Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.

Dánsko-americký výzkum může vypadat na první pohled jako bizarnost, která na stránky seriózních vědeckých časopisů ani nepatří. Ve skutečnosti ale mohou výsledky mít poměrně závažné dopady na reprodukční medicínu. Odhalují totiž doposud neprokázané souvislosti mužské plodnosti s ročními obdobími.

Studie, která vyšla v odborném časopise Reproductive Biology and Endocrinology, naznačuje, že pohyblivost spermií zůstává stejná v různých klimatických podmínkách, a naopak se mění s ročním obdobím. Nejnižší byla i na Floridě v prosinci a lednu, a to přesto, že je tam teplo celoročně.

Porozumění sezonním vzorcům může podle autorů studie zlepšit metody léčby neplodnosti díky optimálnímu načasování léčby a testování plodnosti, a poskytnout tak kvalitnější poradenství párům, které se snaží otěhotnět.

Koncentrace se nemění

Vědci zároveň bez ohledu na roční období nezjistili žádné změny v celkové koncentraci spermií – tedy jejich množství v ejakulátu – ani v množství samotného ejakulátu. Jinými slovy, zatímco schopnost spermií účinně se pohybovat závisí na ročním období, tak to nemá vliv na počet produkovaných spermií.

Výsledky studie tak naznačují, že roční období může mít na mužskou plodnost větší vliv než samotné teplotní rozdíly. Optimální teplota varlat by měla být obecně o dva až čtyři stupně Celsia nižší než průměrná tělesná teplota těsně pod 37 stupni. Jakákoli vyšší nebo nižší teplota může negativně ovlivnit pohyblivost spermií a tím i plodnost.

„Šokovalo nás, jak podobný byl sezonní vzorec ve dvou zcela odlišných klimatických podmínkách,“ uvedl spoluautor studie Allan Pacey z univerzity v Manchesteru. „I na Floridě, kde jsou stále vysoké teploty, dosahovala pohyblivost spermií vrcholu v létě a klesala v zimě, což nám napovídá, že samotná venkovní teplota pravděpodobně tyto změny nevysvětluje,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 16 mminutami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 3 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 10 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...