Sonda InSight umístila na povrch Marsu svůj první přístroj, speciální seismometr

Americká sonda InSight, která na konci listopadu přistála na Marsu, umístila na povrch rudé planety svůj první přístroj – seismometr SEIS. Na webu o tom informovala Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA z kalifornské Pasadeny, podle níž tak robotický výzkumník dokončil důležitou etapu své mise.

„Rozvrh aktivit InSight se realizuje lépe, než jsme doufali,“ prohlásil v souvislosti s dalším sondou úspěšně zvládnutým „krokem“ ředitel projektu InSight Tom Hoffman z JPL. „Bezpečné položení seismografu na zem je úžasný vánoční dárek,“ dodal.

„Umístění seismometru je stejně důležité jako přistání InSight na Marsu,“ přidal se s oceněním významu události vědecký vedoucí v JPL Bruce Banerdt. „Tento seismometr je přístroj s nejvyšší prioritou. Potřebujeme ho totiž ke splnění přibližně tří čtvrtin našich vědeckých cílů,“ vysvětlil.

První sonda, která se podívá do nitra Marsu

InSight přistála na sousední planetě 26. listopadu. Je dalším robotickým zařízením amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na Marsu. Jde však o přelomový projekt, neboť vůbec poprvé je zaměřen na zkoumání nitra rudé planety, nikoli na její povrch jako doposud.

Proto je také sonda InSight stacionární aparát, což znamená, že zůstane na jednom místě. Data, která získají její přístroje, přinesou důležité informace o jádru Marsu a o vývoji planety. Poznatky vědci chtějí využít i při bádání o vzniku a historii Země.

Nabitý program na Marsu

Přípravu na umístění dvou přístrojů zahájil tým mise záhy po přistání. Pomocí snímků blízkého okolí experti na Zemi vybírali nejvhodnější místo pro jejich usazení. Vedle velice citlivého francouzského seismometru jde o německý přístroj HP3, který je schopen zavrtat se až pět metrů pod povrch a měřit proudění tepla v hlubinách čtvrté planety sluneční soustavy.

Mezitím se už rozběhl další program RISE. Na sondě pro něj sice nejsou žádné speciální přístroje, ale začal už využívat antény a radiové spojení se Zemí ke shromažďování předběžných dat o jádru planety. Jde o velice přesné sledování lokace InSight. Mars stejně jako Země na své oběžné dráze kolísá a získání údajů o tom pomůže vědcům zkoumat, jak je pohyb planety kolem Slunce ovlivňován její vnitřní strukturou. Měření také poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 3 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...