SpaceX musí propustit desetinu zaměstnanců. Muska zlobí program satelitů

Vesmírná společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska propustí zhruba deset procent ze svých více než šesti tisíc zaměstnanců. Informoval o tom na svých internetových stránkách list Los Angeles Times s odvoláním na zdroj obeznámený se situací.

„SpaceX se musí stát štíhlejším podnikem. To znamená, že se musíme rozloučit s některými talentovanými a tvrdě pracujícími členy týmu,“ reagovala Muskova firma na otázky listu Los Angeles Times ohledně snižování počtu zaměstnanců.

Informace potvrdil i britský deník Guardian. Podle něj společnost reaguje na „extrémně náročné výzvy v budoucnosti“. V dopise médiím mluvčí společnosti uvádí: „Abychom mohli dál dodávat služby svým zákazníkům a úspěšně vyvíjet kosmické lodě a globální internet, musí se SpaceX stát štíhlejší. I individuálně už totiž jakýkoliv z těchto kroků jiné organizace přivedl k bankrotu.“

Problémy satelitního programu

Už v červnu roku 2018 propustil Musk nejméně sedm lidí z vrcholného managementu satelitního programu SpaceX, který sídlí v Seattlu. Podle médií byly příčinou jejich propuštění rozpory v tom, jak rychle má společnost vyvíjet a testovat satelity Starlink.

Tento program totiž čelí silné konkurenci společností OneWeb a Telesat, které by se chtěly stát prvními na trhu s internetovými službami přenášenými pomocí satelitní sítě. Musk propuštěné zaměstnance nahradil experty z centrály firmy v Kalifornii.

Novinky ze SpaceX

Musk minulý týden představil veřejnosti projekt Starship – testovací verzi horního stupně rakety, jejíž spodní část se jmenuje Super Heavy. Podle něj se tento stroj připravuje na testy, které by se měly uskutečnit v horizontu několika týdnů.

Avantgardní podnikatel založil společnost SpaceX v roce 2002 a dosáhl s ní řady úspěchů v oblasti vesmírné dopravy. Je rovněž zakladatelem a generálním ředitelem výrobce elektromobilů Tesla, pracuje také na vývoji bateriových úložišť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.