Sonda InSight umístila na povrch Marsu svůj první přístroj, speciální seismometr

Americká sonda InSight, která na konci listopadu přistála na Marsu, umístila na povrch rudé planety svůj první přístroj – seismometr SEIS. Na webu o tom informovala Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA z kalifornské Pasadeny, podle níž tak robotický výzkumník dokončil důležitou etapu své mise.

„Rozvrh aktivit InSight se realizuje lépe, než jsme doufali,“ prohlásil v souvislosti s dalším sondou úspěšně zvládnutým „krokem“ ředitel projektu InSight Tom Hoffman z JPL. „Bezpečné položení seismografu na zem je úžasný vánoční dárek,“ dodal.

„Umístění seismometru je stejně důležité jako přistání InSight na Marsu,“ přidal se s oceněním významu události vědecký vedoucí v JPL Bruce Banerdt. „Tento seismometr je přístroj s nejvyšší prioritou. Potřebujeme ho totiž ke splnění přibližně tří čtvrtin našich vědeckých cílů,“ vysvětlil.

První sonda, která se podívá do nitra Marsu

InSight přistála na sousední planetě 26. listopadu. Je dalším robotickým zařízením amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na Marsu. Jde však o přelomový projekt, neboť vůbec poprvé je zaměřen na zkoumání nitra rudé planety, nikoli na její povrch jako doposud.

Proto je také sonda InSight stacionární aparát, což znamená, že zůstane na jednom místě. Data, která získají její přístroje, přinesou důležité informace o jádru Marsu a o vývoji planety. Poznatky vědci chtějí využít i při bádání o vzniku a historii Země.

Nabitý program na Marsu

Přípravu na umístění dvou přístrojů zahájil tým mise záhy po přistání. Pomocí snímků blízkého okolí experti na Zemi vybírali nejvhodnější místo pro jejich usazení. Vedle velice citlivého francouzského seismometru jde o německý přístroj HP3, který je schopen zavrtat se až pět metrů pod povrch a měřit proudění tepla v hlubinách čtvrté planety sluneční soustavy.

Mezitím se už rozběhl další program RISE. Na sondě pro něj sice nejsou žádné speciální přístroje, ale začal už využívat antény a radiové spojení se Zemí ke shromažďování předběžných dat o jádru planety. Jde o velice přesné sledování lokace InSight. Mars stejně jako Země na své oběžné dráze kolísá a získání údajů o tom pomůže vědcům zkoumat, jak je pohyb planety kolem Slunce ovlivňován její vnitřní strukturou. Měření také poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 11 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 18 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
před 20 hhodinami

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
před 23 hhodinami

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.