Dronům průlet zakázán. Bojuje proti nim bazuka, hacker nebo orel

Nahrávám video

Drony představují stále výraznější trend – a současně stále větší hrozbu. Počet případů, kdy se dostanou do zakázaných nebo střežených zón, prudce roste. Zatímco loni jich byla za celý rok zhruba padesátka, letos je to od začátku roku již stejné množství. Piloti dronů mohou kvůli létání v zakázaném prostoru dostat pokutu až pět milionů korun. Policie také dohlíží na oblasti, kde je velká koncentrace lidí – letos například poprvé na návštěvníky i účastníky Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Tam navíc hlídá i tým specializovaný právě na vyhledávání dronů.

  • V řadě amerických států je trestné sestřelit dron, který prolétá nad vaším pozemkem. Ničení létajících strojů ale zakazují i federální zákony USA. České zákony to konkrétně neřeší, ale platí obecná úprava – tedy zákaz ničit cizí majetek, ať je kdekoliv.

Největší filmový festival v Česku, kdy se vyskytují tisíce lidí na jednom místě a spolu s nimi i známé osobnosti. Prostor nad jejich hlavami hlídá tým s upraveným autem plným speciální elektroniky na vyhledávání dronů. Připravit vůz k měření trvá pouhých pět minut a drony umí odhalit ještě dříve, než odstartují do vzduchu. Navíc operátor měřicího vozu dokáže většinu dronů přinutit, aby se vrátily tam, odkud odstartovaly.

Drony v zakázaných zónách se nimcéně objevují po celém Česku. Například ve středu 28. června se pohyboval nad budovami Pražského hradu a v přilehlé Nerudově ulici. V okamžiku, kdy policisti zjistí, že je narušena bezletová zóna, snaží se pilota vypátrat a pak ho předají k přestupkovému řízení.

Co země, to jiná pravidla

Každý pilot, který ovládá dron, je povinen se seznámit s bezletovým zónami v dané zemi. U nás je jich 15. Na zemi na tyto oblasti ale žádné cedule neupozorňují. Kromě Pražského hradu mezi zakázané zóny patří například jaderné elektrárny Temelín a Dukovany a nově Vrbětice.

V každé zemi Evropské unie přitom platí pro provoz dronů jiná pravidla. Už se ale chystá jejich sjednocení.

Dá se zastavit dron, který by chtěli použít teroristi?

Česká republika zatím problémy s drony řeší domluvou – když se tento stroj objeví v místech, kde nemá co dělat, policie najde jeho majitele a vyzve ho, aby dron přistál. Horší to ale je, když se někdo jednou pokusí využít dron například k teroristickému útoku. Jak se dá létající stroj zastavit v takovém případě?

Jak ví každý, kdo někdy zkoušel s dronem létat, tyto stroje jsou značně citlivé a tedy zranitelné. Stačí i poměrně slabý úder a poškození a majitel o něj přijde. Nejsnadnějším způsobem, jak se zbavit dronu, je sestřelit ho. Je vlastně jedno, o jakou zbraň se jedná a kam stroj výstřel zasáhne, prakticky vždy to znamená jeho konec.

Problém ale je, že zasáhnout dron je extrémně složité – i trénovanému odstřelovači to může dělat problémy. Z toho důvodu používají bezpečnostní složky proti dronům nejčastěji brokovnice, ideálně s malými broky a největším rozptylem.

Jak vyrušit dron

Proti dronům však existují i specializované zbraně. Jednou z nich jsou elektronické rušičky, jako je třeba DroneDefender. Tyto přístroje jsou vlastně mobilní rušičky elektromagnetických signálů. Mají dostřel asi 400 metrů a 100 kusů jich už zakoupilo americké ministerstvo obrany. Podobných „pušek“ však existuje více typů.

Fungují tak, že bombardují dron takovým množstvím elektromagnetického záření, že stroj zaznamenává místo kontrolního signálu jen jakýsi „řev“ nebo šum. Tímto způsobem se dron nezničí, jen zabráníte jeho pilotovi, aby ho ovládal – ale i to většinou stačí.

U standardních dronů to znamená, že se stroj jen bude vznášet na místě, případně klesne k zemi. Vojenské stroje ale mají integrované programy, jež je v takovém případě, že nedostávají signál, bezpečně vrátí zpět na domovskou základnu.

Síťová bazuka vypadá futuristicky

Jak už bylo řečeno, nejtěžší je dron zasáhnout. Je zde ale další riziko: sestřelený dron, který spadne z výšky několika desítek metrů, může způsobit značné škody na zdraví i majetku. Oba problémy řeší třeba bazuka Skywall 100. Jde o velkou vzduchem poháněnou zbraň, která je schopna vystřelit složenou síť.

Ta se ve vzduchu rozloží, takže zasáhne větší prostor než kužel broků z brokovnice. Navíc poté, co náboj zasáhne cíl, vystřelí padák – do sítě chycený dron se pak k zemi snese značně zpomaleně a nemá tedy takovou šanci způsobit jakékoliv škody.

Nejlépe dron zastaví jiný dron

Své řešení představila na konci roku 2015 tokijská policie. Je jím flotila dronů, které mají čistit oblohu od nelegálně létajících dronů prostřednictvím velikých sítí. Přistoupila k tomu poté, co byl objeven radioaktivní dron na střeše kancelářské budovy premiéra Šinza Abého.

Letka čítá 10 strojů typu DJI Spreading Wings 900, které jsou vybaveny závěsnými sítěmi o rozměrech 6 metrů čtverečních. Útočí jako rybáři – nalétnou na kořist a polapí ji do sítě. Do ní se zamotají vrtule narušitele a policejní dron ho může bezpečně snést dolů k zemi, aniž by poškozená mašinka na někoho spadla.

Velmi podobný přístup nabízí také technologie americké firmy One Touch Interceptor, která kombinuje robotického lovce se síťovou puškou:

…anebo pták

Zatím nejúčinnějším bojovníkem proti dronům jsou ale obyčejní živí ptáci. Vsadila na ně například nizozemská policie, ale střeží i řadu letišť po celém světě. Ukázalo se, že zdaleka nejlépe se pro tento účel hodí orli. Menší dravci mají totiž příliš citlivé spáry, rychle rotující vrtule dronů je můžou zranit.

Orli se dají poměrně snadno vycvičit, jsou dostatečně rychlí a především mají pevnou kůži i peří na nohách. V testech bylo ověřeno, že orel je schopný dron nejen srazit z oblohy, ale také má v křídlech dost síly k tomu, aby ho snesl k zemi.

Rychlé hacknutí

Na konci loňského roku byl na bezpečnostní konferenci ParSec 2016 v Tokiu představen mobilní hacker dronů. Tento produkt využívá toho, že většina komerčně prodávaných dronů nemá chráněnou komunikaci s ovládacím zařízením – tento signál se dá tedy pozorovat, odposlouchávat a dešifrovat. A to velmi rychle.

Pokud se podaří celý proces zvládnout, má hacker kompletní kontrolu nad strojem místo jeho původního pilota. Může mu poslat balíček kódu, který ho pošle k zemi, anebo ho bezpečně poslat na zem. Přístroj však současně zvyšuje riziko, že se někomu podaří hacknout zatím neškodné drony a zneužít je.

Již dříve byla také představena technologie, která provede to stejné, ale na opačném konci signálu – dá se tedy hackovat ovládací zařízení dronu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 52 mminutami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 1 hhodinou

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 14 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 16 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 19 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 22 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.