Sonda Voyager 2 pronikla do mezihvězdného prostoru. Jako teprve druhý lidmi vyrobený předmět

Americká sonda Voyager 2 jako druhý člověkem vyrobený objekt vstoupila do mezihvězdného prostoru. Na svém webu to v úterý oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Po šesti letech tak následovala sondu Voyager 1, kterou NASA vypustila stejně jako Voyager 2 před 41 lety.

Vědci zapojení do tohoto projektu podle americké vesmírné agentury na základě dat z různých přístrojů sondy stanovili, že Voyager 2 překročil vnější hranici heliosféry – heliopauzu – 5. listopadu. Oznámili to však po ověření dat teprve nyní.

Heliosféra je ochranný obal vytvořený kolem naší planetární soustavy z částic a magnetických polí Slunce. Heliopauza je hranicí heliosféry, kde se horké sluneční větry setkávají s chladným mezihvězdným prostředím.

Voyager 2 je nyní přibližně 18 miliard kilometrů daleko od Země. Řídicí středisko se sondou po jejím vstupu do nové fáze mise nadále může komunikovat. Informacím ale vzhledem k vzdálenosti trvá přibližně 16,5 hodiny, než dorazí od aparátu na Zemi.

Nejpřesvědčivější důkaz o tom, že Voyager 2 již opustil heliosféru, poskytlo zařízení pro plazmový vědecký experiment PLS, které je na palubě sondy. Podobným přístrojem byl vybaven i Voyager 1, kterému ale zařízení vypovědělo službu dávno předtím, než tato sonda prošla heliopauzou.

Voyager 2
Zdroj: NASA

Sondy neopustily Sluneční soustavu

NASA upozornila na nepřesnost laické představy, že obě sondy už opustily Sluneční soustavu. Ještě dlouho se tak totiž nestane. Podle vědců se hranice našeho solárního systému nachází za vnějším okrajem Oortova oblaku, který tvoří množství malých objektů, jež jsou stále pod vlivem gravitace Slunce.

Šíře Oortova oblaku není přesně známa, ale odhaduje se, že začíná zhruba ve vzdálenosti kolem tisíce astronomických jednotek (AU) od Slunce a dosahuje až do 100 tisíc AU. Jedna astronomická jednotka je vzdálenost Země ke Slunci. Voyageru 2 tak teoreticky zřejmě potrvá ještě 300 let, než se dostane na vnitřní okraj Oortova oblaku, a dalších 30 tisíc let, než z Oortova oblaku vyletí, uvedla NASA.

Sondy Voyager 1 a Voyager 2 vyslaly Spojené státy do vesmíru v roce 1977, každou jiným směrem. Nejprve 20. srpna Voyager 2 a pak 5. září Voyager 1. Druhý vypuštěný aparát se pohybuje vyšší rychlostí, a proto vstoupil do mezihvězdného prostoru dříve než jeho sesterská sonda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 10 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 10 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 16 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 17 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 18 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 20 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...