Špatné ovzduší zabilo loni téměř půl milionu novorozenců, uvádí studie

Znečištění ovzduší v roce 2019 zavinilo smrt 476 tisíc novorozenců, zejména v Indii a subsaharské Africe. Podle nově zveřejněné studie State of Global Air 2020 jsou příčinou tří čtvrtin těchto úmrtí jedovaté plyny, které se uvolňují z nevhodných paliv používaných při vaření.

Studie o stavu globálního ovzduší vychází z dat dvou amerických výzkumných organizací, Institutu dopadů na zdraví (Health Effects Institute, HEI) a Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME). Letos se poprvé vedle celkových dat studie zaměřila na vliv na novorozence, informovala agentura AFP.

„Přestože dochází k pomalému a stálému snižování závislosti domácností na nekvalitních palivech, jimi způsobené znečištění ovzduší je i nadále klíčovým faktorem úmrtí těchto malých dětí,“ uvedl Daniel Greenbaum, ředitel HEI.

Pokud nastávající matky žijí v prostředí se znečištěným ovzduším, mají podle vědců jejich potomci nižší porodní váhu nebo se narodí předčasně, a jsou tak náchylnější k dalším zdravotním obtížím, které mohou zavinit jejich smrt. Jedná se například o dětské infekce či zápal plic. 

„V této fázi úplně nechápeme konkrétní mechanismy. Děje se ale něco, co způsobuje zpomalení růstu dětí a následně i menší porodní váhu,“ uvedla podle webu The Guardian hlavní vědecká pracovnice HEI Katherine Walkerová.

Jako viktoriánský Londýn

Nejvíce úmrtí novorozenců zaznamenali vědci v rozvojových zemích. Podle Beate Ritzové, epidemioložky z Kalifornské univerzity, která se studie neúčastnila, je současné znečištění vzduchu v domácnostech v Indii, jihovýchodní Asii a Africe srovnatelnatelné se znečištěním viktoriánského Londýna. 

„Toto není znečištění ovzduší, které vidíme v moderních městech (v bohatém světě), ale to, které jsme měli před 150 lety v Londýně a na dalších místech, kde se v interiérech pálilo uhlí,“ poznamenala Ritzová s tím, že téma by se mělo dostat do popředí zájmu politiků.

Znečištěné ovzduší způsobilo loni 6,7 milionu úmrtí, a je tak podle studie jejich čtvrtou nejčastější příčinou.

Koronavirus má mnohé negativní zdravotní a ekonomické dopady, ale zároveň je díky němu v posledním roce v mnoha průmyslových oblastech čistější ovzduší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 20 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...