Drony se těší v Česku stále větší oblibě a pomalu se stávají fenoménem. Počet licencí k jejich využití ke komerčním účelům má aktuálně víc než dvě stě strojů, což je třikrát víc než před dvěma lety. Dalších 190 žadatelů navíc na povolení čeká. Nikdo ale přesně neví, kolik je v Česku strojů, které licenci nepotřebují - těch je přitom drtivá většina. Ne každý majitel přitom s přístrojem létá tak, jak by měl.
Drony uchvátily Česko. Lidé ale nedodržují pravidla a ohrožují bezpečnost i soukromí
Drony se těší v Česku stále větší oblibě (zdroj: ČT24)
Povinnost registrace platí pouze pro drony, které váží víc než dvacet kilogramů. Licenci pak musí mít všechna zařízení používaná ke komerčním účelům. Nejčastěji se ale v Česku vznáší malé drony bez licencí. Úřady se proto snaží nastolit pravidla.
Předpisy například zakazují létání výš než 300 metrů, létání po setmění a v bezletových zónách, které jsou například kolem jaderných elektráren nebo vojenských objektů. Nesmí se létat ani v blízkosti letišť a nad lidmi.
Na neznalost předpisů doplatil například Ondřej Soukup, který má dron už rok. Bezletová zóna je totiž i u Pražského hradu, kde si chtěl vyfotit západ slunce. „Přišel jsem na Hrad a během asi tří minut ke mně běží tři chlapi se samopalem. Zkoumali, jestli na tom nebyla výbušnina a co jsem natočil,“ popsal zkušenost, za kterou zaplatil pokutu pět tisíc korun.
Pokuta až milion korun
Létat s drony ve městech je navíc obecně nebezpečné, protože se mohou dostat do blízkosti osob. Nejlepší je naučit se lítat na poli. Podle pilota vrtulníku Tomáše Vlasáka přesto i zde řada lidí pravidla porušuje. Na pražském letišti ve Kbelích se už jednou musel většímu modelu letadla vyhýbat. Případ tehdy řešil Civilní úřad pro letectví. Pokuty, které za porušení pravidel vyměřuje, jsou dost vysoké. Můžou dosáhnout až k milionu korun.
Pokuty za drony
Problém můžou mít majitelé dronů i se zveřejňováním záběrů. Natočené osoby s tím totiž musí souhlasit, což se často neděje. Nejde přitom jenom o lidi ve veřejném prostoru. „Pokud vám někdo létá nad vaším domem a sleduje, co děláte, vždy je to zásah do soukromí,“ upozornil právník Iuridicum Remedium Jan Vobořil.
Bezpilotní letouny už ale začaly i pomáhat. Dron zvaný oktokoptéra má licenci, registrační značku i pojištění. Majitel Jakub Karas s ním například z vrchu natáčí kamenolom. Výsledkem má být 3D model, který poslouží hlavně k tomu, aby se zjistilo, kolik kamene se odtěžilo.
Drony mohou kontrolovat, co lidé pálí v kamnech
Nově by drony mohly začít kontrolovat i čistotu ovzduší. Sedmikilový dron, který se nyní testuje, dokáže u komína nebo v jeho blízkosti odebrat vzorky kouře a vyhodnotit prachové částice, jejich velikost a koncentraci. Laboratorní rozbor pak přesně určí, co lidé v domě spálili.
Oktokoptéra
Vývojáři připravují i další využití. Armádní drony mají hlídat státní hranici a trasy nelegálních migrantů. Civilní pomohou myslivcům. Před nájezdem techniky do porostu odhalí a ochrání mláďata vysoké zvěře.
V USA mají pravidla mnohem přísnější
Největší zkušenost s bezpilotními letouny mají ve Spojených státech. V příštím desetiletí se zde v byznysu s drony mají točit v přepočtu až dva biliony korun. Pravidla mají také mnohem přísnější než v Česku. Od prosince lidé musejí registrovat veškeré stroje nad čtvrt kilogramu. Vláda doufá, že tento krok donutí provozovatele chovat se zodpovědně. Pokuty za létání bez licence jdou proto do milionů korun.
Amerika řeší s drony podobné problémy jako Česko nebo Evropa, jen déle a ve větším objemu. Pomocí bezpilotního letounu už například lidé pašovali přes plot věznice mobilní telefony. Piloti letadel si zase stěžují, že je drony u letišť ohrožují téměř denně. Další předpisy upravující provoz dronů, včetně laviny komerčních licencí se proto ve Státech čekají v nejbližších měsících.