Sokoli používají stejnou strategii jako řízené střely. Vědci to využijí u dronů

Jak je možné, že se dravci s tak drobnými mozky dokážou tak skvěle orientovat při vysokých rychlostech? Sokoli stěhovaví totiž využívají jednoduchý, nenáročný a přitom přesný navigační systém.

Mezioborový tým vědců z Oxfordu popsal, jakým způsobem řídí sokoli stěhovaví svůj let v maximální rychlosti až 300 kilometrů za hodinu, když útočí na kořist. Orientovat se tak rychle by mělo být prakticky nemožné – sokoli si tedy vyvinuli důmyslnou strategii, která připomíná trik těch nejmodernějších řízených raket.

Dříve se vědci domnívali, že se sokoli v letu řídí jen prostými geometrickými pravidly. Nové poznatky však ukazují na něco nového. A navíc jsou tak matematicky jasné, že by se daly využít pro vylepšení bojových dronů určených pro likvidaci jiných létajících dronů, tvrdí autoři výzkumu.

Sokoli využívají navigační metodu, která je vlastně jednoduchá: útočník (ať už je to pták, dron nebo raketa) nemusí znát informace o rychlosti ani vzdálenosti cíle – vystačí si jen s tím, jak se otáčí výhled útočníka na cíl. U ptáků je tento systém optimalizovaný na nižší rychlosti než u raket, právě proto by se podle oxfordských vědců daly poznatky z něj využít u dronů. Ty dosahují podobných rychlostí jako ptáci.

1 minuta
Záběry z kamery umístěné na útočícím sokolovi
Zdroj: University of Oxford

Výzkum financovalo americké letectvo a vyšel v odborném časopise PNAS. Je jedinečný v tom, že vysvětluje schopnosti predátorů lovit – a týká se to dravců ve vzduchu, ve vodě i na souši.

Hlavním autorem práce je zoolog Graham Taylor. „Sokoli jsou klasičtí vzdušní predátoři, jejich strategie je založená na obratnosti a rychlosti. Zkoumali jsme pomocí GPS senzorů a videokamer, jak tito draví ptáci pronásledují kořist, která si nepřeje být ulovena. Podobnost s řízenými střelami byla víc než nápadná. Dalším krokem tohoto výzkumu bude jeho aplikace na dron, který se bude řídit zrakem – a bude sledovat a pronásledovat jiné drony na místech, kde nemají co dělat, například na letištích, ve věznicích nebo v jiných bezletových zónách,“ popsal deníku Guardian.

Jak se zkoumá sokol

Oxfordští vědci využili miniaturní přistroje GPS, které připevnili sokolům na tělo. Pak ptáky vypustili na návnady, které jim buď hodil sokolník, anebo je za sebou táhly létající drony. Výsledky z množství pokusů pak vložili do matematického modelu a vytvořili simulaci, pomocí níž popsali dynamiku lovícího ptáka.

Současně pomocí miniaturních kamer na těle sokolů získali další fakta o tom, jak se ptáci v rychlosti navigují. Také tyto údaje potvrdily, že všechny útoky sokolů se řídí zákonem známým jako Pro-Nav (také PN). Jde o stejný zákon, který využívají řízené střely, jež se orientují pomocí vizuální navigace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 8 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 11 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 13 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 14 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 15 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 18 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...