Společnost Pfizer dokončila testování vakcíny proti covidu. Je účinná na 95 procent

Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Farmaceutická firma to uvedla ve středu společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA.

Podle Pfizeru je účinnost vakcíny stabilní napříč věkovými skupinami a etniky, což by jí otevřelo cestu k použití po celém světě. Důležité podle firmy je, že účinnost u lidí nad 65 let, kterým ve větší míře hrozí vážné komplikace covidu-19, přesahuje 94 procent.

Konečná analýza preparátu přišla jen týden poté, co společnost oznámila účinnost přesahující 90 procent na základě předběžných výsledků testů. V pondělí přitom konkurenční společnost Moderna oznámila předběžná data pro svou vlastní vakcínu, která ukázala podobný úspěch.

Vakcína nové generace

Oba preparáty fungují na novém principu takzvané mediátorové RNA (mRNA) a zvyšují naděje na poražení pandemie, jež si vyžádala úmrtí více než 1,3 milionu lidí po celém světě a nedozírné ekonomické škody. Experti však varují, že bude trvat v nejlepším případě ještě několik měsíců, než se přípravky dostanou v masové míře k většinové populaci.

Podle Pfizeru se těžká forma covidu-19 rozvinula u 170 z celkem 43 tisíc testovaných osob, z nichž 162 bylo ze skupiny, které byla podána neúčinná látka, takzvané placebo. Jediným vážným vedlejším účinkem, který postihl více než dvě procenta očkovaných, byla únava po aplikaci druhé dávky vakcíny. Ta se dotkla 3,7 procenta lidí. U starších lidí se přitom tyto účinky objevovaly v menší míře.

Americká společnost Pfizer a německá BioNTech uvedly, že se chystají data z testů zaslat také zdravotnickým regulačním úřadům v dalších zemích kromě USA. Výsledky studie rovněž plánují vydat v recenzovaném odborném časopisu.

Společnosti se chystají ještě letos vyrobit až 50 milionů dávek vakcíny, což je dost na naočkování 25 milionů lidí. V příštím roce pak chtějí vyrobit 1,3 miliardy dávek.

Na vývoji covidové vakcíny pracují desítky firem po celém světě. Jako další zřejmě zveřejní výsledky svých testů společnost AstraZeneca, jež spolupracuje s Oxfordskou univerzitou. Ještě letos chce také o svém pokroku informovat firma Johnson & Johnson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 22 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...