácí lesy, které mají schopnost emise oxidu uhličitého pohlcovat a současně mají vysokou biodiverzitu i schopnost zadržovat vodu v krajině.
Chov dobytka na maso je ale podle vědců především velmi neefektivní; využívá se na něj přes osmdesát procent zemědělské půdy, ale produkuje jen 18 procent kalorií, které člověk spotřebuje.
Pokud by se podařilo místo využívané dnes na chov zvířat využít jinak, mohlo by sloužit například pro zalesňování – při němž stromy zachycují a ukládají množství oxidu uhličitého. A právě to je podle vědců nutné k tomu, aby se podařilo udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia.
Podle výzkumníků jsou celosvětové změny zemědělství jen jedním z mnoha kroků, které je potřeba učinit ke splnění tohoto důležitého cíle.
Zachránit lesy
Skupina vědců v dopise pro žurnál Lancet Planetary Helath uvedla, že produkce masa, mléka a vajec se zvýšila z 758 milionů tun v roce 1990 na 1247 milionů tun roku 2017. „Státy by měly hledat cestu, jak ukončit růst masného průmyslu během příštích deseti let,“ uvedla Helen Hartwattová z Harvard Law School, která je hlavní autorkou dopisu.
„Musíme totiž dosáhnout rychlého a výrazného snížení emisí skleníkových plynů – blížíme se k okamžikům, kdy se nebude dát situace už zvrátit,“ napsala.
Další z autorů dopisu, profesor Matthew Betts z Oregonské státní univerzity, doplnil: „Poptávka po potravě masivně stoupne s tím, jak se lidská populace bude blížit deseti miliardám. Snížit poptávku po zvířecích proteinech, jejichž produkce je náročná na zdroje, by výrazně zpomalilo rychlost globálního úbytku lesů – a mělo by to výrazně pozitivní dopad na biodiverzitu i ekosystémy a samozřejmě i na pohlcování uhlíku.“
Škodlivost masa
Dopis podepsalo přes padesát předních expertů na výživu a klima, včetně profesora Peta Smithe, jednoho z hlavních autorů zpráv Mezivládního klimatického panelu. „Maso z přežvýkavců je desetkrát až stokrát škodlivější pro přírodu než rostlinná strava,“ uvedl.
„Jako planeta potřebujeme přejít ze závislosti na dobytku, stejně jako potřebujeme skoncovat se závislostí na fosilních palivech – pokud máme mít nějakou šanci splnit cíle Pařížské klimatické dohody. Množství dobytka musí brzy přestat růst a pak by už mělo jen výrazně klesat,“ dodal.
Podle Smithe by si měly individuální vlády samy zvolit svoje cíle, kdy a jak to splní. „Ale vzhledem k rozsahu klimatických změn je třeba, aby se to stalo během následující dekády,“ řekl. Přechod by měl být ale podle něj spravedlivý a ne zbrklý, aby umožnil lidem i zemědělcům, aby se změně přizpůsobili. „V chudých zemích, kde je stále ještě 800 milionů lidí podvyživených, jsou samozřejmě priority jiné,“ doplnil.
