Špatné ovzduší zabilo loni téměř půl milionu novorozenců, uvádí studie

Znečištění ovzduší v roce 2019 zavinilo smrt 476 tisíc novorozenců, zejména v Indii a subsaharské Africe. Podle nově zveřejněné studie State of Global Air 2020 jsou příčinou tří čtvrtin těchto úmrtí jedovaté plyny, které se uvolňují z nevhodných paliv používaných při vaření.

Studie o stavu globálního ovzduší vychází z dat dvou amerických výzkumných organizací, Institutu dopadů na zdraví (Health Effects Institute, HEI) a Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME). Letos se poprvé vedle celkových dat studie zaměřila na vliv na novorozence, informovala agentura AFP.

„Přestože dochází k pomalému a stálému snižování závislosti domácností na nekvalitních palivech, jimi způsobené znečištění ovzduší je i nadále klíčovým faktorem úmrtí těchto malých dětí,“ uvedl Daniel Greenbaum, ředitel HEI.

Pokud nastávající matky žijí v prostředí se znečištěným ovzduším, mají podle vědců jejich potomci nižší porodní váhu nebo se narodí předčasně, a jsou tak náchylnější k dalším zdravotním obtížím, které mohou zavinit jejich smrt. Jedná se například o dětské infekce či zápal plic. 

„V této fázi úplně nechápeme konkrétní mechanismy. Děje se ale něco, co způsobuje zpomalení růstu dětí a následně i menší porodní váhu,“ uvedla podle webu The Guardian hlavní vědecká pracovnice HEI Katherine Walkerová.

Jako viktoriánský Londýn

Nejvíce úmrtí novorozenců zaznamenali vědci v rozvojových zemích. Podle Beate Ritzové, epidemioložky z Kalifornské univerzity, která se studie neúčastnila, je současné znečištění vzduchu v domácnostech v Indii, jihovýchodní Asii a Africe srovnatelnatelné se znečištěním viktoriánského Londýna. 

„Toto není znečištění ovzduší, které vidíme v moderních městech (v bohatém světě), ale to, které jsme měli před 150 lety v Londýně a na dalších místech, kde se v interiérech pálilo uhlí,“ poznamenala Ritzová s tím, že téma by se mělo dostat do popředí zájmu politiků.

Znečištěné ovzduší způsobilo loni 6,7 milionu úmrtí, a je tak podle studie jejich čtvrtou nejčastější příčinou.

Koronavirus má mnohé negativní zdravotní a ekonomické dopady, ale zároveň je díky němu v posledním roce v mnoha průmyslových oblastech čistější ovzduší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 17 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.