Sokoli používají stejnou strategii jako řízené střely. Vědci to využijí u dronů

Jak je možné, že se dravci s tak drobnými mozky dokážou tak skvěle orientovat při vysokých rychlostech? Sokoli stěhovaví totiž využívají jednoduchý, nenáročný a přitom přesný navigační systém.

Mezioborový tým vědců z Oxfordu popsal, jakým způsobem řídí sokoli stěhovaví svůj let v maximální rychlosti až 300 kilometrů za hodinu, když útočí na kořist. Orientovat se tak rychle by mělo být prakticky nemožné – sokoli si tedy vyvinuli důmyslnou strategii, která připomíná trik těch nejmodernějších řízených raket.

Dříve se vědci domnívali, že se sokoli v letu řídí jen prostými geometrickými pravidly. Nové poznatky však ukazují na něco nového. A navíc jsou tak matematicky jasné, že by se daly využít pro vylepšení bojových dronů určených pro likvidaci jiných létajících dronů, tvrdí autoři výzkumu.

Sokoli využívají navigační metodu, která je vlastně jednoduchá: útočník (ať už je to pták, dron nebo raketa) nemusí znát informace o rychlosti ani vzdálenosti cíle – vystačí si jen s tím, jak se otáčí výhled útočníka na cíl. U ptáků je tento systém optimalizovaný na nižší rychlosti než u raket, právě proto by se podle oxfordských vědců daly poznatky z něj využít u dronů. Ty dosahují podobných rychlostí jako ptáci.

1 minuta
Záběry z kamery umístěné na útočícím sokolovi
Zdroj: University of Oxford

Výzkum financovalo americké letectvo a vyšel v odborném časopise PNAS. Je jedinečný v tom, že vysvětluje schopnosti predátorů lovit – a týká se to dravců ve vzduchu, ve vodě i na souši.

Hlavním autorem práce je zoolog Graham Taylor. „Sokoli jsou klasičtí vzdušní predátoři, jejich strategie je založená na obratnosti a rychlosti. Zkoumali jsme pomocí GPS senzorů a videokamer, jak tito draví ptáci pronásledují kořist, která si nepřeje být ulovena. Podobnost s řízenými střelami byla víc než nápadná. Dalším krokem tohoto výzkumu bude jeho aplikace na dron, který se bude řídit zrakem – a bude sledovat a pronásledovat jiné drony na místech, kde nemají co dělat, například na letištích, ve věznicích nebo v jiných bezletových zónách,“ popsal deníku Guardian.

Jak se zkoumá sokol

Oxfordští vědci využili miniaturní přistroje GPS, které připevnili sokolům na tělo. Pak ptáky vypustili na návnady, které jim buď hodil sokolník, anebo je za sebou táhly létající drony. Výsledky z množství pokusů pak vložili do matematického modelu a vytvořili simulaci, pomocí níž popsali dynamiku lovícího ptáka.

Současně pomocí miniaturních kamer na těle sokolů získali další fakta o tom, jak se ptáci v rychlosti navigují. Také tyto údaje potvrdily, že všechny útoky sokolů se řídí zákonem známým jako Pro-Nav (také PN). Jde o stejný zákon, který využívají řízené střely, jež se orientují pomocí vizuální navigace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 16 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 17 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 20 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 22 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...