Dronům průlet zakázán. Bojuje proti nim bazuka, hacker nebo orel

Nahrávám video
Události: Dronům průlet zakázán
Zdroj: ČT24

Drony představují stále výraznější trend – a současně stále větší hrozbu. Počet případů, kdy se dostanou do zakázaných nebo střežených zón, prudce roste. Zatímco loni jich byla za celý rok zhruba padesátka, letos je to od začátku roku již stejné množství. Piloti dronů mohou kvůli létání v zakázaném prostoru dostat pokutu až pět milionů korun. Policie také dohlíží na oblasti, kde je velká koncentrace lidí – letos například poprvé na návštěvníky i účastníky Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Tam navíc hlídá i tým specializovaný právě na vyhledávání dronů.

  • V řadě amerických států je trestné sestřelit dron, který prolétá nad vaším pozemkem. Ničení létajících strojů ale zakazují i federální zákony USA. České zákony to konkrétně neřeší, ale platí obecná úprava – tedy zákaz ničit cizí majetek, ať je kdekoliv.

Největší filmový festival v Česku, kdy se vyskytují tisíce lidí na jednom místě a spolu s nimi i známé osobnosti. Prostor nad jejich hlavami hlídá tým s upraveným autem plným speciální elektroniky na vyhledávání dronů. Připravit vůz k měření trvá pouhých pět minut a drony umí odhalit ještě dříve, než odstartují do vzduchu. Navíc operátor měřicího vozu dokáže většinu dronů přinutit, aby se vrátily tam, odkud odstartovaly.

Drony v zakázaných zónách se nimcéně objevují po celém Česku. Například ve středu 28. června se pohyboval nad budovami Pražského hradu a v přilehlé Nerudově ulici. V okamžiku, kdy policisti zjistí, že je narušena bezletová zóna, snaží se pilota vypátrat a pak ho předají k přestupkovému řízení.

Co země, to jiná pravidla

Každý pilot, který ovládá dron, je povinen se seznámit s bezletovým zónami v dané zemi. U nás je jich 15. Na zemi na tyto oblasti ale žádné cedule neupozorňují. Kromě Pražského hradu mezi zakázané zóny patří například jaderné elektrárny Temelín a Dukovany a nově Vrbětice.

V každé zemi Evropské unie přitom platí pro provoz dronů jiná pravidla. Už se ale chystá jejich sjednocení.

Dá se zastavit dron, který by chtěli použít teroristi?

Česká republika zatím problémy s drony řeší domluvou – když se tento stroj objeví v místech, kde nemá co dělat, policie najde jeho majitele a vyzve ho, aby dron přistál. Horší to ale je, když se někdo jednou pokusí využít dron například k teroristickému útoku. Jak se dá létající stroj zastavit v takovém případě?

Jak ví každý, kdo někdy zkoušel s dronem létat, tyto stroje jsou značně citlivé a tedy zranitelné. Stačí i poměrně slabý úder a poškození a majitel o něj přijde. Nejsnadnějším způsobem, jak se zbavit dronu, je sestřelit ho. Je vlastně jedno, o jakou zbraň se jedná a kam stroj výstřel zasáhne, prakticky vždy to znamená jeho konec.

Problém ale je, že zasáhnout dron je extrémně složité – i trénovanému odstřelovači to může dělat problémy. Z toho důvodu používají bezpečnostní složky proti dronům nejčastěji brokovnice, ideálně s malými broky a největším rozptylem.

Jak vyrušit dron

Proti dronům však existují i specializované zbraně. Jednou z nich jsou elektronické rušičky, jako je třeba DroneDefender. Tyto přístroje jsou vlastně mobilní rušičky elektromagnetických signálů. Mají dostřel asi 400 metrů a 100 kusů jich už zakoupilo americké ministerstvo obrany. Podobných „pušek“ však existuje více typů.

Fungují tak, že bombardují dron takovým množstvím elektromagnetického záření, že stroj zaznamenává místo kontrolního signálu jen jakýsi „řev“ nebo šum. Tímto způsobem se dron nezničí, jen zabráníte jeho pilotovi, aby ho ovládal – ale i to většinou stačí.

U standardních dronů to znamená, že se stroj jen bude vznášet na místě, případně klesne k zemi. Vojenské stroje ale mají integrované programy, jež je v takovém případě, že nedostávají signál, bezpečně vrátí zpět na domovskou základnu.

Síťová bazuka vypadá futuristicky

Jak už bylo řečeno, nejtěžší je dron zasáhnout. Je zde ale další riziko: sestřelený dron, který spadne z výšky několika desítek metrů, může způsobit značné škody na zdraví i majetku. Oba problémy řeší třeba bazuka Skywall 100. Jde o velkou vzduchem poháněnou zbraň, která je schopna vystřelit složenou síť.

Ta se ve vzduchu rozloží, takže zasáhne větší prostor než kužel broků z brokovnice. Navíc poté, co náboj zasáhne cíl, vystřelí padák – do sítě chycený dron se pak k zemi snese značně zpomaleně a nemá tedy takovou šanci způsobit jakékoliv škody.

Nejlépe dron zastaví jiný dron

Své řešení představila na konci roku 2015 tokijská policie. Je jím flotila dronů, které mají čistit oblohu od nelegálně létajících dronů prostřednictvím velikých sítí. Přistoupila k tomu poté, co byl objeven radioaktivní dron na střeše kancelářské budovy premiéra Šinza Abého.

Letka čítá 10 strojů typu DJI Spreading Wings 900, které jsou vybaveny závěsnými sítěmi o rozměrech 6 metrů čtverečních. Útočí jako rybáři – nalétnou na kořist a polapí ji do sítě. Do ní se zamotají vrtule narušitele a policejní dron ho může bezpečně snést dolů k zemi, aniž by poškozená mašinka na někoho spadla.

Velmi podobný přístup nabízí také technologie americké firmy One Touch Interceptor, která kombinuje robotického lovce se síťovou puškou:

…anebo pták

Zatím nejúčinnějším bojovníkem proti dronům jsou ale obyčejní živí ptáci. Vsadila na ně například nizozemská policie, ale střeží i řadu letišť po celém světě. Ukázalo se, že zdaleka nejlépe se pro tento účel hodí orli. Menší dravci mají totiž příliš citlivé spáry, rychle rotující vrtule dronů je můžou zranit.

Orli se dají poměrně snadno vycvičit, jsou dostatečně rychlí a především mají pevnou kůži i peří na nohách. V testech bylo ověřeno, že orel je schopný dron nejen srazit z oblohy, ale také má v křídlech dost síly k tomu, aby ho snesl k zemi.

Rychlé hacknutí

Na konci loňského roku byl na bezpečnostní konferenci ParSec 2016 v Tokiu představen mobilní hacker dronů. Tento produkt využívá toho, že většina komerčně prodávaných dronů nemá chráněnou komunikaci s ovládacím zařízením – tento signál se dá tedy pozorovat, odposlouchávat a dešifrovat. A to velmi rychle.

Pokud se podaří celý proces zvládnout, má hacker kompletní kontrolu nad strojem místo jeho původního pilota. Může mu poslat balíček kódu, který ho pošle k zemi, anebo ho bezpečně poslat na zem. Přístroj však současně zvyšuje riziko, že se někomu podaří hacknout zatím neškodné drony a zneužít je.

Již dříve byla také představena technologie, která provede to stejné, ale na opačném konci signálu – dá se tedy hackovat ovládací zařízení dronu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 3 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...