Sonda InSight umístila na povrch Marsu svůj první přístroj, speciální seismometr

Americká sonda InSight, která na konci listopadu přistála na Marsu, umístila na povrch rudé planety svůj první přístroj – seismometr SEIS. Na webu o tom informovala Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA z kalifornské Pasadeny, podle níž tak robotický výzkumník dokončil důležitou etapu své mise.

„Rozvrh aktivit InSight se realizuje lépe, než jsme doufali,“ prohlásil v souvislosti s dalším sondou úspěšně zvládnutým „krokem“ ředitel projektu InSight Tom Hoffman z JPL. „Bezpečné položení seismografu na zem je úžasný vánoční dárek,“ dodal.

„Umístění seismometru je stejně důležité jako přistání InSight na Marsu,“ přidal se s oceněním významu události vědecký vedoucí v JPL Bruce Banerdt. „Tento seismometr je přístroj s nejvyšší prioritou. Potřebujeme ho totiž ke splnění přibližně tří čtvrtin našich vědeckých cílů,“ vysvětlil.

První sonda, která se podívá do nitra Marsu

InSight přistála na sousední planetě 26. listopadu. Je dalším robotickým zařízením amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na Marsu. Jde však o přelomový projekt, neboť vůbec poprvé je zaměřen na zkoumání nitra rudé planety, nikoli na její povrch jako doposud.

Proto je také sonda InSight stacionární aparát, což znamená, že zůstane na jednom místě. Data, která získají její přístroje, přinesou důležité informace o jádru Marsu a o vývoji planety. Poznatky vědci chtějí využít i při bádání o vzniku a historii Země.

Nabitý program na Marsu

Přípravu na umístění dvou přístrojů zahájil tým mise záhy po přistání. Pomocí snímků blízkého okolí experti na Zemi vybírali nejvhodnější místo pro jejich usazení. Vedle velice citlivého francouzského seismometru jde o německý přístroj HP3, který je schopen zavrtat se až pět metrů pod povrch a měřit proudění tepla v hlubinách čtvrté planety sluneční soustavy.

Mezitím se už rozběhl další program RISE. Na sondě pro něj sice nejsou žádné speciální přístroje, ale začal už využívat antény a radiové spojení se Zemí ke shromažďování předběžných dat o jádru planety. Jde o velice přesné sledování lokace InSight. Mars stejně jako Země na své oběžné dráze kolísá a získání údajů o tom pomůže vědcům zkoumat, jak je pohyb planety kolem Slunce ovlivňován její vnitřní strukturou. Měření také poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 4 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 6 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 12 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...