Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.

Dánsko-americký výzkum může vypadat na první pohled jako bizarnost, která na stránky seriózních vědeckých časopisů ani nepatří. Ve skutečnosti ale mohou výsledky mít poměrně závažné dopady na reprodukční medicínu. Odhalují totiž doposud neprokázané souvislosti mužské plodnosti s ročními obdobími.

Studie, která vyšla v odborném časopise Reproductive Biology and Endocrinology, naznačuje, že pohyblivost spermií zůstává stejná v různých klimatických podmínkách, a naopak se mění s ročním obdobím. Nejnižší byla i na Floridě v prosinci a lednu, a to přesto, že je tam teplo celoročně.

Porozumění sezonním vzorcům může podle autorů studie zlepšit metody léčby neplodnosti díky optimálnímu načasování léčby a testování plodnosti, a poskytnout tak kvalitnější poradenství párům, které se snaží otěhotnět.

Koncentrace se nemění

Vědci zároveň bez ohledu na roční období nezjistili žádné změny v celkové koncentraci spermií – tedy jejich množství v ejakulátu – ani v množství samotného ejakulátu. Jinými slovy, zatímco schopnost spermií účinně se pohybovat závisí na ročním období, tak to nemá vliv na počet produkovaných spermií.

Výsledky studie tak naznačují, že roční období může mít na mužskou plodnost větší vliv než samotné teplotní rozdíly. Optimální teplota varlat by měla být obecně o dva až čtyři stupně Celsia nižší než průměrná tělesná teplota těsně pod 37 stupni. Jakákoli vyšší nebo nižší teplota může negativně ovlivnit pohyblivost spermií a tím i plodnost.

„Šokovalo nás, jak podobný byl sezonní vzorec ve dvou zcela odlišných klimatických podmínkách,“ uvedl spoluautor studie Allan Pacey z univerzity v Manchesteru. „I na Floridě, kde jsou stále vysoké teploty, dosahovala pohyblivost spermií vrcholu v létě a klesala v zimě, což nám napovídá, že samotná venkovní teplota pravděpodobně tyto změny nevysvětluje,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 10 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 11 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 13 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.