Sokoli používají stejnou strategii jako řízené střely. Vědci to využijí u dronů

Jak je možné, že se dravci s tak drobnými mozky dokážou tak skvěle orientovat při vysokých rychlostech? Sokoli stěhovaví totiž využívají jednoduchý, nenáročný a přitom přesný navigační systém.

Mezioborový tým vědců z Oxfordu popsal, jakým způsobem řídí sokoli stěhovaví svůj let v maximální rychlosti až 300 kilometrů za hodinu, když útočí na kořist. Orientovat se tak rychle by mělo být prakticky nemožné – sokoli si tedy vyvinuli důmyslnou strategii, která připomíná trik těch nejmodernějších řízených raket.

Dříve se vědci domnívali, že se sokoli v letu řídí jen prostými geometrickými pravidly. Nové poznatky však ukazují na něco nového. A navíc jsou tak matematicky jasné, že by se daly využít pro vylepšení bojových dronů určených pro likvidaci jiných létajících dronů, tvrdí autoři výzkumu.

Sokoli využívají navigační metodu, která je vlastně jednoduchá: útočník (ať už je to pták, dron nebo raketa) nemusí znát informace o rychlosti ani vzdálenosti cíle – vystačí si jen s tím, jak se otáčí výhled útočníka na cíl. U ptáků je tento systém optimalizovaný na nižší rychlosti než u raket, právě proto by se podle oxfordských vědců daly poznatky z něj využít u dronů. Ty dosahují podobných rychlostí jako ptáci.

Nahrávám video
Záběry z kamery umístěné na útočícím sokolovi
Zdroj: University of Oxford

Výzkum financovalo americké letectvo a vyšel v odborném časopise PNAS. Je jedinečný v tom, že vysvětluje schopnosti predátorů lovit – a týká se to dravců ve vzduchu, ve vodě i na souši.

Hlavním autorem práce je zoolog Graham Taylor. „Sokoli jsou klasičtí vzdušní predátoři, jejich strategie je založená na obratnosti a rychlosti. Zkoumali jsme pomocí GPS senzorů a videokamer, jak tito draví ptáci pronásledují kořist, která si nepřeje být ulovena. Podobnost s řízenými střelami byla víc než nápadná. Dalším krokem tohoto výzkumu bude jeho aplikace na dron, který se bude řídit zrakem – a bude sledovat a pronásledovat jiné drony na místech, kde nemají co dělat, například na letištích, ve věznicích nebo v jiných bezletových zónách,“ popsal deníku Guardian.

Jak se zkoumá sokol

Oxfordští vědci využili miniaturní přistroje GPS, které připevnili sokolům na tělo. Pak ptáky vypustili na návnady, které jim buď hodil sokolník, anebo je za sebou táhly létající drony. Výsledky z množství pokusů pak vložili do matematického modelu a vytvořili simulaci, pomocí níž popsali dynamiku lovícího ptáka.

Současně pomocí miniaturních kamer na těle sokolů získali další fakta o tom, jak se ptáci v rychlosti navigují. Také tyto údaje potvrdily, že všechny útoky sokolů se řídí zákonem známým jako Pro-Nav (také PN). Jde o stejný zákon, který využívají řízené střely, jež se orientují pomocí vizuální navigace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 10 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 12 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 13 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 16 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...