Špatné ovzduší zabilo loni téměř půl milionu novorozenců, uvádí studie

Znečištění ovzduší v roce 2019 zavinilo smrt 476 tisíc novorozenců, zejména v Indii a subsaharské Africe. Podle nově zveřejněné studie State of Global Air 2020 jsou příčinou tří čtvrtin těchto úmrtí jedovaté plyny, které se uvolňují z nevhodných paliv používaných při vaření.

Studie o stavu globálního ovzduší vychází z dat dvou amerických výzkumných organizací, Institutu dopadů na zdraví (Health Effects Institute, HEI) a Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME). Letos se poprvé vedle celkových dat studie zaměřila na vliv na novorozence, informovala agentura AFP.

„Přestože dochází k pomalému a stálému snižování závislosti domácností na nekvalitních palivech, jimi způsobené znečištění ovzduší je i nadále klíčovým faktorem úmrtí těchto malých dětí,“ uvedl Daniel Greenbaum, ředitel HEI.

Pokud nastávající matky žijí v prostředí se znečištěným ovzduším, mají podle vědců jejich potomci nižší porodní váhu nebo se narodí předčasně, a jsou tak náchylnější k dalším zdravotním obtížím, které mohou zavinit jejich smrt. Jedná se například o dětské infekce či zápal plic. 

„V této fázi úplně nechápeme konkrétní mechanismy. Děje se ale něco, co způsobuje zpomalení růstu dětí a následně i menší porodní váhu,“ uvedla podle webu The Guardian hlavní vědecká pracovnice HEI Katherine Walkerová.

Jako viktoriánský Londýn

Nejvíce úmrtí novorozenců zaznamenali vědci v rozvojových zemích. Podle Beate Ritzové, epidemioložky z Kalifornské univerzity, která se studie neúčastnila, je současné znečištění vzduchu v domácnostech v Indii, jihovýchodní Asii a Africe srovnatelnatelné se znečištěním viktoriánského Londýna. 

„Toto není znečištění ovzduší, které vidíme v moderních městech (v bohatém světě), ale to, které jsme měli před 150 lety v Londýně a na dalších místech, kde se v interiérech pálilo uhlí,“ poznamenala Ritzová s tím, že téma by se mělo dostat do popředí zájmu politiků.

Znečištěné ovzduší způsobilo loni 6,7 milionu úmrtí, a je tak podle studie jejich čtvrtou nejčastější příčinou.

Koronavirus má mnohé negativní zdravotní a ekonomické dopady, ale zároveň je díky němu v posledním roce v mnoha průmyslových oblastech čistější ovzduší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
14. 5. 2025

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
14. 5. 2025

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
14. 5. 2025
Načítání...